Hraní videoher pomáhá dospělým s líným okem

Tady je několik slov, která by málokoho napadlo dát dohromady: terapie videohrami. Přesto pilotní studie výzkumníků zraku z Kalifornské univerzity v Berkeley zjistila, že hraní videoher může pomoci zlepšit zrak dospělých lidí s tupozrakostí neboli líným okem.

Studie zjistila, že u účastníků došlo k výraznému zlepšení zrakové ostrosti a trojrozměrného vnímání hloubky poté, co strávili pouhých 40 hodin hraním běžně dostupných videoher.

„Tato studie je první, která ukazuje, že hraní videoher je užitečné pro zlepšení rozmazaného vidění u dospělých s tupozrakostí,“ uvedl hlavní autor studie Dr. Roger Li, optometrista z výzkumné školy School of Optometry a Helen Wills Neuroscience Institute na UC Berkeley. „Toto zjištění mě velmi překvapilo, nečekal jsem, že dojde k takovému zlepšení.“

Pro ty, kteří by mohli tato zjištění použít jako argument pro více času stráveného hraním her, je třeba poznamenat, že žádná studie neprokázala podobný přínos u lidí s normálním zrakem.

Studie byla publikována v srpnovém čísle časopisu PLoS Biology v roce 2011 a je volně dostupná online.

Amblyopie, mozková porucha, při níž se zrak jednoho oka nevyvíjí správně, je podle Národního očního institutu (National Eye Institute, NEI) nejčastější příčinou trvalého poškození zraku v dětství a postihuje dvě až tři z každých 100 dětí. Je také nejčastější příčinou poškození zraku jednoho oka u dospělých mladého a středního věku.

Zatímco amblyopii u dětí lze úspěšně léčit okluzní terapií – přikládáním náplasti na „zdravé oko“, která mozek nutí používat slabší „líné oko“ – u dospělých s tímto onemocněním je k dispozici jen málo možností.

„Tato nová zjištění jsou velmi povzbudivá, protože v současné době neexistuje žádná uznávaná léčba pro dospělé s tupozrakostí,“ řekl hlavní řešitel studie Dr. Dennis Levi, profesor a děkan optometrie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a výzkumný pracovník Helen Wills Neuroscience Institute. „Mnoho očních lékařů začíná zavírat knihy o úspěšné léčbě zhruba po osmém roce života, protože je rozšířeno přesvědčení, že tupozrakost lze zvrátit pouze během kritického období vývoje zrakové kůry. Pokud se porucha neupraví v dětství, mělo se za to, že poškození je nevratné.“

Nejnovější studie o učení vnímání, včetně těch, jejichž autory jsou Levi a Li, však vyvrátily názor, že u dospělých amblyopů není možné žádné zlepšení vidění. Zjistili, že intenzivní trénink percepčního úkolu, například vyrovnání dvou vodorovných čar, může vést ke zlepšení zrakové ostrosti o 30-40 %.

„Měli jsme lidi, kteří strávili 50 hodin nácvikem sice nudného úkolu, takže bylo potřeba hodně, aby subjekty zůstaly zaujaté,“ řekl Levi. „Ukázalo se také, že zlepšení při učení vnímání je často specifické pro daný úkol, takže subjekty, které se naučily zarovnávat vodorovné čáry, nedokázaly okamžitě zarovnat čáry, když byly převráceny na výšku.“

Výzkumníci chtěli zjistit, zda by hraní videohry s její bohatší škálou podnětů mohlo vést ke stejnému zlepšení zraku u amblyopů, jaké bylo pozorováno při všednějších zrakových úkolech.

V nové studii, která byla financována NEI, vědci použili akční videohru, která vyžadovala, aby subjekty střílely na terče, a také neakční hru, která vyžadovala, aby uživatelé něco konstruovali. Studie se zúčastnilo celkem 20 osob s tupozrakostí ve věku 15 až 61 let.

V prvním experimentu hrálo 10 účastníků akční videohru celkem 40 hodin po dvou hodinách v průběhu jednoho měsíce. Ve druhém experimentu hráli tři další účastníci neakční videohru po stejnou dobu. Během hraní videoher měli účastníci na zdravém oku náplast.

Oba experimenty přinesly 30procentní zvýšení zrakové ostrosti, tedy průměrné zlepšení o 1,5 řádku na standardní písmenné tabulce používané optometristy. Pro srovnání, u dětí s tupozrakostí může trvat 120 hodin okluzní terapie, než dojde ke zlepšení o jeden řádek na tabulce písmen, uvedli autoři.

Výzkumníci poznamenali, že výkonnost byla měřena po každých 10 hodinách hry a u některých subjektů se začala zlepšovat dříve než po 40 hodinách.

Aby vědci ověřili, že výsledky jsou specifické pro hraní videoher a nejsou způsobeny používáním oční náplasti, provedli třetí experiment, při kterém sedm účastníků nosilo náplast na zdravém oku po dobu 20 hodin během běžných denních činností, jako je sledování televize, čtení knih a surfování po internetu. Po uplynutí 20 hodin se u nich v testech zraku neprojevilo žádné zlepšení. Stejní účastníci byli poté požádáni, aby nosili náplast při hraní videoher po dobu 40 hodin, a při testování vykázali stejnou úroveň zlepšení jako ostatní účastníci studie.

Z 20 účastníků studie měla polovina strabismickou amblyopii, která se vyznačuje špatně seřízenýma nebo šilhavýma očima. Šest z nich mělo anizometropickou amblyopii, při níž mají obě oči výrazně odlišnou preskripci. Další tři měli oba stavy a jeden subjekt měl tupozrakost způsobenou kataraktou na jednom oku.

Studie nezjistila žádný významný rozdíl ve zlepšení zrakové ostrosti mezi různými typy amblyopie. U subjektů s anizometropií však došlo po 40 hodinách hraní videoher také k 50procentnímu zlepšení trojrozměrného vnímání hloubky.

Li poznamenal, že u subjektů, které začaly hrát neakční videohru, došlo ke zlepšení i po dalších 40 hodinách hraní akční videohry. „Zatím není jasné, kdy by se zlepšení vidění mohlo zastavit,“ řekl. „Je však pravděpodobné, že u těch, kteří mají těžkou tupozrakost, bude trvat déle, než se projeví zlepšení, ale tito pacienti mají také největší prostor pro zlepšení.“

Li také upozornil, že výzkum terapie tupozrakosti pomocí videoher je stále v počátečním stadiu a že pacienti by se neměli pokoušet o „samoléčbu“ své tupozrakosti. „Lidé rozhodně musí spolupracovat se svými očními lékaři.“

„Hraní videoher je mnohem zábavnější než pouhé nošení náplasti, takže je naděje, že compliance bude u dětí pravděpodobně vyšší,“ řekl Levi. „Nošení náplasti může být pro některé děti společensky nepříjemné, takže doufáme, že uvidíme rychlejší zlepšení tím, že budou plnit intenzivní úkol, jako je hraní videohry.“

Výsledky této pilotní studie jsou natolik povzbudivé, že Levi získal tříletý grant NEI ve výši 1,7 milionu dolarů na porovnání terapie videohrami s používáním náplastí k léčbě tupozrakosti u dětí a dospělých v randomizované klinické studii. Pro tuto studii, která bude prováděna ve spolupráci s výzkumníky z Rochesterské univerzity a Rochesterského technologického institutu v New Yorku, budou vědci používat přizpůsobené videohry, které jsou nenásilné a vhodné pro děti.

„Nemysleli jsme si, že je to dobrý nápad, aby pětileté dítě vyhazovalo věci do vzduchu,“ řekl Levi.