Léčba autoimunitní hepatitidy

Jak lékaři léčí autoimunitní hepatitidu?

Lékaři léčí autoimunitní hepatitidu léky, které potlačují nebo snižují aktivitu vašeho imunitního systému, čímž snižují útoky imunitního systému na vaše játra. Léky, které lékaři nejčastěji předepisují, jsou kortikosteroidy – prednison nebo prednisolon – s dalším lékem zvaným azathioprin nebo bez něj.

Lékaři obvykle začínají s poměrně vysokou dávkou kortikosteroidů a poté dávku postupně snižují. Váš lékař se pokusí najít nejnižší dávku, která vám bude vyhovovat. Váš lékař bude pomocí krevních testů zjišťovat, jak na léčbu reagujete. Snížení hladiny jaterních enzymů alanin-transaminázy (ALT) a aspartát-transaminázy (AST) ukazuje na odpověď na léčbu. Pokles ALT a AST na normální hodnoty ukazuje na úplnou odpověď. V některých případech může lékař zopakovat jaterní biopsii, aby potvrdil odpověď na léčbu a zjistil, zda poškození ustoupilo.

Léčba může u mnoha lidí s autoimunitní hepatitidou zmírnit příznaky a zabránit nebo zvrátit poškození jater. Včasná léčba autoimunitní hepatitidy může snížit pravděpodobnost vzniku cirhózy a dalších komplikací. Menší část lidí, kteří nemají žádné příznaky nebo mají pouze mírnou formu onemocnění, může nebo nemusí léky potřebovat.

Remise

Při léčbě můžete přejít do remise. Remise je období, kdy nemáte žádné příznaky a výsledky testů ukazují, že Vaše játra pracují lépe a již nejsou poškozována.

Jste-li v remisi, může Váš lékař opět postupně snižovat dávky léků a může léky vysadit. Váš lékař bude i nadále provádět běžné krevní testy na ALT a AST a sledovat Vaše příznaky v době, kdy jste v remisi, aby zkontroloval, zda nedošlo k relapsu.

Mnoho lidí s autoimunitní hepatitidou přechází do remise. Pokud se lidé nedostanou do remise po užívání výše uvedených léků, mohou jim lékaři předepsat další léky, aby se pokusili dosáhnout remise.

Recidiva

Po období remise může dojít k recidivě, pokud jsou léky vysazeny. Při relapsu se v krevních testech objeví vzestup ALT a AST a autoimunitní hepatitida začne znovu způsobovat příznaky nebo poškozovat Vaše játra. U většiny lidí, kterým byly léky během remise vysazeny, dochází k relapsu. Pokud dojde k relapsu, lékař Vám znovu nasadí nebo upraví léky na léčbu onemocnění.

Autoimunitní hepatitida je často dlouhodobé, ne-li celoživotní onemocnění. Váš lékař bude muset Váš stav pečlivě sledovat, zejména po ukončení léčby, protože poškození jater se může rychle vrátit a může být závažné. Přerušení léčby bez vedení a sledování lékařem může být velmi nebezpečné.

Neúplná nebo neúspěšná odpověď na léčbu

U některých lidí s autoimunitní hepatitidou je odpověď na léčbu neúplná, což znamená, že léčba pomáhá, ale nevede k remisi. Pokud máte neúplnou odpověď na léčbu, může být nutné užívat různé léky, které pomáhají předcházet poškození jater.

U některých lidí se může stát, že na léčbu neodpoví, což znamená, že se zánět a poškození jater při autoimunitní hepatitidě stále zhoršují. Váš lékař Vám může doporučit další krevní testy a vyšší dávky léků. Pokud poškození jater vede ke komplikacím, může být nutná léčba komplikací.

Lékař hovoří s pacientem, který drží v ruce lahvičku s léky na předpis.
Lékaři léčí autoimunitní hepatitidu léky, které potlačují imunitní systém.

Mají léky používané k léčbě autoimunitní hepatitidy nežádoucí účinky?

Léky na autoimunitní hepatitidu mohou mít nežádoucí účinky. Váš lékař bude případné nežádoucí účinky sledovat a pomůže Vám je během užívání těchto léků zvládat. Váš lékař také může upravit dávky nebo změnit léky, které užíváte. Pokud se u Vás vyskytnou závažné nežádoucí účinky, může být nutné kortikosteroidy nebo azathioprin přestat užívat.

Mezi nežádoucí účinky kortikosteroidů mohou patřit

  • změny Vašeho vzhledu, které mohou zahrnovat zvýšení hmotnosti, plnější obličej, akné, nebo více ochlupení v obličeji
  • diabetes
  • oční problémy, jako je šedý zákal nebo zelený zákal
  • vysoký krevní tlak
  • ztráta hustoty kostí, tzv. osteopenie
  • psychické problémy, jako jsou extrémní změny nálady nebo psychózy
  • pankreatitida

Mezi nežádoucí účinky azathioprinu může patřit

  • snížení počtu bílých krvinek počet
  • nevolnost nebo zvracení
  • kožní vyrážka
  • poškození jater
  • pankreatitida

Kortikosteroidy a azathioprin tlumí, nebo snižují aktivitu imunitního systému, což zvyšuje riziko infekcí. Tyto léky mohou také zvýšit riziko vzniku rakoviny, zejména rakoviny kůže.

Jak lékaři léčí komplikace autoimunitní hepatitidy?

Pokud autoimunitní hepatitida vede k cirhóze, lékaři mohou léčit zdravotní problémy a komplikace spojené s cirhózou pomocí léků, chirurgických zákroků a dalších lékařských postupů. Pokud máte cirhózu, máte větší pravděpodobnost vzniku rakoviny jater. Váš lékař Vám může nařídit ultrazvukové vyšetření nebo jiné typy zobrazovacích testů, aby zjistil, zda nedošlo k rakovině jater.

Pokud autoimunitní hepatitida způsobí akutní selhání jater nebo cirhózu s rakovinou jater nebo selháním jater, můžete potřebovat transplantaci jater.