Bookshelf

Effects in Breastfed Infants

Kojící matka pila velké množství chininového vína, vína, šampaňského, piva a likérů. Její kojenec denně přibýval na váze o 30 g, až ve věku 5 týdnů vážil téměř 6 kg. Kojenec byl několik dní neklidný a nespavý, když dostal prudké záchvaty a tonicko-klonické křeče, které vyžadovaly lékařské ošetření. Poté, co mu byl odebrán matčin prs a začal být kojen mokrou sestrou, jeho hmotnost rychle klesla o 200 g během 3 dnů a upadl do režimu klidného spánku.

Podobný případ chronického silného užívání alkoholu kojící matkou vyústil v pseudo-Cushingův syndrom u jejího 4měsíčního kojeného dítěte. Kojenec měl nadmutý vzhled, nadměrný přírůstek hmotnosti a na svůj věk zmenšenou délku. Matka uvedla, že pila 50 plechovek piva týdně a „štědré“ množství dalších alkoholických nápojů, aby zvýšila přísun mléka. Příznaky kojence ustoupily a růstový vzorec se vrátil k normálu poté, co matka přestala konzumovat alkohol.

Série 23 případů závažné trombocytopenie a krvácení byla hlášena u 21 až 60denních kojenců čínských žen v Singapuru v průběhu 5 let. Žádný z kojenců nedostal při porodu profylakticky vitamin K a všechny jejich matky užívaly alkoholová tonika po každém jídle počínaje 7. až 10. dnem po porodu, což byla běžná praxe pouze u Číňanů ve smíšené etnické populaci rodící v nemocnici. Většina kojenců také dostávala denně 5 až 15 ml „gripové vody“, která měla obsah alkoholu přibližně 5 %. Autoři tyto případy přičítali nedostatku profylaktického podávání vitaminu K (což byla v té době běžná praxe) a zvýšené degradaci faktoru srážlivosti způsobené alkoholem.

Žena, která vypila 750 ml portského vína během 24 hodin, si všimla, že její kojené osmidenní dítě má hluboký neprobuditelný spánek, chrapot, necitlivost na bolest, neschopnost sát, nadměrné pocení a slabý puls. Tyto příznaky byly přičítány velmi nízkému věku kojence a velkému množství požitého alkoholu.

V řadě studií vyšetřovatelé měřili vliv užívání alkoholu matkami na jejich kojené děti. V jedné studii 12 kojících matek s kojenci ve věku 25 až 216 dní vypilo ráno během 15 minut 0,3 g/kg alkoholu (asi 1,5 nápoje pro 60 kg vážící ženu) v pomerančovém džusu. Při samostatné příležitosti vypily stejný objem pomerančového džusu. V jiné studii 12 kojících matek, které kojily kojence s průměrným věkem 150 dní, vypilo při samostatné příležitosti 0,3 g/kg alkoholu ve formě piva nebo stejného objemu nealkoholického piva. Ve třetí studii 12 kojících matek s kojenci v průměrném věku 3,1 měsíce vypilo ráno během 15 minut 0,3 g/kg alkoholu v pomerančovém džusu. Při samostatné příležitosti vypily stejný objem pomerančového džusu V obou studiích kojenci, kteří pili mléko s obsahem alkoholu, vypili během 3 nebo 4hodinového testování o 20 až 23 % méně mléka, i když doba strávená u prsu a počet sání se nezměnily. Matky nepozorovaly u svých kojenců žádný rozdíl v produkci mléka ani v chování při kojení. Kojenci sáli intenzivněji z láhve obsahující mateřské mléko s přídavkem alkoholu než ze samotného mateřského mléka. Ve studii, v níž byly kojenci matkami váženi před a po každém krmení po dobu následujících 16 hodin (celkem 20 hodin), kojenci zvýšili počet kojení v období 8 až 12 hodin po požití alkoholu tak, že se celkové množství mléka spotřebovaného během 20 hodin nelišilo mezi dny s alkoholem a bez alkoholu.

Ve studiích, které měřily spánek kojenců, spali kojenci častěji kratší dobu během 3,5 až 4 hodin po požití alkoholu, ať už to bylo poté, co matky před kojením vypily 0,3 g/kg alkoholu, nebo kojenci dostali mateřské mléko s příměsí alkoholu (32 mg/100 ml), která odpovídala množství alkoholu za 1 hodinu po požití 0,3 g/kg alkoholu matkou. Po požití mléka obsahujícího alkohol po konzumaci 0,3 g/kg alkoholu matkou bylo 14 kojenců ve věku 4 až 11 týdnů pozorováno po dobu 1 hodiny po požití mléka. Jejich stav chování se častěji měnil, méně spaly, více plakaly a plašily se více než po konzumaci mléka bez alkoholu. Interakce mezi matkou a kojencem byly po požití alkoholu konfliktnější, což může částečně vysvětlovat zvýšenou vzrušivost kojenců po požití alkoholu matkou a kojencem. Studie, která sledovala kojence během 24hodinového období po požití alkoholu matkou, odhalila, že kojenci trávili více času v aktivním spánku (rychlé oční pohyby) od 3,5 hodiny do 24 hodin bez dalšího požití alkoholu.

Dlouhodobé účinky požití alkoholu během kojení studovala jedna skupina výzkumníků u 2 oddělených populací. V první studii vedl příjem alkoholu v množství větším než 1 nápoj denně během kojení k měřitelnému poklesu vývoje motorických funkcí, nikoli však mentálního vývoje v 1 roce věku. Pozdější následná studie nezjistila žádné snížení výkonnosti 18měsíčních dětí, které byly kojeny matkami, které konzumovaly alkohol.

