Butch Trucks dnes odešel po roce.

Páni. Už je to rok, co jsme přišli o Butche Truckse.

Níže znovu zveřejňuji to, co jsem napsal loni druhý den v oparu smutku, zmatku, vzteku a vyčerpání doslovně. Vidím pár změn, které bych udělal, ale myslím, že bude nejlepší nechat syrovost stát. Operoval jsem beze spánku, protože mi o půlnoci zavolali a potvrdili mi tu hroznou zprávu, a celou noc jsem strávil nevěřícným zíráním do stropu.

Byl to šokující den a ta zpráva zůstává šokující i teď. Někdy si na Butche vzpomenu uprostřed jízdy nebo procházky a zalapám po dechu, když si uvědomím, co se stalo.

Stejně jako u všech sebevražd někoho, koho jste znali a na kom vám záleželo, i Butchova smrt ve mně zanechala pochybnosti o vlastních činech nebo jejich nedostatku. Mohl jsem něco udělat? Měl jsem si uvědomit hloubku jeho smutku? Záleželo by na něčem z toho? Jsem si jistý, že Butch neměl ani tušení o šíři a hloubce lásky a péče o něj, a toto uvědomění mi pokaždé zlomí srdce.

O měsíc později jsem s pomocí přátel z Live for Live Music uspořádal velkolepou poctu Butchovi v již zavřeném klubu American Beauty. Tady je moje reportáž z té akce.

Rest in Peace Butchy.

Claude Hudson „Butch“ Trucks (nar. 11. května 1947, zemř. 24. ledna 2017)

S velmi těžkým srdcem oznamuji, že zemřel Butch Trucks, bubeník, zakládající člen a opora skupiny Allman Brothers Band. Jsem ohromen, že píšu tato slova, protože jsem s Butchem v posledních dnech několikrát komunikoval. Mám ztuhlé prsty, jen se podívám na začátek této stránky a vidím, jak se mi na obrazovku valí slova

Butch byl zničený a rozzlobený Trumpovým zvolením a slíbil, že bude žít ve svém domě v jižní Francii po celou dobu funkčního období nového prezidenta, ale pochyboval jsem o jeho odhodlání, protože příliš miloval svá vnoučata; viděl jsem ho, jak se rozzářil radostí, když držel svého nového vnuka na loňském letním festivalu Peach. Byl také velmi nadšený z toho, že hraje se dvěma kapelami: se svým Freight Train Bandem a s The Brothers, nedávno přejmenovanými z Les Brers, v nichž hrají jeho spoluhráči ze zadní řady Allman Brothers Jaimoe a Marc Quinones, stejně jako bývalí členové ABB Jack Pearson a Oteil Burbridge, plus Pat Bergeson, Bruce Katz a Lamar Williams Jr.

Do konce zůstal Butch neuvěřitelně silným a melodickým bubeníkem, jehož party definovaly klasické písně Allman Brothers stejně jako jakýkoli kytarový riff, basová linka nebo zpěv. Loni na podzim jsem byl s Les Brers na turné a odehráli vynikající koncerty. Jen stěží hledám slova, kterými bych popsal vlastní radost z toho, že jsem opět stál po boku Butche, Jaimoeho a Marca; bylo to jako návrat domů k něčemu výjimečnému a nepopsatelnému. Byl to fyzický pocit stejně jako cokoli jiného; něco, co jsem cítil hluboko v kostech a co mi dalo pocit, o kterém jsem nemohl vědět, že mi tolik chybí, dokud jsem ho znovu nepocítil. Přál bych si, aby každý z vás mohl sledovat koncert Allman Brothers z boku této bicí síly. Byl to ohromující zážitek, který vám pomohl pochopit, jak hluboký a hluboký vliv měli bubeníci na velikost hudby.

