Co je to zahlcení a jak souvisí s koktavostí?
V dřívějších dobách byla téměř každá porucha řeči klasifikována jako koktavost. Zatímco koktavost je narušení normální plynulosti řeči, kluttering se od ní trochu liší.
Co je to koktavost?
Koktavost má několik základních znaků, mezi které patří bloky, opakování a prodlužování hlásek, slabik nebo celých slov. Na druhou stranu je kluttering poměrně méně známou poruchou řeči, která se od koktavosti zcela liší. Poruchy v případě koktavosti nejsou pod kontrolou mluvčího.
Člověk, který koktá, může používat sekundární chování, aby se koktavosti vyhnul nebo snížil její frekvenci. Ve většině případů koktavost způsobují a zhoršují negativní emoce, jako jsou rozpaky, strach a úzkost. Osoby, které koktají, často chovají negativní postoj, který ubíjí jejich sebevědomí.
Co je to koktavost?
Osoby, které koktají, obvykle mluví velmi rychle a jejich řeč je často obtížně srozumitelná. Jedinci, kteří zahlcují, mohou produkovat neúplné věty, výplně, opakování vět, váhání a opravy. Všechny tyto projevy však probíhají bez jakéhokoli fyzického stresu nebo napětí.
Zajímavé je, že v případě clutteringu nemluví mluvčí vždy rychle. Řeč spíše přichází v náhlých výpadech zvlněné řeči, která může mít disfluence a chybnou artikulaci. Většina lidí, kteří klutrují, si své řečové disfluence není vědoma. Pokud si to však uvědomí, mohou se úspěšně snažit svou řečovou neplynulost ovládat. Jejich řeč se může cvičením a trpělivostí stát pomalejší a srozumitelnější.
Silné emoce mohou urychlit klokotání. Při vzrušení, strachu, úzkosti nebo vzteku může být klokotání mnohem horší a častější. Prvním výzkumníkem, který rozpoznal, že jde o poruchu řeči odlišnou od koktavosti, byl Weiss v roce 1964. Popsal ji jako centrální jazykovou nerovnováhu, která může pramenit z nedostatku organizovaného formulačního procesu.
Člověk, který klutruje, má často problémy převést své myšlenky do souvislých vět. Podobné jazykové chování někteří logopedi označují také jako „mazání“. Cluttering se často vyskytuje se souběžnými problémy, k nimž patří hyperaktivita, nesoustředěnost, problémy s artikulací, potíže s učením a problémy se sluchovým zpracováním.
Stuttering vs. Cluttering: co je činí podobnými, a přesto odlišnými poruchami řeči?
Tady je názornější a přímější srovnání koktavosti a kluttering u lidí –
Koktavost
Kluttering
- Lidé, kteří koktají, mají potíže s prováděním své řeči.
- Většina těch, kteří koktají, si je své dysfluence vědoma, pokud se nejedná o batole v předškolním věku.
- Koktavost může vyžadovat intenzivní logopedickou terapii pod vedením odborného SLP.
- Jejich tempo řeči je pomalejší, obvykle jako opatření pro kompenzaci jejich koktavosti.
- Vykazují opakování, prodlužování a bloky.
- Bez jakéhokoli doprovodného problému nedochází k zadrhávání řeči.
- Rytmus a melodie řeči nejsou ovlivněny.
- Lidé, kteří drmolí, často začínají plynule, ale nepředvídatelně vykazují rychlý nárůst tempa toku slov.
- Většina drmolících si není vědoma své poruchy řeči, pokud je na ni někdo neupozorní.
- Drmolící obvykle nevyžadují SPL a terapie. Dokážou sami kontrolovat tok své řeči.
- Jejich tempo řeči je výrazně vysoké.
- Často se u nich projevuje opakování frází, interjekce a revize.
- U těch, kteří drmolí, se často projevuje nezřetelná řeč.
- Postižen bývá rytmus i melodie řeči.
Může se kluttering a koktavost vyskytovat společně?
Mnoho lidí, kteří koktají, může mít bohužel také příznaky kluteringu. SPL mohou klasifikovat jedince jako koktavé, pokud vykazují tyto příznaky –
- Obtíže při hledání správných slov
- Slabé čtecí schopnosti
- Slabá schopnost vyprávět událost nebo špatné vyprávění
- Podprůměrná paměť
Podle Dalyho et al (1993), mohou jedinci, kteří vykazují příznaky koktavosti i klokotání, vykazovat také vynikající schopnosti v přírodních vědách a matematice.