Co se děje při soudním řízení o řízení pod vlivem alkoholu
Obecně je řízení pod vlivem alkoholu považováno za trestný čin. Každý, kdo je obviněn z řízení pod vlivem alkoholu, má tedy obvykle právo na soudní řízení před porotou. (Postupy u méně závažných dopravních přestupků se obvykle liší.) Většina trestních případů, včetně těch, které se týkají obvinění z řízení pod vlivem alkoholu, se ve skutečnosti k soudu nedostane, ale místo toho se řeší prostřednictvím vyjednávání o přiznání viny. Pokud však nakonec dojde k soudnímu řízení ve věci řízení pod vlivem alkoholu, zde je uvedeno, co můžete očekávat.
Soudní řízení před soudcem nebo porotou
Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má obvykle právo na soudní řízení před porotou. Někdy se však obviněný z trestného činu vzdá práva na soudní řízení před porotou a místo toho se rozhodne pro soudní řízení před soudcem (nazývané také „soudní řízení před soudem“). Rozdíl zde spočívá v tom, kdo bude rozhodovat o vině obžalovaného – skupina porotců nebo jediný soudce.
Obhájci mají někdy konkrétní důvody, proč si myslí, že jejich šance na vítězství jsou v konkrétním případě lepší při soudním řízení před soudem. Ve většině případů však obhájci dávají přednost řízení před porotou. (U méně závažných dopravních přestupků je naopak soudní řízení obvykle jedinou možností)
Výběr poroty
První věcí, která musí proběhnout u soudního řízení s porotou, je výběr poroty. Výběr poroty je pouze proces výběru porotců, kteří budou o případu rozhodovat. Proces začíná tím, že obhajoba a obžaloba vyslechnou potenciální porotce, kteří jsou v „porotním fondu“ – skupině občanů, kteří se hlásí do poroty pro daný případ. Každá strana může v podstatě s určitými omezeními odvolat porotce, které v případu nechce. Například ústavní práva obžalovaného zakazují obžalobě propustit porotce z diskriminačních důvodů zahrnujících rasovou, etnickou a genderovou diskriminaci.
Výběr porotců může trvat poměrně dlouho. Nakonec však tímto vyřazovacím procesem obhajoba a obžaloba získají porotce, kteří budou o případu rozhodovat. Soudce pak porotce „zapřísahá“ a přejde k další fázi procesu.
Opening Statements at DUI Trials
Před předložením jakýchkoli důkazů mají obhajoba a obžaloba možnost přednést porotcům úvodní prohlášení. Oficiálním účelem zahajovacích prohlášení je, aby strany porotcům sdělily, co podle nich důkazy prokáží.
V soudním řízení o řízení pod vlivem alkoholu obžaloba obvykle nastíní, jak hodlá obvinění z řízení pod vlivem alkoholu prokázat. Jinými slovy, obžaloba vysvětlí, koho hodlá předvolat jako svědky a jaké další druhy důkazů hodlá předložit na podporu obvinění. Obhajoba může porotce rovněž informovat o důkazech a svědcích, které předpokládá, že u soudu předloží. V mnoha případech se však úvodní řeč obhajoby soustředí především na to, v čem si myslí, že důkazy obžaloby budou nedostatečné.
Předkládání důkazů při soudním řízení o řízení pod vlivem alkoholu
V soudním řízení o řízení pod vlivem alkoholu (nebo v jakémkoli jiném trestním řízení) má obžaloba „břemeno“ prokázat obvinění proti obžalovanému „nade vší rozumnou pochybnost“. Jinými slovy, obžaloba musí u soudu předložit dostatek důkazů, aby porotce přesvědčila o vině obžalovaného. Pokud toho obžaloba není schopna dosáhnout, presumpce neviny vyžaduje, aby porotci shledali obžalovaného nevinným.
Má-li obžaloba důkazní břemeno, musí u soudu vykonat těžkou práci a své důkazy předloží jako první. Okolnosti každého případu se liší. Při soudním řízení o řízení pod vlivem alkoholu však důkazy obžaloby často zahrnují svědectví zatýkajících policistů a výsledky chemických testů, které ukazují, kolik alkoholu nebo jaké drogy měl řidič v době zatčení v těle.
Obhajoba může provést křížový výslech svědka obžaloby a může vznést námitku proti přijetí důkazů obžaloby. A když si obžaloba „odpočine“, může obhajoba předložit své vlastní důkazy. V mnoha případech řízení pod vlivem alkoholu je stěžejní otázkou, zda koncentrace alkoholu v krvi obviněného v době zatčení překročila zákonný limit 0,08 % (v Utahu 0,05 % nebo více). Je tedy zcela běžné, že obhajoba předvolá ke svědecké výpovědi znalce, který může zpochybnit spolehlivost důkazů obžaloby o testu BAC.
Ve většině případů řízení pod vlivem alkoholu netrvá předkládání důkazů oběma stranami déle než jeden nebo dva dny.
Závěrečné argumenty v případech řízení pod vlivem alkoholu
Jakmile strany dokončí předkládání svých důkazů, je čas na závěrečné řeči. Obvykle obžaloba v případě řízení pod vlivem alkoholu využije tuto příležitost k tomu, aby se vrátila k důkazům a vysvětlila, jak tyto důkazy podporují obvinění. Obhajoba bude v podstatě postupovat opačně a bude se snažit poukázat na případné nedostatky v obžalobě a zdůraznit oblasti, které by mohly vyvolat pochybnosti o vině obžalovaného.
Závěrečná řeč je obvykle poslední příležitostí advokáta oslovit přímo porotce, aby o případu rozhodli.
Pokyny a jednání poroty v případě řízení o řízení pod vlivem alkoholu
Závěrečná fáze soudního řízení o řízení pod vlivem alkoholu zahrnuje soudce, který informuje porotu o příslušných právních předpisech (tzv. „pokyny poroty“), a porotce, kteří se sejdou a skutečně rozhodnou o vině (tzv. „jednání“).
Pokud jsou porotci schopni dospět ke konsensu, předseda poroty informuje soudce, že dospěli k verdiktu. Soudce pak všechny svolá zpět do soudní síně a předák přečte rozsudek o vině nebo nevině.
Pokud se porotci nejsou schopni dohodnout na jednomyslném rozsudku, soudce obvykle vyhlásí „zmatečné řízení“. Zmatečné řízení v podstatě znamená, že obžalovaný nebyl ani odsouzen, ani zproštěn obžaloby. Obvykle se obžaloba může rozhodnout, že po zmatečném řízení bude případ projednávat znovu.