Devět fází truchlení po rozchodu č. 8: Vztek

Po devět dní zkoumám devět fází truchlení po rozchodu. Doporučuji vám začít na začátku seriálu příspěvkem popisujícím první fázi, šok. V předchozích dnech jsem také psal o fázích Popření, Zoufalé hledání odpovědí, Vnější vyjednávání, Vnitřní vyjednávání, Relaps a Počáteční přijetí. Dnes prozkoumáme osmou fázi truchlení po rozchodu:

8. Hněv

Hněv má při rozchodu mnoho podob. Existují dřívější, prvotnější formy, a pozdější, rozvinutější. Na počátku může mít hněv podobu sebeobviňování. Nejlákavější je hledat odpovědi ve vlastních nedostatcích. Zlobíte se na sebe za to, co považujete za zkažení vztahu, a říkáte si: „Mám, co si zasloužím.“

Tento druh hněvu má také podobu odporu k sobě samému: Jsi „málo dobrý“ – jsi „ošklivý“, „hloupý“, „tlustý“, „starý“, „zbytečný“ a „nezasloužíš si to“. Obviňování je neproduktivní a znehybňující forma hněvu. Je to dlouhá cesta ven z díry, do které se kopete.

Když se zlobíte na sebe nebo dokonce na svého bývalého kvůli krachu vašeho vztahu, je to vaše snaha dát smysl tomu, co se stalo, tím, že určujete, čí je to „vina“, na koho to svést. Ale bez ohledu na to, kdo za to může, obviňování sebe, svého bývalého nebo kohokoli jiného, o kom se domníváte, že je do toho zapleten, nemůže změnit a nezmění výsledek.

Pokrok nastane, když si uvědomíte, že se nejvíce zlobíte na samotný rozchod. Je to nespravedlivé a nefér, ale je to realita. Když jste zodpovědní za svůj vlastní hněv, začnete znovu spojovat kousky sebe sama, které byly roztříštěny rozchodem, chybnou dynamikou vztahu a nedorozuměními, k nimž v jeho důsledku došlo. Tento druh hněvu vám dává sílu posunout se dál.

.