Bibliografie
SourceEdit
Místo, z něhož jsou čerpány informace, je popisovaný dokument, nazývaný „zdrojový dokument“, a v jeho rámci jsou hierarchicky uspořádány části dokumentu, z nichž jsou údaje čerpány. Nejdůležitějším z vnitřních informačních zdrojů dokumentu je titulní list neboli titulní strana, což je lichá vnitřní strana obsahující autora, název díla a podtitul a obvykle také ediční podtitul (který se skládá z lokality a názvu nakladatele), někdy doplněný číslem vydání a datem vydání; titulní list by se neměl zaměňovat s vazbou, která obvykle postrádá podtitul a obvykle obsahuje ilustrace vztahující se k tématu díla. Mezi obálkou a titulním listem se obvykle nachází titulní list, který obsahuje pouze název knihy bez podtitulu a bez uvedení autora díla. Pokud má kodex titulní stranu, je to první strana, která je vytištěna. Pokud dokument nemá titulní stranu, je třeba informace získat z jiných částí knihy nebo dokumentu v hierarchickém pořadí uvedeném v číslovaném seznamu níže. Části, z nichž lze získat informace ze zdrojového dokumentu podle jejich důležitosti, jsou následující:
Titulní strana nebo titulní list Označuje se také jako „vnitřní strana obálky“ nebo „titulní strana“. Nachází se na vnitřních stranách a je to lichá strana (obvykle druhá tištěná strana, někdy první), která je hlavním vnitřním zdrojem bibliografických informací o dokumentu. Některá nedeníková periodika nemají titulní stranu, takže v těchto případech je prioritním zdrojem údajů obálka nebo přední strana. Zadní strana obálky Podle důležitosti ve vztahu k získání bibliografických údajů o dokumentu se považuje za stejnou hierarchickou úroveň jako titulní strana nebo přední strana obálky. Obvykle se nachází před titulním listem a obsahuje údaje o názvu řady, do které monografie patří. Stránka s právy Známá také jako stránka s tituly. Nachází se na zadní straně titulního listu a kromě dalších edičních údajů, jako je ISBN, právní informace (autorská práva, ediční práva, povinný výtisk – zkráceně D.L.) a další informace o čísle vydání a roku prvního vydání, o původním díle a překladateli, pokud se jedná o překlad, o literárním redaktorovi nebo recenzentovi, případně o tiráži a dalších. Titulní list Předchází titulnímu listu, obsahuje pouze hlavní název (autor se zde obvykle neuvádí), a pokud existuje, je to první psaná strana tištěného kodexu. Kolofon Obvykle se jedná o několik řádků na liché straně následující za poslední tištěnou stranou publikace. Obsahuje otisk, který obsahuje jméno tiskaře, lokalitu a datum vydání se dnem a svátkem, kdy byl tisk dokončen, k němuž mohou být připojeny další informace a poznámky. Někdy je v kolofonu místo tiráže uveden otisk (lokalita a vydavatel). Obálka nebo titulní strana V seriálových publikacích bez titulní strany nahrazuje titulní stranu v hierarchii vnitřních informačních zdrojů. V mnoha kodexech nebo monografiích je zvykem připojit ilustraci, která se vztahuje k tématu knihy, a také grafické návrhy, které dělají obálku atraktivní nebo elegantní. Zadní strana obálky Jedná se o obálku, která uzavírá vázanou knihu, tj. zadní stranu přední strany obálky. Její levý dolní roh obsahuje čárový kód (pokud je na knize vytištěn); zadní strana obálky obvykle obsahuje také cenu a informace o obsahu textu, např. shrnutí. Nemusí také obsahovat žádné informace. Klopa Jedná se o rozšíření obálek přeložených dovnitř, která někdy obsahují údaje. Přední strana obvykle obsahuje shrnutí obsahu díla a životopisné údaje o autorovi; zadní strana, pokud není pokračováním informací obvykle uváděných na přední straně (někdy obsahuje informace o díle a autorovi), obvykle obsahuje seznam dalších knih ze stejné kolekce, do které dílo patří. Pokud je třeba uvést údaje o autorských právech k návrhu nebo ilustraci na přední straně obálky, budou pravděpodobně uvedeny na této zadní straně. Hřbet Zahrnuje sešití nebo slepení listů v kodexu a obvykle obsahuje jméno autora, název díla bez podtitulu, číslo svazku, pokud se skládá z více svazků, číslo série sbírky nebo periodika, logo vydavatele a obchodní název vydavatele. Prachový přebal Známý také jako „dust jacket“. Jedná se o obálku z pevného papíru, laminovaného papíru nebo lepenky, která je umístěna přes desky knihy, aby je chránila, ale není k nim připojena, zejména u knih s plátěnými nebo brožovanými deskami, a která reprodukuje obsah desek odpovídajícího brožovaného vydání téhož díla.
Po hierarchickém vymezení částí, z nichž se získávají bibliografické údaje, je pro ty, které se týkají autorské odpovědnosti (hlavní odpovědná osoba nebo autor; a vedlejší odpovědné osoby, např. literární redaktor, překladatel, autor prologu), úplného názvu, čísla vydání, titulního listu (tj. místa a vydavatele) a data vydání, prioritním zdrojem titulní list nebo titulní strana. Pro ISBN, první vydání, tiráž (tj. název tiskárny, místo a datum tisku) a distributora je primárním zdrojem stránka s právy. Pokud některou informaci nelze nalézt na přednostním místě, je třeba nahlédnout do ostatních částí knihy v pořadí, v jakém jsou uvedeny výše, a přednost má vždy ta informace, která má podle této hierarchie nejvyšší pořadí.
Citace jsou odkazy na jiné autory nebo díla začleněná do připravovaného dokumentu.
CitaceEdit
Podle Katalánské společnosti pro komunikaci (SCC), člena Institutu katalánských studií (IEC), se citace píší v uvozovkách, pokud zabírají méně než tři řádky. Odkaz se píše za uvozovkami.
Jsou-li citace delší než tři řádky, píší se v samostatném odstavci s odsazením 1 cm vlevo; písmo by mělo být o jeden bod menší než písmo textu. (Pokud je písmo textu 12 bodů, citace bude mít 11 bodů). Řádkování musí být jednořádkové.
Odkaz na citaci je na konci, před tečkou.
Vynechání textu v citacích musí být označeno třemi tečkami v hranatých závorkách: .
Odkaz na citaci je na konci, před tečkou.