Klady a zápory klonování hovězího dobytka

Klonování je dnes již osvědčená technologie – dělá to, co tvrdí.

Tak říká jeden z nejlepších australských vědců v oblasti živočišné výroby, Dr. Robert Banks, který vede oddělení genetiky a chovu zvířat na University of New England v Armidale.

Největší riziko podle něj představuje kopírování nesprávného zvířete.

To by byla zvířata, jejichž genetické hodnoty nejsou tak dobré, jak se zdají.

Odhad plemenných hodnot bude podle něj rozhodující, když se hra na klonování posune kupředu.

Komentáře doktora Banka přicházejí v návaznosti na zahájení komerčního klonování v Queenslandu, které nabízí kopírování elitních hovězích plemenic za pouhých 10 procent jejich hodnoty.

Dalším velkým rizikem podle něj je, že pokud založíte šlechtitelský program na jednom nebo malém počtu klonů, výrazně zvýšíte riziko příbuzenské plemenitby.

„V podstatě vytváříte genetické kopie, což vám následně umožní generovat více potomků původního klonovaného zvířete, ale to vyvolává otázku, proč prostě neodebírat sperma?“ řekl.

Dr Banks uvedl, že na teoretických aspektech využití klonování ve šlechtitelských a produkčních systémech byla odvedena dobrá práce a přínosy velmi závisí na ceně.

Podle jeho slov není prosté klonování elitních zvířat pro účely genetického zlepšování ve skutečnosti příliš užitečné.

„Už máte takovou sadu genů a cílem by mělo být generování nových sad, které jsou lepší,“ řekl.

„V tomto smyslu je klonování užitečnější pro vytváření kopií, které budou generovat komerční produkt.

„Například bylo použito u koz, které vylučují inzulín v mléce.“

Zda bude klonování rychle přijato, závisí na ceně, řekl Dr. Banks.

„Předpokládám však, že zpočátku by přijetí bylo skromné.“

„Je důležité si uvědomit, že klon je kopií genetického materiálu – klon tedy nebude fenotypově totožný se zvířetem, jehož je klonem.“

Co říkají chovatelské společnosti

Podle chovatelských společností je hodnota množení elitních zvířat z určité generace omezená.

Manažer výzkumu a technické realizace ve společnosti Herefords Australia Dr. Alex Ball uvedl, že klonování přímo nepřispívá ke genetickému zisku.

„Vzhledem k tomu, že klon je zrcadlovou kopií genů zvířete, umožňuje efektivnější a rozsáhlejší přenos genetického materiálu – je to spíše multiplikátor genů než nová sada genů,“ řekl.

„Existuje teorie, že pokud můžete klonovat, pak můžete některé klony vzít přes jiný produkční systém a získat cennější data.“

Dr Ball uvedl několik dalších bodů týkajících se klonování:

  • V podstatě nepomáhá při snižování generačních intervalů nebo intenzity selekce.
  • V jiných odvětvích se zatím příliš nepoužívá.
  • Ačkoli se nejedná o geneticky modifikovaný organismus, existují potenciální problémy s jeho vnímáním.
  • Vyvíjejí se další technologie, například genotypování embryí, které by mohly mít skutečný dopad na genetický zisk a generační interval.

„Očekávám, že tento poslední bod bude mít velký dopad na chov hovězího masa v Austrálii,“ řekl.

„Věřím, že se zdokonalováním technologií bude přibývat podniků, které se zaměří na řadu nových inovací, jako je klonování, editace genů, genotypování embryí a rychlé genotypování.

„Všechny vyžadují velmi pečlivé zvážení a odpovídající analýzu návratnosti přínosů a nákladů, nicméně s rostoucí konkurencí na trhu s býky očekávám, že přední chovatelé budou na tyto technologie pohlížet jako na body odlišení.

„Do roku 2019 uvidíme tyto technologie využívané v předních stádech.“

Angus Australia očekává, že klonování bude mít v sektoru plemenných zvířat plemene Angus omezené uplatnění.

Vedoucí výkonný ředitel Peter Parnell uvedl, že většina chovatelů plemenných zvířat plemene Angus má zavedené účinné programy genetického zlepšování, takže jakékoli vysoce výkonné zvíře v určité generaci bude zpravidla nahrazeno lepším synem nebo dcerou.

Z toho vyplývá omezená hodnota množení z jedné generace.

„Možnou výjimkou by bylo, kdyby byl identifikován konkrétní vybočující plemeník nebo matka, jejichž výkonnost ve více užitkových vlastnostech by natolik převyšovala výkonnost jejich současníků, že by chovatel viděl smysl v klonování tohoto jedince, aby umožnil větší produkci spermatu nebo embryí, než by bylo možné z tohoto jedince získat,“ řekl.

Ve většině stád by se tak stalo jen zřídka.

Dr Parnell varoval, že pokud nebude tato technologie pečlivě řízena, může mít klonování škodlivý dopad na dlouhodobé genetické zlepšování, protože může rychle zvýšit příbuzenskou plemenitbu, snížit genetickou rozmanitost a soustředit výskyt nežádoucích recesivních genů.

„Jak si dnes většina chovatelů uvědomuje, všechna zvířata nesou některé nežádoucí geny stejně jako geny žádoucí,“ řekl.

„Zatímco klonování může být použito jako pomoc při rychlém množení žádoucích genů, musí být v chodu také strategie pro řízení souběžné koncentrace nežádoucích genů.“

Pokud by klonování bylo v budoucnu velmi levné, tedy méně než 1 000 dolarů za zvíře, mohla by mít tato technologie větší uplatnění v komerčním sektoru hovězího masa.“

„Potenciální hodnotu by mělo například vytváření linií geneticky identických zvířat s předvídatelnou produkcí a kvalitou masa,“ řekl Dr. Parnell.

„Domnívám se však, že od toho, aby se to stalo realitou, nás dělí ještě několik let.

„I kdybychom se dostali do bodu, kdy by klonování bylo ekonomicky životaschopnou možností využití v komerční produkci hovězího masa, stále by zde byl problém zvládnutí potenciálního odporu nebo odmítnutí ze strany spotřebitelů vůči vstupu klonovaných zvířat do dodavatelského řetězce hovězího masa.“