Dlouhodobá léčba některými antidepresivy může snížit výskyt demence

Dlouhodobá léčba některými antidepresivy se podle výsledků studie případů a kontrol zveřejněných v časopise Journal of Clinical Psychiatry jevila jako spojená se sníženým výskytem demence.

„Deprese by mohla představovat jeden z těchto potenciálně modifikovatelných rizikových faktorů demence ze všech příčin,“ napsala doktorka Claudia Bartelsová z oddělení psychiatrie a psychoterapie na University Medical Center Goettingen v Německu a její kolegové. „Četné studie shodně prokázaly silnou souvislost mezi depresí a zvýšeným rizikem následné demence. K léčbě depresivních příznaků u demence se běžně používají selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).“

„Předklinický výzkum v posledních letech naznačil, že SSRI snižují zátěž amyloidními plaky u transgenních myších modelů a u kognitivně zdravých lidí, tlumí hyperfosforylaci tau vyvolanou amyloidem-1-42 v buněčných kulturách a zlepšují kognici u myší.“

Účinky SSRI na kognici u demence u Alzheimerovy choroby však byly v randomizovaných klinických studiích spojeny většinou s negativními výsledky; výzkumy týkající se toho, která antidepresiva mohou ovlivnit riziko vzniku demence, jsou řídké a důkazy o vlivu délky léčby na toto riziko jsou obzvláště vzácné. Bartels a jeho kolegové se proto snažili zjistit vliv tříd antidepresiv a jednotlivých látek s různou dobou trvání léčby na riziko vzniku demence. Vědci analyzovali údaje 62 317 osob s diagnózou demence, které byly zařazeny do německé databáze Disease Analyzer, a porovnávali výsledky s výsledky kontrolních skupin odpovídajících věkem, pohlavím a lékařem. Provedli logistickou regresní analýzu, která byla upravena podle stavu zdravotního pojištění a komorbidních onemocnění spojených s demencí nebo užíváním antidepresiv, aby vyhodnotili souvislost mezi výskytem demence a léčbou čtyřmi hlavními třídami antidepresiv a také 14 nejčastěji předepisovanými jednotlivými antidepresivy.

Výsledky ukázaly souvislost mezi léčbou 2 roky nebo déle jakýmkoli antidepresivem a nižším rizikem demence oproti krátkodobé léčbě u 17 z 18 srovnávaných. Zejména u dlouhodobé léčby byla bylinná a tricyklická antidepresiva spojena se snížením výskytu demence. Dlouhodobá léčba escitalopramem (OR = 0,66; 95% CI, 0,5-0,89) a Hypericum perforatum (OR = 0,6; 95% CI, 0,51-0,7) byla spojena s nejnižším rizikem demence u jednotlivých antidepresiv.

„Klinické studie – ačkoli jsou uznávány jako zlatý standard postupu – vyvrátily řadu slibných látek a s delší dobou léčby se stávají stále náročnějšími,“ napsali Bartels a kolegové. „Proto a s vědomím kontroverznosti tohoto návrhu může být analýza údajů z registrů v naturalistickém prostředí atraktivní a proveditelnou alternativou. Pokud by se podařilo jednotlivé soubory dat spojit v rámci nadnárodního úsilí, bylo by možné provést ještě výkonnější analýzy sloučených velkých databází a získat aditivní příspěvek s naturalistickými daty.“