Jak se alkohol dostává do vašeho piva?

Jak se získává toto procento? Na první pohled to vypadá jako alchymistický proces, který je výsadou talentovaného sládka, který spřádá svá kouzla. Ale ve skutečnosti, a navzdory složitosti tajných výpočtů mistrů ječmene, se hladina alkoholu získává přirozenou chemickou reakcí. Ať už tedy mluvíme o nejbouřlivějším opatském pivu nebo o odvážném skotském pivu, metoda je stejná, liší se jen doba trvání.

Na začátku je slad, který lze získat z jakéhokoli obilí – v případě piva se však samozřejmě dává přednost ječmeni. Je to proto, že toto zrno velmi rychle klíčí a je bohatým zdrojem enzymů a škrobu.

Při výrobě piva se aktivuje produkce enzymů, které ve vlhkém prostředí pomohou ječnému zrnu přeměnit škrob na cukry. Po této fázi se klíčení ječmene zastaví a dalším krokem je proces kvašení. Klíčení se pak přeruší zahřátím ječných zrn.

Teplota určuje barvu a typ piva (světlé, hnědé, jantarové nebo stout). Získaná mladina pak kvasí opětovným zahřátím zrn a přidáním kvasnic. Tím dojde k zeslabení koncentrovaných cukrů na alkohol a oxid uhličitý. Ten se postupně uvolňuje z tanku a umožňuje, aby se alkohol vyvíjel a zhoustl. Čím hustší je mladina, tím vyšší je objemový obsah alkoholu. Sládek to kontroluje hydrometrem.

Během vaření se také odpařuje objem mladiny a na začátku varu se přidává chmel, který určuje hořkost piva. To lze provést také na konci procesu varu pro větší aroma.

Objemový alkohol se vypočítá porovnáním hustoty alkoholu (jeho hmotnosti v kg) s hustotou vody (v litrech). Tuto hustotu zkontroluje hydrometr pomocí flotace. Bez ohledu na obsah alkoholu lze chuť piva zvýšit také přidáním chmele během druhého kvašení, tj. když je alkohol dostatečně koncentrovaný. Tomuto postupu se říká „suché chmelení“. Můžete také přidat koření, které se přizpůsobí

.