Jak fotografovat ptáky v letu
Úspěšné fotografování ptáků v letu je obohacující a vzrušující, ale vyžaduje hodně trpělivosti a neexistuje k němu jediný spolehlivý postup. Kdyby každý pták v letu byl pomalu letící, vysoce kontrastní orel mořský na pozadí jasné modré oblohy, byl by tento úkol snazší. Ale zkuste vyfotografovat puštíka letícího rychlostí 50 km/h proti tmavému útesu za rovného světla! Možnosti fotoaparátu a objektivu, styl a rychlost letu ptáků, vliv opeření na výkon automatického ostření, kvalita světla a proměnlivé pozadí – všechny tyto a další faktory mohou fotografování ptáků v letu učinit náročným a frustrujícím. Ale nezoufejte! Vyzkoušejte tyto tipy a osvědčené postupy – pomohou vám začít fotografovat ptáky v letu.
Nejprve si připravte záběr
Vítr a slunce v zádech: Pokud se chystáte fotografovat ptáky v letu, snažte se tak činit v době a na místě, kdy máte vítr i slunce někde v zádech. Ptáci obvykle letí proti větru, a když k vám letí pod úhlem, jsou v nejlepší pozici pro pěkné snímky letu: ukazují pod křídly a hlavu mají v popředí. Ptáci letí mnohem pomaleji proti větru, což usnadňuje jejich sledování, a slunce v zádech je pěkně osvětluje.
Identifikujte předvídatelné dráhy letu: S využitím znalostí o chování ptáků určete místa, kde ptáci létají, pokud možno v hojném počtu, což vám poskytne mnoho příležitostí k nácviku a pořízení dokonalého snímku. Fotografování letu je často hra čísel, takže čím více záběrů můžete pořídit, tím lépe. Existuje konkrétní místo, nad kterým pelikáni hnědí nebo husy kanadské každý večer vždy přelétají na své cestě k hnízdišti? Existuje hřebenová linie, kterou během podzimní migrace sledují jestřábi?“
Fotografujte proti čistému pozadí: Systém automatického zaostřování bude nejlépe fungovat, když budete fotografovat na čistém pozadí s malým kontrastem, jako je obloha nebo klidná voda. Pokud to není možné, pamatujte, že čím je pozadí vzdálenější, tím lépe. Vzdálený les je mnohem lepší než stromy přímo za ptákem.
Další krok: Vyřešte nastavení fotoaparátu
Zaostřete pomocí spouště: Ačkoli pro většinu situací doporučuji zaostřování pomocí zadního tlačítka, pro specializované fotografování letu jej nepoužívejte. Protože při fotografování ptáků v letu budete průběžně zaostřovat, bude pro vaše ruce pohodlnější stisknout tlačítko spouště do poloviny pro zaostření a úplným stisknutím pro uvolnění závěrky, než držet dvě tlačítka najednou.
Používejte omezovač zaostření: Nastavte omezovač zaostření tak, aby ignoroval blízké objekty. To může pomoci systému automatického zaostřování pracovat rychleji, protože může ignorovat část rozsahu objektivu.
Vypněte stabilizaci obrazu: Při fotografování letu budete používat rychlosti závěrky, které negují potřebu stabilizace obrazu. Její zapnutí může ztížit sledování objektů a může zpomalit výkon objektivu.
Předvolte nastavení fotoaparátu: Ve většině případů fotografujte let v manuálním expozičním režimu a předem nastavte clonu a rychlost závěrky. Obvykle to znamená fotografovat s široce otevřenou maximální clonou objektivu a použít citlivost ISO, která umožňuje optimální rychlost závěrky. Rychlost závěrky by měla být poměrně vysoká – 1/2500, 1/3200 nebo i vyšší, pokud to světlo dovolí. Pokud není dostatek světla nebo fotografujete pomalejší objekty, snižte v případě potřeby rychlost na 1/1600 nebo 1/1250, i když se budete muset smířit s tím, že budete mít možná nižší procento ostrých snímků. Pokud jste schopni použít optimální rychlost závěrky a máte více světla, zkuste zavřít clonu z široce otevřené na f/5,6 nebo f/8, abyste dosáhli větší hloubky ostrosti a větší šance na zaostření všech klíčových částí ptáka – hlavy, těla a předních křídel. Nastavte také fotoaparát na nejvyšší snímkovou frekvenci.
