Brent Mydland
Raný životEdit
Mydland se narodil v Mnichově v Německu jako dítě kaplana americké armády a ve věku jednoho roku se s rodiči přestěhoval do San Francisca. Většinu dětství strávil Mydland v kalifornském Concordu. V šesti letech se začal učit hrát na klavír a až do prvního ročníku střední školy měl formální hodiny klasické hudby. V jednom rozhovoru uvedl: „Moje sestra chodila na hodiny a mně to připadalo zábavné, tak jsem chodil také. V domě byl vždycky klavír a já jsem na něj chtěl hrát. Když jsem na něj nemohl hrát, tak jsem do něj stejně mlátil.“ Jeho matka, zdravotní sestra na hřbitově, podporovala Mydlandův talent tím, že trvala na tom, aby se hudbě věnoval dvě hodiny denně. Na trubku hrál od základní školy až do posledního ročníku střední školy; jeho spolužáci si pamatují, že každý den po škole cvičil na akordeon i na klavír.
Mydland hrál na trubku ve školní pochodové kapele, ale byl vyhozen, protože měl dlouhé vlasy. V roce 1971 odmaturoval na Liberty High School v kalifornském Brentwoodu.
Pre-DeadEdit
Mydland začal na střední škole hrát s kamarády rock’n’roll a byl ovlivněn varhaníky, jako byli Lee Michaels, Ray Manzarek a Goldy McJohn ze Steppenwolf. Koncem šedesátých let se stal fanouškem skupiny Grateful Dead, jejich materiál ze sedmdesátých let ho však zaujal méně.
Po maturitě žil Mydland v quonsetové chatce v kalifornském Thousand Oaks a psal písně. Připojil se ke skupině Ricka Carlose, kterého do své kapely pozval John Batdorf z Batdorf & Rodney. Krátce nato byl Mydland požádán, aby se připojil. S Batdorfem pak založil skupinu Silver, která vydala jedno album u Arista Records.
Mydland se pak přes známost od Batdorf & Rodneyho dostal do kontaktu s Bobem Weirem a připojil se k Weirovu vedlejšímu projektu Bobby and the Midnites jako klávesista a doprovodný vokalista.
Grateful DeadEdit
Mydland se připojil ke Grateful Dead v dubnu 1979, kdy nahradil Keitha a Donnu Godchauxovy, kteří se rozhodli založit vlastní kapelu. Po dvou týdnech zkoušek odehrál 22. dubna svůj první koncert s kapelou na Spartan Stadium v San Jose.
Mydland se rychle stal nedílnou součástí Dead díky svým pěveckým a skladatelským schopnostem stejně jako hře na klávesy. Svůj tenorový zpěv rychle spojil se zakládajícími členy Weirem a Jerrym Garciou a vytvořil tak silnou tříčlennou harmonii v oblíbených koncertních skladbách. Snadno zapadl do zvuku kapely a přidal i své vlastní příspěvky, například na albu Go to Heaven (1980), na kterém zazněly dvě Mydlandovy písně, „Far From Me“ a „Easy to Love You“, přičemž druhou z nich napsal s častým Weirovým spolupracovníkem Johnem Perry Barlowem. Na dalším albu In the Dark (1987) napsal Mydland společně s Weirem a Barlowem skladbu „Hell in a Bucket“; je také autorem vlakové písně „Tons of Steel“.“
Built to Last (1989) obsahovalo několik dalších Mydlandových písní: náladovou „Just a Little Light“, ekologickou píseň „We Can Run“, živě hranou „Blow Away“ a dojemnou „I Will Take You Home“, ukolébavku napsanou s Barlowem pro Mydlandovy dvě dcery.
Mydland napsal několik dalších písní, které se hrály na koncertech, ale nevyšly na žádném studiovém albu, včetně „Don’t Need Love“, „Never Trust A Woman“, „Maybe You Know“, „Only a Fool“, všechny napsané sólově, a „Gentlemen Start Your Engines“ s Barlowem. Mnohé z nich byly určeny pro sólové album, které bylo započato, ale nikdy nebylo dokončeno, spolu s „Love Doesn’t Have to be Pretty“, která zazněla naživo sólově, ale ne s Grateful Dead. S Philem Leshem a Leshovým textařským spolupracovníkem Bobbym Petersenem také napsal „Revolutionary Hamstrung Blues“, ačkoli tato píseň zazněla naživo pouze jednou.
Jeho vysoké, chraplavé vokální harmonie a emotivní vedení přidávaly kapele na pěvecké síle a občas do svých sól zapojoval i scatový zpěv. Monty Byrom, kytarista Mydlandova nevydaného sólového alba, o něm řekl: „“Brent byl jeden z nejtalentovanějších kluků, jaké jsem kdy potkal. Nikdy jsem neviděl nikoho, kdo by večer co večer dokázal zpívat s takovými tóny. Byl něco mezi Greggem Allmanem a Howlin‘ Wolfem. Bylo to šílené. A to byl můj úvod do hudební branže.“ Mydlandův vokál dodal barvu starým oblíbeným písním, jako jsou „Cassidy“, „Mississippi Half-Step Uptown Toodeloo“, „Ramble on Rose“, „The Weight“ od skupiny, a dokonce napsal vlastní sloku pro „Little Red Rooster“ Willieho Dixona. Zpíval hlavní písně v mnoha coververzích, včetně „Dear Mr. Fantasy“ od Traffic, „Hey Jude“ od Beatles a „Hey Pocky Way“ od Meters.
Mydlandovo poslední vystoupení s Grateful Dead se konalo 23. července 1990 ve World Music Theater v Tinley Parku ve státě Illinois.
