Boží dech
Pavel napsal, že „všechno Písmo je vdechnuto Bohem“ (2 Timoteovi 3,16). Tato pozoruhodná věta o Božím dechu nám umožňuje nahlédnout do důvěrného vztahu mezi Bohem a jeho slovem.
Na tento verš se často poukazuje, když se mluví o neomylnosti Bible: Bůh je bez rozporu, z čehož vyplývá, že i jeho slovo je bez rozporu. Argumentuje se zde tím, že Boží přirozenost se prolíná s přirozeností Bible.
Jaký je Bůh, taková je i Bible. Tato souvislost se týká nejen obsahu, ale i formy – nejen toho, co je řečeno, ale i způsobu, jakým je to řečeno.
Dobří spisovatelé se odlišují od špatných tím, že svou myšlenku vyjadřují srozumitelně. Skvělí spisovatelé se odlišují od dobrých spisovatelů tím, že vyjadřují své jasné myšlenky záměrnou formou vytvořenou tak, aby odpovídala náladě obsahu.
Jestliže toto dokáží skvělí spisovatelé, uvažme, jak složitě, rafinovaně a úžasně dokáže spojit své zamýšlené sdělení se zvolenou formou jediný dokonalý spisovatel.
Boží dech
Chci se zaměřit na slovo dýchal ve výše uvedené Pavlově větě.
Bez jakéhokoli studia lze pochopit zdejší obraznost. Dech je něco měkkého, důvěrného. Dech může být tichý, ale je také jistým znamením života. Boží dech je darováním Božího života.
A tak dávání Božího dechu naznačuje odraz jeho podoby.
Přemýšlej o stvoření světa. Všechny živé věci, které Bůh stvořil, byly stvořeny „podle svého druhu“ nebo „podle svého druhu“, až na jednu – člověka. Když Bůh stvořil muže a ženu, řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby“ (Genesis 1,26).
A jak to Bůh udělal? Genesis 2 poskytuje bližší pohled: „Hospodin Bůh utvořil člověka z prachu země a vdechl mu do chřípí dech života a člověk se stal živým tvorem“ (2,7, kurzíva doplněna).
Takže zde v Genesis můžeme vidět spojení mezi Boží podobou a Božím dechem. Podívejme se na další dva příklady:
Ježíš na kříži
Přesuňme se v čase na pahorek Kalvárie. Ježíš visí na kříži a nese hříchy světa. Když bylo hotovo, Markovo i Lukášovo evangelium říkají, že Ježíš „vydechl naposledy“ (Mk 15,37.39; Lk 23,46).
Nechci zde příliš analyzovat dikci, nejedná se o frázi, která by se týkala výhradně Ježíše – Lukáš používá stejnou frázi na třech různých místech ve Skutcích (5,5; 5,10; 12,23).
Ale souvislost tu přesto je. Ježíšova smrt byla vykoupením za hříchy jeho ovcí. Ježíšova smrt a vzkříšení vykoupily spravedlnost pro jeho lid. Tento poslední výdech roztrhl oponu mezi Bohem a člověkem, což znamenalo smíření – podobnost Boha daná člověku.
Učedníci přijímají Ducha svatého
Po vzkříšení se Ježíš zjevil svým učedníkům. Měli radost, že ho vidí. Ježíš na ně pak „dechl a řekl jim: ‚Přijměte Ducha svatého'“. (Jan 20,22, kurzíva doplněna).
Znovu zde vidíme Boží dech, který odpovídá darování Boží přirozenosti. Boží dech má posvěcující účinek – přijetím dechu se stáváte odrazem Boží podoby.
Boží dech přináší perspektivu
Chci zde v tomto článku objasnit, že Boží dech sice přináší Boží podobu, ale nikoho ani nic jiného nečiní Bohem. Dech Boží, který nám byl dán, neznamená, že jsme nyní svými vlastními bohy.
Naopak, pokud dojdeme k poznání, jak jsme jako Boží stvoření stvořené k jeho podobě dostali jeho dech, získáme střízlivý a pokorný pohled na svůj život.
Přemýšlej o těchto dvou úryvcích z Písma. Nejprve David v Žalmech:
Hle, z mých dnů jsi udělal pouhý zlomek, můj život je před tebou jako nic. Vždyť celé lidstvo stojí jako pouhý dech! (Žalm 39,5)
I Jób:
„…vždyť mé dny jsou pouhým dechem.“ (Job 7,16)
Přijali jsme Boží dech jako zdroj našeho života („dech Všemohoucího mi dává život“ ), můžeme si představit, jak malý a pomíjivý je náš život ve srovnání s Všemohoucím.
Náš život, všechno, o co se snažíme, všechno, pro co pracujeme, je pro Boha jako jediný dech.
Jako tento dech, to nejlepší, v co můžeme doufat a co nám přinese největší uspokojení, radost a naplnění, je ukázat a sdílet život toho, kdo se nadechl – samotného Boha.
Křesťanský život
Job řekl, že dech Všemohoucího dává život. To je pravda v tom smyslu, že posouvá lidi z nicoty k životu (jak vyplývá z knihy Genesis), a také pravda v tom, že zvyšuje plody, živost našeho života.
Křesťanský život je tedy životem poháněným Božím dechem, který člověka stále více proměňuje do Boží podoby.
Jak můžeme tento život získat? „Prachový člověk“ získal život, protože do něj vdechl Bůh. Kde je nám dán Boží dech?
Pavelova věta ve 2. Timoteovi 3,16, všimněte si, nám ukazuje, že Bible není Bohem „vdechnuta“, ale „vdechnuta“. Boží slovo je pro nás Božím dechem, který nám přináší život a činí nás podobnějšími Kristu.
Bible má díky působení Ducha svatého moc učit i projevovat všechny plody Ducha – lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, mírnost a sebeovládání.
Rosteš v těchto plodech četbou Božího slova?