Při rovnoměrném osvětlení znamená fotografování v režimu Manual, že se pozadí na fotografiích může měnit a expozice ptáka nikoli. Představte si, že fotografujete jeřába popelavého letícího přes nějakou zemědělskou půdu a pozadí se změní z otevřené oblohy na zastíněný les. V některém z automatických expozičních režimů by vám to rozhodilo expozici a mohlo by také snížit rychlost závěrky na nepřijatelnou úroveň. Pokud je expozice nastavena v manuálním režimu, nic se nezmění a pták zůstane správně exponován na jakémkoli pozadí, pokud zůstane ve stejném světle.
Při fotografování ptáků na bílé nebo velmi světlé obloze zvažte, zda jako základ expozice použít oblohu a udělat ji co nejsvětlejší, aniž byste přeexponovali jakoukoli část ptáka. Běžně měřím oblohu a otevřu ji o 2 nebo 2 1/3 stupně.
Vyberte nastavení automatického zaostřování: U ptáků, kteří jsou v záběru větší, použijte jeden bod automatického ostření, abyste jej mohli umístit přesně tam, kam chcete, na ptáka. Pokud je to příliš obtížné, přepněte na některý ze vzorů zaostřovacích bodů fotoaparátu. U fotoaparátů Nikon je pro ptáky v letu skvělé univerzální nastavení Group-Area AF (GrP). U fotoaparátů Canon rozšiřuji rámec jednoho bodu automatického zaostřování na devítibodový vzor nebo používám zónový AF.
Dalším vylepšením u současných fotoaparátů Canon je přizpůsobení nastavení automatického zaostřování. Doporučuji vytvořit vlastní nastavení pro ptáky v letu: nastavte citlivost sledování na -2 (-1 nebo 0 může být lepší proti čistému pozadí), Accel/Decel Tracking na +2 a AF Pt Auto Switching na +2.
Pokud máte problémy zůstat uzamčeni na objektech, zejména na objektech letících proti rušnému pozadí, nejužitečnějším parametrem, se kterým si můžete pohrát, je citlivost sledování (u fotoaparátů Nikon se nazývá Blocked Shot AF Response). Čím rušnější a problematičtější je pozadí, tím nižší (zpožděnější) byste měli nastavit citlivost sledování AF.
Nakonec mějte při fotografování ptáka v záběru a zaostřeného
Předostřete: Pokud můžete, předostřete objektivem na vzdálenost v rozsahu, kde očekáváte, že zachytíte letícího ptáka – jinak bude obtížné vidět cíl v hledáčku a automatické ostření bude mít problém ho samo rychle najít. Chcete-li předostřit, namiřte fotoaparát na nějaký porost nebo na zem zhruba ve vzdálenosti, v jaké odhadujete, že ptáka zachytíte, a tam nastavte zaostření. Poté zvedněte fotoaparát a počkejte, až se pták dostane do dosahu, a teprve poté aktivujte automatické zaostřování.
Vyklopte nožičku objektivu:
Překlopte patku objektivu do horní polohy, pokud ji fotoaparát má, abyste mohli rukou držet objektiv, nikoli patku objektivu.
Sledujte celým tělem: Použijte atletický postoj s mírně rozkročenýma nohama a mírně pokrčenými koleny. Pravou rukou pevně uchopte fotoaparát, levou ruku natáhněte tak daleko, jak je to pohodlné, abyste podepřeli objektiv, lokty zastrčte do těla a sledujte ptáka spíše tělem než pažemi nebo hlavou.
Zaostřete nárazově: Jakmile máte v hledáčku blížícího se ptáka, máte větší šanci úspěšně sledovat zaostření, pokud „zaostříte nárazem“. Při nárazovém zaostřování nedržíte tlačítko automatického zaostřování (ať už zadní tlačítko nebo tlačítko spouště) nepřetržitě, zatímco sledujete objekt. Namísto toho jej stisknete přerušovaně, jak se objekt přibližuje, takže udržujete ptáka téměř zaostřeného. Tímto postupem minimalizujete možnost, že váš zaostřovací bod vypadne z objektu a zaostří někde úplně jinde. Počkejte, až bude pták v dosahu, a pak plně stiskněte a podržte tlačítko ostření.
Zaměřování a sledování: Je snadné ztratit objekt, když začnete spouštět závěrku. Snažte se ignorovat vše ostatní kromě udržení objektu v záběru a jeho sledování.
Cvičení: K tomu, abyste se stali zkušenými fotografy letu, je zapotřebí hodně cviku. Najděte si příležitost k nácviku, kdykoli to bude možné, na běžných objektech v okolí domova, ať už se jedná o snímky, které chcete, nebo ne. Cvičení vám dává příležitost nejen zdokonalit svou techniku, ale také seznámit se s různými nastaveními automatického zaostřování, zaostřovacími body a vzory a s tím, jakých výsledků s nimi můžete dosáhnout.