Billy Collins

Collins je zasloužilý profesor angličtiny na Lehman College v Bronxu, kam nastoupil v roce 1968. Je zakládajícím členem poradního sboru Institutu CUNY pro irsko-americká studia na Lehman College. Collins vyučoval a působil jako hostující spisovatel na Sarah Lawrence College v Bronxville ve státě New York a také vedl semináře po celých Spojených státech a v Irsku. Collins je členem pedagogického sboru SUNY Stony Brook Southampton, kde (2015) vede workshopy poezie. Collins byl v roce 2001 jmenován laureátem poezie USA a tento titul zastával do roku 2003. V letech 2004 až 2006 byl Collins laureátem poezie státu New York. Collins působil ve Winter Park Institute ve Winter Parku na Floridě, pobočce Rollins College. V roce 2012 se Collins stal konzultantem pro poezii časopisu Smithsonian V létě 2013 Collins hostoval v populárním každodenním rozhlasovém vysílání Garrisona Keillora The Writer’s Almanac na stanici NPR. Collins byl třikrát pozván ke čtení v Bílém domě – v letech 2001, 2011 a 2014. V roce 2014 odcestoval do Ruska jako kulturní emisar amerického ministerstva zahraničí. V letech 2013 a 2015 absolvoval Collins turné se zpěvačkou a skladatelkou Aimee Mannovou, s níž vystupoval na pódiu ve formátu hudba-poezie-rozhovor. Collins a Paul Simon vedli od roku 2008 na pódiu čtyři rozhovory o poezii, hudbě a textech písní. Rozhovory se konaly v roce 2008 v newyorském 92nd Street Y a The Winter Park Institute, v roce 2013 v Chautauqua Institution a v roce 2013 na Emory University v rámci Richard Ellman Lectures in Modern Literature, kde byl Simon v roce 2013 Richard Ellman Lecturer. Na konferenci TED 2012 Collins přednesl přednášku Everyday moments, caught in time. Jako jeden ze 100 nejoblíbenějších řečníků TED všech dob byl Collins pozván, aby přednesl další přednášku na TED 2014 v kanadském Vancouveru.

Jako laureát poezie USA přečetl Collins svou báseň The Names na zvláštním společném zasedání Kongresu Spojených států 6. září 2002, které se konalo na památku obětí útoků z 11. září. Ačkoli na rozdíl od svých britských kolegů nejsou američtí básníci laureáti žádáni ani se od nich neočekává, že budou psát příležitostnou poezii, byl Collins požádán knihovníkem Kongresu, aby napsal báseň speciálně pro tuto událost. Collins zpočátku odmítl báseň „The Names“ veřejně přečíst, ačkoli od roku 2002 ji veřejně přečetl dvakrát. Slíbil, že ji nezařadí do žádné ze svých knih, a odmítl tak těžit z útoků z 11. září. „Jména“ však byla zařazena do antologie The Poets Laureate Anthology vydané Kongresovou knihovnou, k níž Collins napsal předmluvu. V té době jediná knižně vydaná verze „Jmen“ obsahovala řadu tiskových chyb. Báseň vyšla také v New York Times 6. září 2002. Collins nakonec souhlasil se zařazením „Jmen“ do své nové a vybrané sbírky Aimless Love v roce 2013. Jako laureát poezie Collins zavedl program Poezie 180 pro střední školy. Collins pro tento program vybral 180 básní a doprovodnou knihu Poezie 180: A Turning Back to Poetry – jednu na každý den školního roku. Collinsová vydala druhou antologii 180 More Extraordinary Poems for Every Day (180 dalších neobyčejných básní pro každý den), aby osvěžila zásobu dostupných básní. Program je dostupný online a básně jsou tam k dispozici bez poplatku.

V roce 1997 Collins nahrál sbírku 34 svých básní The Best Cigarette, která se stala bestsellerem. V roce 2005 bylo CD znovu vydáno pod licencí Creative Commons, která umožňuje volné nekomerční šíření nahrávky. Dvě ze svých básní nahrál také pro audioverzi sbírky Garrisona Keillora Dobré básně (2002). Collins mnohokrát vystoupil v Keillorově rozhlasovém pořadu A Prairie Home Companion, kde získal část jeho početných příznivců. V roce 2005 Collins natočil album Billy Collins Live: A Performance in New York City. Collinse uvedl jeho přítel, herec Bill Murray.

Collins byl deníkem New York Times označen za „nejpopulárnějšího básníka v Americe“. Když přešel z University of Pittsburgh Press k nakladatelství Random House, záloha, kterou dostal, šokovala svět poezie – šestimístná částka za smlouvu na tři knihy, což je v poezii prakticky neslýchané. O smlouvě, kterou Collinsovi zajistil jeho literární agent Chris Calhoun, tehdy ze Sterling Lord Literistic, spolu s editorem Danielem Menakerem, se ještě nějakou dobu mluvilo ve světě poezie a vlastně i v literárním světě.

V průběhu let udělil americký časopis Poetry Collinsovi několik cen jako uznání za básně, které publikoval. V devadesátých letech získal Collins pět takových cen. Časopis ho také v roce 1994 vybral jako „Básníka roku“. V roce 2005 se Collins stal prvním výročním laureátem jeho Ceny Marka Twaina za humor v poezii. Obdržel stipendia od National Endowment for the Arts, New York Foundation for Arts a v roce 1993 od John Simon Guggenheim Foundation.

Jedna z jeho kritikou nejoceňovanějších básní, „Fishing on the Susquehanna in July“, byla zařazena do dochovaných děl literárního rejstříku původních obyvatel Spojených států amerických jako kulturně významná báseň. Báseň byla zařazena do národních zkoušek Advance Placement pro studenty středních škol.

V roce 2012 se Collins objevil jako on sám v epizodě animovaného seriálu PBS Martha Speaks.

Collins je členem redakční rady časopisu The Alaska Quarterly Review. Naposledy přispěl do jubilejního 30. vydání. Je členem poradního sboru časopisu Southern Review a podobně je jmenován i v dalších časopisech.

Během období pobytu v domácím vězení, které si vyžádá pandemie COVID-19 začínající v březnu 2020, se Collins, podobně jako mnozí další lidé z umělecké branže, denně objevuje na Facebooku Live a nabízí své umění celosvětovému publiku, čte básně a hovoří o poezii.