Call of the Cryptid:
Jak pravdivý je vlk andský (alias Hagenbeckův vlk)? Existuje vůbec? Pokud ano, jak jedinečný a záhadný je? Je vůbec o čem psát?“
Obvykle, když zde píšu o kryptidech, snažím se uvést dostatečné množství zdrojů, včetně těch, které se zdají být důvěryhodné. Samozřejmě, že každý, kdo píše o krypticích, může narazit na velké překážky. V tomto případě je to prostě nedostatek informací.
V podstatě každý článek, který jsem o andském vlkovi našel, říká v podstatě totéž. Zajímavé však je, že zde mohu jít trochu do hloubky díky zázrakům Wikipedie. Ano, může to být považováno za lenost, ale říkají tam víc než kdekoli jinde, kde jsem hledal. Takže až budeme pokračovat, klidně si do těchto vět doplňte slova „údajně“, „prý“ a „údajně“.
Co je známo o vlku andském?
Tady jsou základní části příběhu, které jsem shromáždil: V roce 1927 byl Lorenz Hagenbeck v Buenos Aires, kde koupil unikátní zvířecí kožešinu, která údajně patřila divokému psovi z And. To už je malá rychlovka. Lorenz Hagenbeck ani nevěděl jistě, že pochází z And. Jen se říkalo, že odtamtud pochází, takže se mu dnes říká andský vlk. Podobně vágní jsou i popisy. Má prý kožich a hřívu poněkud odlišnou od ostatních psovitých šelem. To je asi tak všechno. Neexistují žádné zprávy o jeho chování, například dramatické příběhy o tom, jak se v noci plíží.
V každém případě 13 let poté, co Hagenbeck kožešinu získal (v roce 1940), ji prý prohlédl německý lékař jménem Ingo Krumbiegel. Spároval ji s nějakou lebkou, dospěl k závěru, že jde o nový druh, a nazval ji Dasycyon hagenbecki.
Poté ji prý někdy v roce 1960 vědci zkoumali znovu a rozhodli, že jde o obyčejného psa domácího. Později prý kožešinu zkoumali i další vědci, ale byla příliš znečištěná na to, aby se k ní mohli definitivně vyjádřit. Je frustrující, že jsem nikde neviděl nic o tom, kteří vědci ji zkoumali a kde. Zmíněná lebka se prý také ztratila za druhé světové války!“
V podstatě toho v tomto příběhu moc není. Některé jeho aspekty jsou však potenciálně reálné. Vlastně je možná skutečný celý. Svým způsobem je to zároveň jeden z nejzáhadnějších a nejméně záhadných příběhů, které jsem zatím našel. Všechno to může být naprosto falešné nebo naprosto skutečné. Některé části mohou být pravdivé, jiné mohou být dost dobře falešné.
Části, které jsou pravděpodobně pravdivé
Podle všeho existoval jistý Lorenz Hagenbeck, majitel cirkusu a syn ředitele zoo Carla Hagenbecka. Vzhledem k takovému původu je uvěřitelné, že by se Lorenz zajímal o věci, jako jsou kůže exotických zvířat. Upřímně řečeno, příběh Lorenze Hagenbecka je však zajímavější než tento kryptoid, který zní spíše jako polodivoký pes. Ingo Krumbiegel byl naštěstí také skutečný německý zoolog, známý zájmem o jiné kryptoidy. Jinými slovy, tento příběh není úplná a totální lež, což je příjemné.
Závěrem
Andský vlk by klidně mohl být skutečný. Mohl by to být velmi dobře jen trochu jiný vlk, než jaký je běžně pozorován. V dobrém i zlém, takové věci se mezi zvířaty, a dokonce i mezi lidmi, stávají. Jedná se o zcela jinou odrůdu? Pravděpodobně ne. V podstatě se jedná o nesporný případ, který není moc co potvrdit ani vyvrátit. Dokud nebudou k dispozici obecnější informace, je nejzajímavějším aspektem tohoto příběhu sám pan Lorenz Hagenbeck a jeho otec.
.