Co je článek 13? The EU's divisive new copyright plan explained

iStock/Antonio Guillem/Getty/Joe Sohm/Visions of America

V Evropské unii se chystají velké změny v oblasti autorských práv online. Po letech debat a jednání politici po závěrečném hlasování v Evropském parlamentu schválili rozsáhlé změny.

Změny se ukázaly jako kontroverzní, kritici se staví proti dvěma konkrétním částem zákona: Článek 11 a článek 13. Ty jsou součástí širších nařízení, která byla přijata.

Směrnice Evropské unie o autorském právu na jednotném digitálním trhu, abychom použili její plný název, vyžaduje, aby společnosti jako YouTube, Facebook a Twitter převzaly větší odpovědnost za materiály chráněné autorským právem, které jsou na jejich platformách nelegálně sdíleny.

Známým se stal nejkontroverznější segment, článek 13, který podle kritiků bude mít škodlivý dopad na tvůrce online. Nejhlasitějšími odpůrci návrhu se stal YouTube, respektive youtubeři.

Evropská rada – politický orgán složený z ministrů vlád všech 28 členských států EU – odhlasovala 15. dubna 2019 přijetí směrnice o autorském právu v podobě, v jaké ji v březnu schválil Evropský parlament, do práva EU. Šest členských států (Finsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko a Švédsko) hlasovalo proti přijetí směrnice, zatímco tři (Belgie, Estonsko a Slovinsko) se hlasování zdržely. Všech zbývajících 19 členských států hlasovalo pro směrnici.

Ale ještě není úplně konec. Úřad polského premiéra 23. května oznámil, že proti článku 13 podá žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie. Ve svém tweetu úřad premiéra uvedl, že celá směrnice „podněcuje cenzuru a ohrožuje svobodu projevu.“

Pokud polský soudní případ nic nezmění – a to je velké jestli – budou mít jednotlivé členské státy dva roky na to, aby nová pravidla proměnily ve své národní právo. Abychom si v tom udělali jasno, přinášíme vám průvodce směrnicí EU o autorských právech, který připravil časopis WIRED.

Co je to směrnice o autorském právu

Směrnice Evropské unie o autorském právu na jednotném digitálním trhu je směrnice Evropské unie, která má omezit způsob sdílení obsahu chráněného autorským právem na online platformách. Směrnice EU jsou formou právních předpisů, které stanovují cíl, jehož mají členské státy dosáhnout.

Směrnice o autorském právu a její nejkontroverznější součást, článek 13, vyžaduje, aby online platformy filtrovaly nebo odstraňovaly ze svých webových stránek materiál chráněný autorským právem. Právě tento článek by podle lidí mohl být vykládán jako požadavek, aby platformy zakazovaly memy, ale o tom později.

Směrnice o autorském právu by zavedla odpovědnost online platforem a agregátorů za porušování autorských práv a údajně by nasměrovala více příjmů od technologických gigantů směrem k umělcům a novinářům.

V současné době platformy, jako je YouTube, nejsou odpovědné za porušování autorských práv, ačkoli musí tento obsah odstranit, pokud jim to nařídí držitelé práv.

Propagátoři směrnice o autorském právu tvrdí, že to znamená, že lidé poslouchají, sledují a čtou materiál chráněný autorským právem, aniž by za něj tvůrci dostali řádně zaplaceno.

Vysvětlení článku 13 alias „zákazu memů“

Tato část směrnice o autorském právu dělá většině lidí starosti. V tomto článku se uvádí, že „poskytovatelé služeb sdílení obsahu online a nositelé práv spolupracují v dobré víře, aby zajistili, že v jejich službách nebudou dostupná neoprávněně chráněná díla nebo jiné předměty ochrany“. Úplné novelizované znění celé směrnice si můžete přečíst zde.

Co to tedy znamená? Zjednodušeně řečeno, vše, co tento článek říká, je, že všechny webové stránky, které hostují velké množství obsahu vytvářeného uživateli (viz YouTube, Twitter a Facebook), jsou odpovědné za odstranění tohoto obsahu, pokud porušuje autorská práva.

Ale věci nejsou tak jednoduché. Nikdo se nedokáže zcela shodnout na tom, jak mají tyto platformy tento obsah identifikovat a odstranit. V dřívější verzi směrnice se hovořilo o „přiměřených technologiích rozpoznávání obsahu“, což zní hrozně podobně, jako kdyby se po majitelích platforem požadovalo, aby pomocí automatických filtrů prověřili každý nahraný obsah a zastavili nahrávání všeho, co by mohlo porušovat autorská práva.

