Bobby Vinton
1950Edit
Podle jeho autobiografie byl Bobby k nahrávání hudby inspirován filmem Elvise Presleyho „Jailhouse Rock“. V říjnu 1958 založil vlastní nahrávací společnost „Bobby Records“. Jeho prvním vydaným albem byla skladba „Twilight Time“, podpořená písní „Hallelujah“. Bobby zpíval na straně B vydání 45 RPM, což byla jeho první komerčně vydaná vokální nahrávka. Tato deska se nedostala do hitparád. V březnu 1959 Bobby poprvé nahrál pro filadelfskou značku Melody, uvedenou jako „Bobby Vinton and his Orchestra“. Jeho vydání skladby „Harlem Nocturne“, podpořené písní „Always in My Heart“ s Bobbyho vokálem, vzbudilo pozornost v Pensylvánii. Jeho styl „Young Man with a Big Band“ se zde prosadil a „Always In My Heart“ bude skladbou, ke které se bude vracet. V srpnu 1959 přešel Bobby k další větší nahrávací společnosti Alpine Records. Pro Alpine vydal dva vlastní singly, z nichž první byl „You’ll Never Forget“ podpořený skladbou „First Impression“. Druhým vydaným singlem Alpine byl „A Freshman and a Sophomore“, podpořený vlastnoručně napsanou skladbou „The Sheik“; ten vyšel v únoru 1960. Obě vydání Alpine získala zmínky v časopise Billboard.
60. létaEdit
Po dvouleté službě v armádě Spojených států, kde sloužil jako kapelníkův asistent, podepsal Vinton v roce 1960 smlouvu s Epic Records jako kapelník: „A Young Man With a Big Band“. Zlom pro smlouvu s Epic Records nastal poté, co se Vinton se svou kapelou objevil v televizním pořadu Guye Lombarda Talent Scouts. Dne 20. března 1961 vyšel jeho první singl u Epic Records. Jmenoval se „Little Lonely One“ a byl připsán „Bobby Vintonovi“, byl podpořen skladbou „Corrine Corrina“, připsanou „Bobby Vinton And His Orchestra“. Navzdory podpoře velkého vydavatelství nebyl singl úspěšný a dvě alba, Bobby Vinton Dancing At The Hop a Bobby Vinton Plays for his Lil Darlin’s, se neprodávala dobře. Když se ho Epic chystal vyřadit ze svého seznamu, Vinton zjistil, že jeho první hitový singl doslova leží na hromadě zmetků. Píseň se jmenovala „Roses Are Red (My Love)“. Vinton se musel o propagaci písně postarat sám; koupil tisíc kopií a najal mladou ženu, aby každému místnímu dýdžejovi doručila kopii desky a tucet červených růží. Skladba strávila čtyři týdny na prvním místě žebříčku Billboard Hot 100. Píseň se stala hitem také v žebříčcích Country a R&B. Úspěch písně přiměl vydavatelství Epic obnovit Vintonovu smlouvu a změnit jeho status z kapelníka na sólového zpěváka.
Pravděpodobně nejslavnější Vintonovou písní je „Blue Velvet“ z roku 1963, původně menší hit Tonyho Bennetta z roku 1951, který rovněž strávil tři týdny na prvním místě v žebříčcích Billboard, Cash Box a Record World. V roce 1986, o 23 let později, pojmenoval David Lynch podle této písně svůj film Blue Velvet. V roce 1990 se píseň „Blue Velvet“ dostala na druhé místo britského singlového žebříčku poté, co se objevila v reklamě na kosmetiku Nivea. Reedice z roku 1990 se také dostala na 3. místo v irském singlovém žebříčku a na 7. místo v Austrálii.
