Jaké to je žít s Covidovou mozkovou mlhou

Varsha Bansalová, instruktorka současného tance z Džajpuru, o sobě říkala, že je sebevědomá a optimistická. To bylo předtím, než se v listopadu nakazila virem Covid-19.

„Je to skoro, jako by existovala moje verze Před a Po,“ řekla.

Sama sebe nyní popisuje jako beznadějnou a nejistou, především kvůli mozkové mlze, která po třech týdnech boje s virem zůstala. „Je pro mě těžké se soustředit a zapamatovat si věci. Moje schopnost chápat a zpracovávat informace se snížila,“ říká pětadvacetiletá Bansalová.

Nedokáže si zapamatovat choreografii jako dřív, a proto po deseti dnech ukončila šestitýdenní virtuální taneční kurz u prestižní newyorské taneční skupiny Marthy Grahamové.

Sama přestala vést kurzy a svou práci už nepropaguje na sociálních sítích. „Mám pocit, že si poškozuji kariéru, a to mě mrzí a znepokojuje. Hlavou se mi honí myšlenky a špatně se mi spí,“ řekla Bansalová.

Složitost soustředění a zhoršená paměť se objevují ve studii za studií, patří k následkům užívání Covidu-19. Pro označení celé škály hlášených kognitivních příznaků po podání přípravku Covid-19 se nyní používá souhrnný termín „mozková mlha“, který zahrnuje zmatenost, ztrátu paměti, závratě a delirium.

„Neexistuje žádná definitivní příčina mozkové mlhy související s přípravkem Covid-19. V současné době je však možné říci, že se jedná o příčinu. Hypotézy naznačují, že je způsobena prodlouženou zánětlivou reakcí organismu na virus,“ uvedl doktor Pavan Pai, neurolog z nemocnice Wockhardt v Bombaji.

Bansalová si poprvé všimla, že něco není v pořádku, když si nemohla vzpomenout, zda si vzala léky Covid-19 ještě v době, kdy bojovala s virem. Ještě znepokojivější bylo, že si nemohla vzpomenout, jaké léky to byly.

Při čtení začala zapomínat jména postav a matoucí dějové linie. Stále zapomíná jednoduché pochůzky, které má vyřídit, co chce říct uprostřed řeči, a říká, že je pro ni těžké zpracovat konverzaci, pokud probíhá mezi více než třemi lidmi.

Bansalová se rozhodla zvolnit tempo a zaměřit se na jiné zájmy než tanec. „Učím se být k sobě laskavá. Stále si připomínám, že i zdřímnutí, čtení nebo zdravé jídlo jsou produktivní činnosti. Pomáhá mi to, abych se necítila tak rozrušená a rozhozená,“ řekla.“

Osmadvacetiletá Hiral Shukla, manažerka pro styk s veřejností z Nagpuru, bojuje s něčím podobným. Poté, co se v listopadu nakazila virem, říká, že začala zapomínat, má problémy se zpracováním informací a nedokáže se věnovat více úlohám. Musí číst a znovu číst e-maily, aby pochopila jejich obsah, a nyní vyřizuje pouze jednoho klienta najednou, zatímco dříve žonglovala se třemi nebo čtyřmi.

„Musím lidi žádat, aby mluvili pomalu, po jednom,“ řekla. „Mám menší chuť se s lidmi seznamovat a je pro mě těžké navázat oční kontakt, když s nimi mluvím. Byla jsem společenský a společenský člověk, který skvěle zvládal více úkolů. Moje práce to po mně vyžaduje. Teď se cítím jako úplně jiný člověk.“

Aby zvládl celý den, dělá si Shukla seznamy, poznámky a podrobné rozvrhy. Také medituje, aby se pokusila zlepšit svou koncentraci.

Její šéf a kolegové ji podporují. Je jí však nepříjemné říkat šéfovi, že nedokáže dělat to, co dřív, a cítí se špatně, když dělá chyby, například zapomíná odpovídat na telefonáty.

Rodiče ji povzbuzují, aby se naučila řídit a věnovala se činnostem, díky kterým se bude cítit dobře.

„Ze svých zkušeností s léčbou pacientů s mozkovou mlhou jsem zjistil, že meditace, mírné cvičení, zdravý cyklus spánku a bdění, hraní paměťových her a řešení hlavolamů mohou pomoci,“ řekl doktor Pai. „Nejdůležitější je však přijetí tohoto stavu, a to jak pacientem, tak jeho rodinou, přáteli a kolegy. Mozková mlha je známý jev a postihne produktivní populaci zemí. Takže ji nestigmatizujte.“