Současná ID obsahu na YouTube dává majitelům autorských práv právo nárokovat si vlastnictví obsahu, který již na YouTube žije. Systém jim pak umožňuje video buď zablokovat, nebo zpeněžit tím, že proti němu spustí reklamu. Již nyní se jedná o nepopulární systém kvůli jeho náchylnosti k falešně pozitivním výsledkům a zneužívání, což by se ještě zvýšilo, pokud by videa potenciálně porušující autorská práva nebylo možné nahrávat vůbec.

Konečné znění článku 13 přesně stanoví, které platformy budou potřebovat filtry pro nahrávání a které ne. Jediný způsob, jak se stránka, která hostuje obsah vytvářený uživateli, může vyhnout zavedení filtru nahrávání, je, že splňuje všechna tři následující kritéria: je k dispozici méně než tři roky; má roční obrat nižší než 10 milionů eur; měla méně než pět milionů unikátních měsíčních návštěvníků. Jak asi tušíte, znamená to obrovské množství stránek – od rybářských fór až po specializované sociální sítě – které budou muset instalovat filtry pro nahrávání.

Důvod, proč byl tento článek nazván „zákazem memů“, je ten, že si nikdo není jistý, zda memy, které jsou často založeny na obrázcích chráněných autorským právem, budou spadat pod tyto zákony. Zastánci zákona tvrdí, že memy jsou chráněny jako parodie, a proto je není nutné podle této směrnice odstraňovat, ale jiní argumentují, že filtry nebudou schopny rozlišit mezi memy a jiným materiálem chráněným autorskými právy, takže by se nakonec stejně dostaly do křížové palby.

Vysvětlení článku 11 alias „daně z odkazů“

Záměrem článku je přimět zpravodajské agregátory, jako je například Google News, aby vydavatelům platily za použití úryvků jejich článků na svých platformách. Tiskové publikace „mohou získat spravedlivou a přiměřenou odměnu za digitální využití svých tiskových publikací poskytovateli služeb informační společnosti,“ uvádí se ve směrnici.

Nikdo si také není jistý, jak by to fungovalo. Jak velká část článku musí být sdílena, aby platforma musela vydavateli zaplatit? Směrnice uvádí, že platformy nebudou muset platit, pokud sdílejí „pouhé hypertextové odkazy, které jsou doprovázeny jednotlivými slovy“, ale protože většina odkazů je doprovázena více než pár slovy, zdá se, že mnoho platforem a agregátorů zpráv by na toto pravidlo nedosáhlo.

Směrnice sice obsahuje výjimku pro „oprávněné soukromé a nekomerční použití tiskových publikací jednotlivými uživateli“, takže to nevypadá, že by jednotlivci sdílející odkazy na sociálních platformách museli sáhnout do kapsy. Ale i to lze vykládat různě. Je někdo, kdo má na sociálních sítích obrovské množství příznivců a zveřejňuje reklamy pro toto publikum, „soukromým a nekomerčním“ subjektem?

Co ještě?“

Článek 12a by mohl zabránit tomu, aby kdokoli, kdo není oficiálním pořadatelem sportovního utkání, zveřejňoval jakákoli videa nebo fotografie z tohoto utkání. To by mohlo učinit přítrž virálním sportovním GIFům a mohlo by to dokonce zabránit lidem, kteří se zúčastnili zápasů, zveřejňovat fotografie na sociálních sítích. Stejně jako u výše uvedených článků však vše závisí na tom, jak si směrnici vyloží členské státy, až ji promítnou do vnitrostátního práva.

Kdo je pro směrnici a kdo proti ní?

Směrnice o autorském právu si získala hlasité kritiky na obou stranách debaty, ale obhájce a odpůrce lze obecně rozdělit do dvou kategorií.

Pro směrnici jsou průmyslové subjekty zastupující výrobce obsahu. Patří mezi ně Společnost autorů a Aliance pro duševní vlastnictví a zastánci se sídlem ve Spojeném království. V červnu 2018 se ke směrnici veřejně přihlásilo 84 evropských hudebních a mediálních organizací, včetně společností Universal Music Group a Waner Music Group. V Evropském parlamentu je hlavním europoslancem, který směrnici Parlamentu předkládá, Axel Voss, německý europoslanec a člen Evropské lidové strany.