Studie zkoumaly účinky požití pulque, nápoje obsahujícího alkohol, který se vyrábí z kaktusu agáve, u matek na mexickém venkově. Většina žen požívala pulque denně během těhotenství a kojení. Jedna studie nezjistila žádné účinky na rychlost růstu hmotnosti nebo délky u 32 kojenců ve věku 3 a 6 měsíců, jejichž matky požívaly v průměru asi 30 g alkoholu denně, ve srovnání s kojenci 62 kojenců, kteří pulque nepili. Jiná studie porovnávala růst 40 kojenců, jejichž matky během těhotenství a kojení požívaly pulque, a 18 kojenců, jejichž matky pulque nepožívaly. Matky, které konzumovaly pulque, přijímaly v průměru 16,3 g denně. Kojenci, jejichž matky pravidelně požívaly pulque, měli horší růst mezi 1. a 57. měsícem a menší velikost v 57 měsících.

Retrospektivní studie 222 městských žen, která byla uvedena pouze jako abstrakt, zjistila, že jednoroční kojené děti dosahovaly lepších výsledků v jazykových dovednostech a motorickém vývoji a měly méně problémů se sluchem než nekojené děti. Užívání alkoholu matkami nesnižovalo příznivé účinky kojení.

Analýza podskupin rozsáhlé kohortové studie v Norsku zjistila, že kojenci matek, které během kojení pily alkohol, neměli ve 36 měsících věku větší riziko astmatu, alergie nebo infekcí dolních cest dýchacích než kojenci matek, které alkohol nepily.

Studie žen s nízkým socioekonomickým statusem v Jihoafrické republice hodnotila vývoj jejich dětí v 7 letech. Kojenci byli rozděleni do skupin podle toho, zda jejich matky pily alkohol během těhotenství a kojení, zda pouze kojily, nebo zda během kojení abstinovaly, a to podle vzpomínek jejich matek v době studie. V porovnání s kojenci, jejichž matky uvedly, že během kojení nepily (n = 64), měli ti, jejichž matky uvedly, že během kojení pouze pily (n = 21), nižší verbální IQ a v růstových grafech byli nižší.

Ileus s abdominální distenzí byl zaznamenán u tří čínských kojenců, jednoho ve věku 19 dní a dvou ve věku 3 týdnů. Všechna laboratorní vyšetření byla normální. Jejich matky jedly „kuřecí víno“ (kuře vařené v čínském rýžovém víně), což je v čínské kultuře poporodní zvyk. Dva kojenci měli v krvi měřitelný alkohol. U jednoho byla 30 hodin po přijetí zjištěna hladina alkoholu 4,3 mmol/l (198 mg/l nebo 0,02 %) a u druhého 15 hodin po přijetí hladina 4,3 mmol/l. V případě druhého dítěte byla hladina alkoholu 0,02 %. U třetího kojence nebyla hladina alkoholu naměřena. Autoři dospěli k závěru, že ileus byl u těchto kojenců způsoben intoxikací alkoholem.

Prospektivní kohortová studie v Austrálii hodnotila kojené děti ve věku 8 týdnů a 12 měsíců. Bylo sledováno užívání alkoholu jejich matkami. U většiny matek bylo užívání alkoholu považováno za mírné a pití bylo téměř vždy načasováno tak, aby se minimalizovalo množství alkoholu v mateřském mléce. Sociální, mentální a motorický vývoj kojenců byl zkoumán pomocí dotazníků Ages and Stages. Kojenci matek, které po porodu užívaly alkohol, neměli do 12 měsíců věku větší riziko nepříznivých výsledků než kojenci matek, které byly abstinentkami alkoholu.

Velká vnořená studie případů a kontrol z prospektivní kohortové studie v Austrálii srovnávala kojence, kteří byli kojeni matkami, které během kojení pily alkohol, s těmi, jejichž matky alkohol nepily. Autoři zjistili, že větší nebo rizikovější konzumace alkoholu matkami stanovená na základě dotazníku pro matky byla spojena se snížením neverbálního uvažování v 6 až 7 letech v závislosti na dávce. Tato souvislost nebyla zjištěna u dětí ve věku 8 až 11 let. Četnost a množství mléka konzumovaného kojenci a načasování konzumace alkoholu ve vztahu ke kojení nebyly známy. V navazující studii byla zjištěna na dávce závislá souvislost mezi zvýšenou nebo rizikovější konzumací alkoholu matkou během kojení a snížením studijních výsledků u dětí ve 3. i 5. třídě. Další analýza dat zjistila, že konzumace alkoholu matkou během kojení nebyla spojena se zdravotními výsledky vývoje v 6 až 7 letech nebo v 10 až 11 letech.

Ve sdílené databázi všech amerických toxikologických center bylo provedeno vyhledávání hovorů týkajících se léků a kojení za období 2001 až 2017. Z 2319 volání, při nichž byl kojenec vystaven působení látky prostřednictvím mateřského mléka, bylo 7 klasifikováno jako volání s následkem závažného nežádoucího účinku, přičemž jedno z nich se týkalo alkoholu. Šestnáctidenní kojenec byl vystaven působení alkoholu a blíže nespecifikovaných benzodiazepinů v mateřském mléce. Kojenec byl přijat na jednotku intenzivní péče pro zástavu srdce a dýchání. Dávky a rozsah kojení nebyly hlášeny a kojenec přežil

.