V roce 1964 měl Vinton dva hity číslo 1: „There! I’ve Said It Again“ (hit číslo 1 v roce 1945 pro Vaughna Monroea) v lednu a „Mr. Lonely“ v prosinci. Vintonova verze písně „There! I’ve Said It Again“ je pozoruhodná tím, že se stala posledním singlem číslo 1 amerického žebříčku Billboard z doby před Beatles, z vrcholu Hot 100 ji sesadila skladba „I Want to Hold Your Hand“. Za zmínku stojí také skutečnost, že Vinton měl i během britské invaze velké hity a zaznamenal 16 hitů v první desítce, zatímco Connie Francis, Ricky Nelson, Shirelles a další významní umělci počátku šedesátých let se snažili dostat i do Top 40.
Vinton napsal a složil „Mr. Lonely“ během své služby kaplanského asistenta v americké armádě na konci padesátých let. Píseň byla nahrána během stejného natáčení v roce 1962, kdy vznikla skladba „Roses Are Red (My Love)“, a obě písně odstartovaly Vintonovu pěveckou kariéru. Byla vydána jako albová skladba na LP desce Roses Are Red (and other songs for the young & sentimental) z roku 1962. Navzdory Vintonovu nátlaku, aby ji vydal jako singl, ji Epic místo toho nechal vydat Buddyho Greca a ta propadla. O dva roky později a miliony prodaných desek Bobby přiměl Epic, aby „Mr. Lonely“ zařadil na LP Bobby Vinton’s Greatest Hits. Brzy se písně chopili DJové a vysílání vyústilo v požadavek na vydání singlu. „Mr. Lonely“ vystřelila koncem podzimu 1964 nahoru v žebříčcích a 12. prosince 1964 se dostala na první místo v Hot 100. Epic poté vydal LP Bobby Vinton Mr. Lonely, čímž píseň získala jedinečný nárok na slávu, protože se nyní objevila na třech albech Bobbyho Vintona vydaných během dvou let. Píseň se pro Vintona, jejího autora a skladatele, točila zlatým písmem i po více než padesáti letech od dosažení prvního místa; Harmony Korine podle ní pojmenoval svůj film z roku 2007 Mister Lonely a píseň se v něm objevuje v úvodu filmu a byla také základem pro Akonův hit Lonely z roku 2005.“
V roce 1965 Vinton pokračuje v úspěšné sérii „Lonely“ s vlastní skladbou „L-O-N-E-L-Y“. „Long Lonely Nights“ dosáhla vrcholu na 12. místě a dala vzniknout albu Bobby Vinton Sings for Lonely Nights. Vintonův vlastnoručně napsaný hit „Coming Home Soldier“ z roku 1966 se umístil na 11. místě v žebříčku Hot 100 a byl oblíbený v pořadech na přání na americké vojenské síti v období studené války a Vietnamu, kam ho často volali vojáci, kteří se chystali nastoupit do letadla Freedom Bird, které je mělo odvézt zpět do „země kulatých klik“. Vintonova svěží předělávka písně „Please Love Me Forever“ z roku 1967, která se dostala na šesté místo a prodalo se jí přes milion kopií, zahájila jeho šňůru dvanácti po sobě jdoucích hitů, všech předělávek, které se během necelých pěti a půl roku dostaly do Hot 100. V roce 1968 se jeho hit „I Love How You Love Me“ vyšplhal na 9. místo, prodalo se ho přes milion kopií a RIAA mu udělila zlatou desku.
70. létaEdit
V 70. letech se Bobby Vinton nadále dostával do Top 40, zejména s „Ev’ry Day of My Life“, hitem Adult Contemporary na 2. místě, oceněným také cenou Jukebox singl roku, který produkoval Jimmy Bowen a nahrávací inženýr CBS Jim Reeves, který 29. dubna 1972 dosáhl vrcholu na 24. místě, a „Sealed With a Kiss“, který 19. až 26. srpna 1972 dosáhl 19. místa. Navzdory úspěchu těchto dvou hitů se vydavatelství Epic Records rozhodlo následujícího roku vypovědět Vintonovi smlouvu s tím, že jeho dny, kdy prodával desky, jsou sečteny.
