Jak Japonsko využívá umělou inteligenci a robotiku k řešení sociálních problémů a dosažení hospodářského růstu

Okanohara Daisuke, spoluzakladatel společnosti Preferred Networks

Automatizace se stala součástí globální výrobní linky, kde roboti den co den přebírají opakující se práce, jako je plnění krabic nebo svařování rámu automobilu stejným způsobem.

Ale co kdyby roboti dokázali vystoupit ze svého omezeného okruhu úkolů a začali řešit problémy v komplexních provozních situacích, jako je odhalení poruchy na montážní lince nebo určení lepší směsi pro součástku?

A jak by mohli roboti vybavení „hlubokým učením“ – kdy se algoritmy učí na základě velkého množství dat shromážděných prostřednictvím zkušeností – začít sdílet poznatky s ostatními roboty, a zvýšit tak inovace v nejrůznějších prostředích, od továren přes samořiditelná auta na silnicích až po včasné odhalování rakoviny a objevování léků v nemocnicích?

Těmito otázkami se zabývá společnost Preferred Networks, špičková společnost v oblasti umělé inteligence založená v roce 2014. Tokijská firma, která má podle CB Insights hodnotu zhruba 2 miliardy dolarů, je symbolem rozsáhlé japonské strategické inovační iniciativy, v níž jsou umělá inteligence a robotika považovány za klíč k řešení sociálních problémů i k dosažení nového ekonomického růstu.

Tento přístup založený na řešeních je pro japonské společnosti klíčový ve vysoce konkurenční oblasti technologií umělé inteligence, které dominují američtí Daisuke, spoluzakladatel společnosti Preferred Networks Okanohara.

„Od našeho založení jsme říkali, že se naše společnost zaměří na řešení problémů v reálném, nikoli virtuálním světě,“ říká. „Tuto důslednou politiku a postoj, stejně jako neustálé úspěchy, naši partneři vysoce oceňují.“

Nedávno oznámené partnerství společnosti Preferred Networks se společností Toyota je příkladem japonského zaměření na nasazení umělé inteligence a hlubokého učení při řešení bezprostředních problémů. Cílem projektu je vývoj servisních robotů, kteří mohou pomáhat lidem v každodenním životě. To by mohlo naplnit kritickou potřebu Japonska, kde je kvůli stárnutí populace a napjatému trhu práce obtížné zajistit dostatek služeb pro seniory v domácnostech a ve zdravotnických zařízeních.

Obě společnosti budou spolupracovat na výzkumu a vývoji s využitím platformy Human Support Robot (HSR) společnosti Toyota, která umožňuje robotům pracovat po boku lidí a nabízet základní péči a pomoc při ošetřování a dlouhodobé péči. Robot je vybaven jednou rukou, displejem, kamerami a podstavcem na kolečkách a může automaticky sbírat a vyzvedávat předměty a poskytovat možnosti dálkového ovládání a komunikace.

V Japonsku – i jinde ve světě – jde o druh inovace, která může pomoci řešit mnoho problémů, s nimiž se společnost potýká, říká Akaishi Koichi, náměstek ministra pro inovační politiku v japonském vládním sekretariátu.

Akaishi popisuje, že Japonsko rychle směřuje ke „Společnosti 5“.0″, protože svět přidává „ultrainteligentní“ kapitolu k předchozím čtyřem fázím lidského vývoje: lovecko-sběračské, agrární, průmyslové a informační.

Akaishi řekl, že ve Společnosti 5.0, kde je vše propojeno a integrováno prostřednictvím technologií, se Japonsko zaměřuje na pomoc společnostem, včetně začínajících podniků a „skrytých klenotů“ mezi malými a středními podniky, aby přicházely se zcela novými a inovativními nápady, a poskytovaly tak světu řešení.

Jako třetí největší ekonomika na světě bylo Japonsko kdysi lídrem, pokud jde o převratné inovativní technologie: Vezměte si kapesní kalkulačky, Sony Walkman a LED světla. Když Silicon Valley a čínští vývojáři začali zkoumat internet věcí, velká data a umělou inteligenci, Japonsko zůstalo pozadu. Nyní, když Japonsko čelí tolika výzvám, je podle Akaishiho země připravena přijmout AI a využít její řešení.

Aby mohlo vzniknout více „skrytých klenotů“, jako je společnost Preferred Networks, japonská vláda podporuje širokou škálu reforem v oblastech, které sahají od vzdělávání po regulační politiku a finance, říká Akaishi. Mezi tyto iniciativy patří:

  • Reforma školství směřuje od kultury memorování k učení zaměřenému na řešení problémů. Na základních a středních školách, kde vláda financuje počítače a zavádění technologií, bude kladen důraz na datovou gramotnost.
  • Více certifikací a grantů od vlády pro japonské univerzity nabízející vzdělání v oblasti umělé inteligence, aby se zajistil rostoucí počet kvalifikovaných vývojářů a pracovníků.
  • Propagace japonských výzkumných iniciativ, univerzit a sítí v oblasti umělé inteligence ve světové komunitě ve snaze přilákat do Japonska zahraniční výzkumné projekty.
  • Sjednocení datových formátů a standardů v různých odvětvích zvýší schopnost nasazení velkých dat v různých společnostech a prostředích.
  • Nový proces regulačního přezkumu usnadňuje společnostem zahájení experimentů a uvedení inovací na trh.
  • Programy vytvářejí nové standardy ochrany osobních údajů, které by mohly být internacionalizovány.
  • Nové nástroje pomáhají začínajícím firmám najít financování v Japonsku i mimo něj.

Akaishi tvrdí, že díky těmto iniciativám se Japonsko stane zemí s rozšířenou gramotností v oblasti umělé inteligence. Říká, že namísto obav z důsledků automatizace a robotů Japonsko zřídilo politickou radu, která má identifikovat etické a právní důsledky AI a vytvořit nové politiky. Akaishi však věří, že země přijme AI jako nový nástroj pro vytváření budoucnosti. Japonští technologičtí pracovníci najdou nové příležitosti nejen doma, ale najdou více možností spolupráce i v zahraničí.

„Čelíme zásadním změnám v naší práci a společnosti a AI bude mít obrovský dopad,“ říká Akaishi. „Máme příležitost provést obrovské změny.“

Pro více informací klikněte sem.

Poznámka: Všechna japonská jména v tomto článku jsou uvedena v tradičním japonském pořadí, příjmení na prvním místě.

Více informací z The Government of Japan: