Jak se Billie Jean Kingová zapsala do dějin ženského sportu během „bitvy pohlaví“

Někdy společenské změny přicházejí jako důsledek silných pouličních protestů. Jindy přicházejí za doprovodu klaksonů, tanečnic a pobuřujících kostýmů v podívané hodné bonanzy na konci světa – což ilustruje skutečný i surrealistický zápas mezi Billie Jean Kingovou a Bobbym Riggsem v tenisové síni slávy v roce 1973.

Jen rok před tímto slavným zápasem byla přijata Hlava IX s nadějí na nové příležitosti pro vysokoškolské sportovkyně. Ženský sport byl však stále obecně považován za novinku. Především díky úsilí Kingové, která se postavila do čela vzniku nového turnaje a hrozila bojkotem turnajů, se začaly zmenšovat rozdíly v odměňování jejích kolegyň a kolegyň na straně mužů.

Vstup Riggsové. Riggs, šampion z dob druhé světové války, z následné kancelářské práce čerpal jen málo uspokojení a raději se věnoval přetahování soupeřů na golfovém hřišti a v pokerové herně. Návrat na mužskou seniorskou túru ho trochu svědil, ale ve skutečnosti toužil po záři reflektorů a megafonu.

Po porážce jedné tenistky Riggs vyzval Kinga, aby „pokračoval v téhle sexuální záležitosti“

Na začátku roku 1973 si pětapadesátiletý Riggs získal tolik potřebnou pozornost tím, že kritizoval kvalitu ženského tenisu a požadoval, aby se mohl utkat s jeho nejlepšími hráčkami. Jeho cíle ho většinou ignorovaly, ale toho jara našel zájemce v australské šampionce Margaret Courtové.

Třicetiletá Courtová byla uprostřed kariéry, která přinesla více grandslamových titulů ve dvouhře než kterýkoli jiný hráč – muž nebo žena – v historii, ale na zápas s Riggsem 13. května byla špatně připravená. Courtová, vyvedená z míry hastrmanovými loby, drop shoty a dalšími triky, se rychle rozsypala a prohrála 6:2, 6:1, čemuž se začalo přezdívat „masakr na Den matek“.

Riggsová se po vítězství okamžitě ozvala, jakou soupeřku celou dobu preferovala. „Teď si moc přeji Kinga,“ prohlásil. „Budu s ní hrát na antuce, trávě, dřevě, cementu, mramoru nebo kolečkových bruslích . . . Musíme v tom sexu pokračovat. Jsem teď specialista na ženy.“ Kingová toho měla už tak dost, včetně, jak se ukázalo, tajného vztahu se svou asistentkou, ale věděla, že nemá na vybranou, pokud doufá, že si udrží těžce vydobyté zisky pro ženskou stranu. V červenci toho roku devětadvacetiletá Kingová formálně souhlasila se zápasem o 100 000 dolarů a vítězství s úřadující hlásnou troubou tohoto sportu.

Kingová na kurtu dominovala a Riggsová se dožadovala odvety

Po létě plném campy trash talků (Riggsová: „Řeknu vám, proč vyhraju. Je to žena a ty nemají takovou citovou stabilitu.“), byla „bitva pohlaví“ připravena na hlavní vysílací čas. Dne 20. září 1973 se do houstonské haly Astrodome, která sama o sobě představovala určitou novinku, neboť byla jednou z nových krytých arén, jež se měly stát součástí amerického sportovního prostředí, sjelo více než 30 000 fanoušků, mezi nimiž se mísily celebrity jako Salvador Dalí a jakoby mimozemšťané ve smokingu.

Při této podívané vjel King na hrací plochu na zlatém nosítku, které nesli čtyři členové atletického týmu Riceovy univerzity bez triček, zatímco Riggs přijel rikšou, hnán houfem svých „Bobbyho prsatých kamarádů“. Poté si vyměnili předzápasové dárky: šovinistický Riggs dostal malé prasátko, King obří lízátko Sugar Daddy.

Zatímco na tribunách pokračovala karnevalová atmosféra, King se pustil do práce na hřišti. Poté, co brzy zaostávala, prolomila Riggsové podání a srovnala krok, a pak pokračovala v náporu od základní čáry. Riggs si mezitím uvědomil, že bude muset zabrat víc, než zamýšlel, a po třech hrách shodil sako Sugar Daddyho. Navíc jeho obvyklý pytel triků nepřinášel nic podstatného, a tak nezvykle dvakrát chyboval a přenechal první set soupeřce.

Ve druhém a třetím setu se opakovalo to samé, Kingová v klíčových momentech starší Riggsovou vyčerpala a její příznivci v hledišti slavili. Výsledek sice nebyl tak jednostranný jako masakr na Den matek, ale přesto byl sám o sobě rozhodující, protože Kingová si došla pro vítězství 6:4, 6:3, 6:3. Riggs požadoval odvetu (které se nedočkal), ale zároveň byl při porážce nezvykle pokorný a přiznal, že Kingovy schopnosti podcenil.

Zápas vynesl tenis do popředí zájmu

O několik desetiletí později zůstává tento zápas kulturním milníkem jako symbol 70. let, kdy je vše dovoleno, i jako měřítko pokroku. V tomto roce se U.S. Open stalo prvním ze čtyř grandslamů, který uděloval stejné finanční odměny mužským a ženským šampionům, což se nakonec podařilo i jedinému turnaji, Wimbledonu, v roce 2007. Úspěchy Kingové a jejích kolegyň mezitím vydláždily cestu ženám v celé řadě sportů, které se staly známými, od Jackie Joynerové-Kerseeové a Danicy Patrickové až po Rondu Rouseyovou.