Butch byl nepoddajný. Uměl být nevrlý. Byl také velmi bystrý, dobře se vyznal ve všech možných věcech. A rád o tom všem mluvil. V březnu 2015 jsme spolu strávili spoustu času během jednoho víkendu, kdy dělal nějaké akce v New Jersey a já ho vozil, zatímco jsme si do hloubky povídali o všem možném. Poprvé jsem slyšel několik divokých historek o Allman Brothers; možná usoudil, že je teď může bezpečně vypustit, když je kniha hotová!“

Přišel ke mně domů na snídani s rodinou ve skvělé náladě a byl k mé ženě a dětem nesmírně laskavý a vlídný. Zapojil také mého strýce Bena, absolventa Dartmouthu a soudce v důchodu, do hlubokého rozhovoru o jejich společné vášni pro filozofii a fyziku. Udělalo na něj dojem, že můj tehdy sedmnáctiletý syn Jacob zná své filozofy, a na to jsem byl velmi hrdý. Později odpoledne jsme spolu besedovali v Maplewoodském knihkupectví Words a majitel Jonah Zimiles byl ohromen. Později mi řekl, že Butch byl jeho nejoblíbenějším hostem vůbec – a obchod hostil kavalkádu literárních hvězd.

Můj vztah s Butchem se poprvé prohloubil kvůli jedné knize – a nebyla to Jedna cesta ven. Oslovil mě v roce 2011 poté, co si přečetl o mých pamětech Big in China v časopise Hittin the Note. Fascinoval ho můj příběh o hraní hudby v Číně a náš vztah se prohloubil. Po celou dobu psaní One Way Out Butch důsledně a rychle odpovídal na mé telefonáty a e-maily a byl vždy připraven podělit se o názor nebo vzpomínku. Byl zkrátka neocenitelným zdrojem informací – a když jsem ho o to požádal, okamžitě souhlasil s napsáním předmluvy. Pak ji téměř stejně rychle napsal sám, rovnou celou, a vyšla jen s minimálními úpravami. Takhle předmluvy a doslovy celebrit obvykle nevznikají.

Butch hrál s Duanem a Greggem dlouho předtím, než v březnu 1969 vznikla Allman Brothers Band. Bratři se krátce spojili s Butchovou folkrockovou kapelou The 31st of February a nahráli albumv Miami, které Vanguard Records odmítli. Obsahovalo první řádně nahranou verzi písně „Melissa“ a také „God Rest His Soul“, Greggův dojemný hold Martinu Lutheru Kingovi Jr. Hudební historie by se možná psala jinak, kdyby Gregg neodletěl zpět do Los Angeles a nezjistil, že je stále smluvně vázán u Liberty Records. Duane se přesunul do Muscle Shoals a začal se prosazovat jako sessionový hudebník.

Nakonec se Duane objevil v Butchově domě v Jacksonville. Napsal to v předmluvě ke knize One Way Out:

„…někdo zaklepal na mé dveře a byl tam Duane s neuvěřitelně vypadajícím černochem. Duane nás svým obvyklým způsobem vzájemně představil jako Jaimoeho, svého nového bubeníka, a Butche, svého starého bubeníka….. Nechal Jaimoeho u mě doma a já se poprvé ve svém bělošském životě střední třídy musel seznámit s černochem a jednat s ním. Hluboce mě to změnilo. O více než čtyřiačtyřicet let později jsme s Jaimoem stále nejlepšími přáteli a já jsem velmi hrdý na to, že ho mohu nazývat svým bratrem.“

Během posledních čtyř let Butch vytvořil na svém táboře Roots, Rock Revival Camp poblíž Woodstocku úžasnou, vřelou rodinnou atmosféru. Bylo to jeho dítě a Oteil stejně jako Luther a Cody Dickinsonovi byli dalšími hlavními poradci, na kterých se podíleli také Bruce Katz, Bill Evans, Roosevelt Collier a další. Zúčastnil jsem se prvních dvou a byly fantastické. Je těžké přecenit to, co tam nahoře vytvořil: malou, ale rostoucí a zuřivě loajální skupinu bratrů a sester.

Trucks je třetím zakládajícím členem Allman Brothers Bandu, který opustil tento pozemský život, a prvním od Berryho Oakleyho v roce 1972. Zakladatel a vůdčí osobnost Duane Allman samozřejmě zemřel v roce 1971. Buď chápete, jak se teď cítím, nebo ne. Pokud ano, nabízím vám digitální bratrské objetí. Posílám svou nejhlubší soustrast Melindě, Elise, Sethovi, Vaylorovi, Chrisovi, Duaneovi, Derekovi, Melody a všem ostatním členům štědré a úžasné rodiny Trucks. Soustrast vyjadřuji také celé rozvětvené rodině Allman Brothers Band. Je to smutný, smutný den v našem malém světě, přátelé.

Každý člen médií může z nekrologu citovat dle libosti, pokud slíbí, že neřekne, že Derek Trucks byl Butchův syn. Je to jeho synovec!