Vinton se nenechal odradit a utratil 50 000 dolarů z vlastních peněz za skladbu „My Melody of Love“, kterou si částečně napsal sám a částečně nazpíval v polštině. Námět na píseň přišel od Vintonovy matky. Poté, co šest velkých vydavatelství Vintona odmítlo, koupila Vintonův nápad společnost ABC Records a výsledkem byl mnohamilionový singl s jednoduchým textem, který se v roce 1974 dostal na třetí místo v žebříčku Billboard Hot 100, na druhé místo v žebříčku Cashbox Top 100 a na první místo v žebříčku AC. Následovalo zlaté album Melodies of Love a jeden poslední Top 40 popový hit (tradiční „Beer Barrel Polka“, zpívaná částečně i v polštině, b/w „Dick And Jane“ v roce 1975). Vinton pak pro ABC Records natočil další čtyři alba, z nichž tři se dostala do žebříčku Billboard Hot 200 alb. Vydavatelství Epic Records Vintona znovu objevilo po jeho novém úspěchu a vydalo dvě alba s dříve nahraným materiálem, z nichž obě se dostala na přední příčky albových žebříčků. Kromě toho, jako návrat k počátkům své kariéry v 50. letech, vydal sám dvě alba na svém vlastním labelu Rexford. Obě se stala bestsellery a jedno z nich, Party Music, získalo platinovou desku. V roce 1975 vtrhl Vinton na televizní obrazovky ve Spojených státech a Kanadě s úspěšným půlhodinovým varietním pořadem The Bobby Vinton Show, který se vysílal v letech 1975 až 1978 a v němž byla jako znělka použita píseň „My Melody of Love“; společnost ABC Records následně vydala album s písněmi, které v pořadu zazněly.
V roce 1978 napsal Vinton svou autobiografii s názvem The Polish Prince, která se stala bestsellerem. Ve stejném roce odvysílala televize CBS hodinový speciál Bobby Vinton’s Rock N‘ Rollers, který dosáhl nejvyšší sledovanosti.
80. až 90. léta 20. stoletíRedakce
Při vystoupení na pittsburském stadionu Three Rivers před čtvrtým zápasem série National League Championship Series mezi týmy Pittsburgh Pirates a Cincinnati Reds přednesl Vinton mimochodem píseň „The Star-Spangled Banner“. Vinton okamžitě čelil hněvu hlasatele CBS Jacka Bucka, který ve vysílání řekl: „No, když jste Polák a žijete v Pittsburghu, můžete si s těmi slovy dělat, co chcete!“
Pocty a úspěchyEdit
Na začátku 90. let se Vinton ocitl v angažmá jako hostující hvězda v divadle Roye Clarka v Bransonu ve státě Ohio. Bobby si nebyl jistý svou schopností přitáhnout pozornost v tehdejším středisku s country westernovou tematikou a byl šokován masovou návštěvností svých tamních koncertů. Bransonský model na něj udělal takový dojem, že investoval miliony do výstavby divadla Bobby Vinton Blue Velvet Theatre a deset let si v něm užíval úspěchů. V roce 2002 divadlo prodal Davidu Kingovi, tvůrci a producentovi taneční show Spirit of the Dance. Vinton se do Bransonu pravidelně vracel na omezená vystoupení v divadle.
Magazín Billboard označil Bobbyho Vintona za „nejúspěšnějšího milostného zpěváka ‚rockové éry‘ všech dob“. Od roku 1962 do roku 1972 měl Vinton více hitů číslo 1 v Billboardu než kterýkoli jiný mužský zpěvák, včetně Elvise Presleyho a Franka Sinatry. Jako uznání jeho nahrávací kariéry byla Vintonovi udělena hvězda na Hollywoodském chodníku slávy, který se nachází na adrese 6916 Hollywood Blvd.
Vintonova alma mater, Duquesne University, mu v roce 1978 udělila čestný doktorát v oboru hudba.
V roce 2011 nahráli držitelé ceny Grammy Jimmy Sturr and His Orchestra píseň „Polish Prince“, která je poklonou Vintonovi, a zařadili ji na své CD Not Just Another Polka nominované na Grammy. Píseň napsal Johnny Prill a vznikla na základě autobiografie The Polish Prince – Bobby Vinton z roku 1978.
.