Mary Honeyball, britská labouristická europoslankyně, která článek 13 podporuje. „Někteří se obávají, že článek 13 vyžaduje zavedení automatických ‚upload filtrů‘. Článek 13 však žádný takový požadavek nestanoví a ve skutečnosti uvádí, že automatizovanému blokování je třeba se vyhnout,“ uvádí Honeyball ve svém prohlášení. „Text pouze požaduje, aby byl buď licencován, nebo odstraněn materiál chráněný autorskými právy.“

K druhé straně debaty, tedy ke kritikům směrnice, patří vlivná lobbistická skupina ze Silicon Valley CCIA, mezi jejíž členy patří společnosti Google, Facebook, eBay, Amazon a Netflix. Dne 12. června podepsala velká skupina internetových velikánů včetně zakladatele Wikipedie Jimmyho Walese a Tima Bernerse-Leeho otevřený dopis, v němž se vyslovili proti směrnici. Stojí za zmínku, že přestože směrnice obsahuje výjimku, která výslovně vylučuje Wikipedii a GitHub z těchto pravidel, obě společnosti trvají na svém odporu vůči směrnici.

JouTube je zdaleka nejhlasitějším kritikem článku 13, přičemž firma vynakládá velké úsilí na podporu odporu vůči směrnici mezi svými tvůrci a uživateli. Vyskakovací okno na webových stránkách a v aplikaci YouTube odkazuje uživatele na stránku s názvem „#saveyourinternet“, která obsahuje video z YouTube vysvětlující námitky firmy proti směrnici. Matt Koval, stratég pro obsah ve společnosti YouTube, ve videu tvrdí, že – v současné podobě – článek 13 „ohrožuje statisíce tvůrců, umělců a dalších osob zaměstnaných v kreativní ekonomice“.

Kromě oficiálního vysvětlení YouTube je na stránce umístěna hrstka videí s reakcemi a komentáři významných youtuberů. V jednom z reakčních videí to takto shrnul YouTuber Craig Thompson, který má necelého půl milionu odběratelů: „Hráči jsou mrtví, vy jste mrtví, já jsem mrtvý, všichni jsme mrtví, pojďme se napít.“

Ačkoli se kampaň #saveyourinternet zaměřila na vyvolání odporu proti směrnici mezi youtubery a uživateli, do opozice se zapojily i nejvyšší špičky vedení YouTube. Generální ředitelka YouTube Susan Wojcicki zveřejnila 22. října blogpost, ve kterém varuje před dopady směrnice. „Článek 13 tak, jak je napsán, hrozí, že milionům lidí – od tvůrců, jako jste vy, až po běžné uživatele – uzavře možnost nahrávat obsah na platformy, jako je YouTube,“ napsala. „A pokud bude článek 13 implementován tak, jak je navržen, ohrožuje statisíce pracovních míst, evropské tvůrce, podniky, umělce a všechny, které zaměstnávají,“ pokračovala, než odkázala čtenáře, aby se s tímto argumentem obrátili na sociální sítě s hashtagem „#SaveYourInternet“.

Od té doby píše Wojcicki znovu. Ve druhém příspěvku na blogu 12. listopadu uvedla, že článek 13 má „nezamýšlené důsledky“. „Přístup parlamentu je v mnoha případech nerealistický, protože majitelé autorských práv se často neshodnou na tom, kdo vlastní jaká práva,“ napsala. „Pokud se vlastníci nemohou dohodnout, není možné očekávat, že otevřené platformy, které tento obsah hostují, budou činit správná rozhodnutí o právech.“

V čele opozice proti směrnici o autorském právu v Evropském parlamentu stojí Julia Reda, poslankyně Evropského parlamentu a členka Pirátské strany Německa. „Zákonodárci se na autorská práva dívali především jednou velmi konkrétní optikou: optikou velkých mediálních společností a jejich slábnoucí kontroly nad distribučními kanály,“ tvrdila v jednom z úvodníků. „Největší veřejný prostor, jaký jsme kdy vymysleli, se nesmí stát obětí pokusů využít autorské právo k řešení problémů, které jím nebyly v první řadě způsobeny. Naše svoboda projevu na internetu je příliš cenná na to, abychom s ní plýtvali jako s municí v bitvě korporací.“

Kdy dojde na článek 13?“

Ačkoli Evropský parlament článek 13 odhlasoval, neznamená to, že jeho ustanovení začnou platit hned.

Přijetí článku 13 a směrnice o autorském právu bude nyní na členských státech EU. Každá země v rámci EU si bude moci zákon a způsob jeho provádění vykládat po svém. Proto se jedna země může rozhodnout, že „filtry pro nahrávání“ by měly být zavedeny pomocí jednoho nástroje, zatímco jiná může zákon chápat jinak.

Další skvělé články z WIRED

– Herní průmysl by se měl obávat stadionů Google

– Jak se petice za zrušení článku 50 stala virální

– Snažil jsem se utajit své dítě před Facebookem a Googlem

– Záleží vám na soukromí na internetu? Pak si změňte telefonní číslo