Historie slonů přepsaná podle dávných genomů

Jens Meyer/AP Photo

Umělec Peter Luckner s modelem slona rovnokrkého (Palaeoloxodon antiquus) pro výstavu v Braunsbedře ve středním Německu. Předpokládá se, že toto zvíře se pohybovalo v německém údolí Geisel asi před 200 000 lety.

Genom záhadné dávné fosilie otřásl rodokmenem slonů.

Současní sloni se dělí na tři druhy: slona asijského (Elephas maximus) a dva africké – slony žijící v lesích (Loxodonta cyclotis) a slony žijící v savaně (Loxodonta africana). Rozdělení slonů afrických, kteří byli původně považováni za jeden druh, bylo potvrzeno až v roce 2010.

Vědci se na základě fosilních nálezů domnívali, že dávný předchůdce zvaný slon rovnokrký (Paleoloxodon antiquus), který žil v evropských lesích přibližně do doby před 100 000 lety, byl blízkým příbuzným asijských slonů.

Ve skutečnosti je tento dávný druh nejblíže příbuzný africkým lesním slonům, ukázala nyní genetická analýza. Ještě překvapivější je, že žijící pralesní sloni v povodí Konga jsou tomuto vyhynulému druhu příbuznější než dnešní obyvatelé afrických savan. A spolu s nově oznámenými genomy dávných mamutů analýza také ukazuje, že se v minulosti křížilo mnoho různých druhů slonů a mamutů.

„Je to ohromující,“ říká Tom Gilbert, evoluční genetik z Dánského přírodovědného muzea v Kodani. Podle něj je slon s rovným kly málo známý i mezi odborníky. „A první, co o něm slyšíme, je: tady je genom.“

Love Dalén, paleogenetik ze Švédského přírodovědného muzea ve Stockholmu, říká, že studie si vynutí přeuspořádání sloního rodokmenu. „Loxodonta v podstatě neplatí jako rodové jméno,“ říká. Domnívá se, že taxonomové možná budou muset vymyslet nová jména pro jednotlivé druhy, aby lépe vystihovala vztah mezi savanovými, lesními a rovnokrkými slony.

Výsledky byly oznámeny na 7. mezinárodním sympoziu o biomolekulární archeologii, které se konalo 15. září v britském Oxfordu. Studii provedl tým vedený evoluční genetičkou Eleftherií Palkopoulou a populačním genetikem Davidem Reichem, oba z Harvard Medical School v Bostonu ve státě Massachusetts, společně s evolučním genetikem Michaelem Hofreiterem z Postupimské univerzity v Německu. Vycházeli přitom z genomů dvou 120 000 let starých vzorků slonů s rovnými kly z Německa.

Dávné křížení

Palkopoulou a její kolegové odhalili také genomy dalších zvířat, včetně čtyř mamutů srstnatých (Mammuthus primigenius) a poprvé také sekvence celých genomů mamuta kolumbijského (Mammuthus columbi) ze Severní Ameriky a dvou severoamerických mastodontů (Mammut americanum).

Vědci nalezli důkazy, že mnoho různých druhů slonů a mamutů se křížilo. Sloni s rovnými kly se pářili jak se slony asijskými, tak s mamuty srstnatými. A afričtí savanoví a pralesní sloni, o nichž je známo, že se kříží dodnes – kříženci obou druhů žijí v některých částech Demokratické republiky Kongo i jinde – se zřejmě křížili i v dávné minulosti. Palkopoulou doufá, že se mu podaří zjistit, kdy k těmto epizodám křížení došlo.

Studie představuje mezník v dávné genomice, tvrdí vědci na setkání. Sloni s rovnými kly nejsou nejstaršími starověkými genomy – tento rekord patří genomu z koňské kosti staré 560 000 až 780 000 let, která byla nalezena zmrzlá v kanadské Arktidě – ale představují nejstarší celé genomy z teplého prostředí. Skutečnost, že jeden z genomů slona s rovným klem byl tak kvalitní – s každým písmenem DNA sekvenovaným v průměru 15krát – zanechala mnoho vědců v úžasu.

„Tyto věci jsou doménou paleontologie,“ říká Gilbert. „Je to znamení toho, kde se dnes nacházíme.“

„Nikdo se předtím neodvážil uvažovat o sekvenování slonů s rovnými kly,“ říká Dalén. „Je to prostě šílené, jít tak daleko do minulosti.“

„Je to prostě šílené.