V roce 1994 byl jako člen Grateful Dead uveden do Rokenrolové síně slávy.
VybaveníEdit
Zatímco Keith Godchaux dával na koncertech přednost hře pouze na klavír, Mydland při živých vystoupeních rád experimentoval s různými zvuky. Často měnil svou sestavu, aby ji obohatil o nové zvuky. Během svého působení hrál na několik různých elektrických pian a syntezátorů. Jeho rané klavírní zvuky pocházely z nástroje Fender Rhodes, po němž následovala Yamaha CP-70. V této době používal také analogové syntezátory včetně Minimoogu a Sequential Circuits Prophet-5. Později používal digitální syntezátor Yamaha GS-1, který nahradil staré analogové vybavení. V polovině osmdesátých let přidal do svého arzenálu také E-mu Emulator II. V polovině roku 1987 se Mydlandova sestava opět změnila. Bob Bralove byl najat skupinou Grateful Dead, aby programoval a udržoval nové MIDI systémy. GS-1 a Emulator II byly nahrazeny novým MIDI kontrolérem Kurzweil Midiboard, připojeným ke klavírnímu syntezátoru Roland MKS-20, a dalšími kontroléry s vlastními hlasy, které Bralove a Mydland upravili a smíchali. Během této doby se Mydland velmi zdokonalil ve vrstvení zvuků (například klavíru a smyčců atd.) a během skladeb vždy jemně měnil zvuk.
Mydland pravidelně hrál na varhany Hammond a po celou dobu svého působení měl ve své sestavě B-3 s deseti upravenými reproduktory Leslie. Míchal různé styly, aby dodal své hře na varhany barvu. Vedle pravidelného nastavování tahů a Leslie pro expresivnější frázování také často přidával perkusivní efekty buď slapováním/posouváním levé ruky po klaviatuře, nebo šviháním palcem pravé ruky. Jeho časté používání disonantních akordů tvořilo kreativní kontrapunkt k melodickému stylu hry Jerryho Garcii. Když se připojil ke kapele, Grateful Dead pro něj zakoupili troje varhany B-3 a v době své smrti vlastnil několik varhan B-3 osobně. B-3, na které hrál po většinu svého působení v Grateful Dead a které jsou známé tím, že byly kdysi polepené samolepkami, v současnosti používá při živých vystoupeních klávesista Jeff Chimenti. Byl přítomen na koncertech k 50. výročí „Fare Thee Well“ v červenci 2015. Na zadní straně varhan jsou stále patrné obrysy z míst, kde kdysi byly samolepky.
Další práceRedakce
V roce 1982 nahrál a zmasteroval sólové studiové album, které však nikdy nevyšlo.
V létě 1985 vystupoval s bubeníkem Dead Billem Kreutzmannem v jejich skupině Kokomo spolu s Kevinem Russellem ze 707 a Davidem Margenem ze Santany.
V roce 1985 vystoupil na Haight Street Fair mimo jiné s Weirem, Johnem Cipollinou a Merlem Saundersem.
V roce 1986 Mydland založil skupinu Go Ahead s několika hudebníky z oblasti Sanfranciského zálivu, včetně Billa Kreutzmanna, dále s bývalými členy Santany Alexem Ligertwoodem na zpěv a Davidem Margenem na baskytaru a také s kytaristou Jerrym Cortezem. Kapela koncertovala v době, kdy se Jerry Garcia zotavoval z diabetického kómatu, a v roce 1988 se také krátce dala dohromady.
V roce 1988 vystoupil na Bay Area Music Awards, kde se dělil o varhany s Merlem Saundersem a hrál po boku Jerryho Garcii, Boba Weira, Johna Fogertyho a dalších.
V průběhu osmdesátých let uskutečnil také řadu sólových projektů a vystoupení, stejně jako četná vystoupení v duu s Bobem Weirem, kdy Weir hrál na akustickou kytaru a Mydland na klavír.
Brent měl rád motocykly Harley Davidson a byl jejich vášnivým jezdcem. Harley, který Mydland vlastnil, se v roce 2013 objevil v jedné z epizod pořadu Pawn Stars.
SmrtEdit
Brent Mydland zemřel ve svém domě na „My Road“ v Lafayette v Kalifornii 26. července 1990, krátce po skončení letního turné skupiny Grateful Dead. Pitva provedená úřadem koronera Contra Costa ukázala, že Mydland zemřel na akutní intoxikaci kokainem a narkotiky. Richard Rainey, koroner okresu Contra Costa, uvedl, že „toxikologické testy odhalily v krvi smrtelné množství morfinu a kokainu“, což je směs „běžně označovaná jako ‚speedball'“. Byl třetím klávesistou Dead, který zemřel (po zakládajícím členovi Ronu „Pigpenovi“ McKernanovi v roce 1973 a Keithu Godchauxovi v roce 1980); podle Garcii byla Mydlandova smrt „zdrcující“ a náhle uzavřela jednu kapitolu kariéry kapely.
Mydland je pohřben v Oakmont Memorial Park v kalifornském Lafayette.
OdkazEdit
Weir prohlásil, že konec 80. a začátek 90. let s Brentem Mydlandem bylo jeho nejoblíbenějším obdobím hraní v kapele.
Mydlandova mladší dcera Jennifer Mydlandová je začínající zpěvačka a skladatelka, která 1. dubna 2017 debutovala ve svém rodném městě Lafayette v Kalifornii. Její setlist ten večer zahrnoval i coververzi písně „Dear Mr. Fantasy“, pod kterou je podepsán její zesnulý otec.