Léky proti vředům

Definice

„Léky proti vředům jsou skupinou léků, s výjimkou antibakteriálních látek, používaných k léčbě vředů v žaludku a horní části tenkého střeva.

Léky proti žaludečním vředům
Značka (Generický název)	Možné časté nežádoucí účinky Zahrnují: 1:
Axid (nitzatidin)	Průjem, bolest hlavy, nevolnost a zvracení, bolest v krku
Karafát (sukralfát)	Zácpa, nespavost, kopřivka, žaludeční nevolnost, zvracení
Cytotec (misoprostol)	Krampy, průjem, nevolnost, plynatost, bolest hlavy, menstruační poruchy (včetně silného krvácení a silných křečí)
Pepcid (famotidin)	Zácpa nebo průjem, závratě, únava, horečka
Prilosec (omeprazol)	nevolnost a zvracení, bolest hlavy, průjem, bolest břicha
Tagamet (cimetidin)	Bolest hlavy, vývoj prsů u mužů, depres- sion a dezorientace
Zantac (ranitidin hydrochlorid)	Bolest hlavy, zácpa nebo průjem, bolesti kloubů

Účel

Příčinou recidivujících žaludečních a dvanáctníkových vředů je infekce Helicobacter pylori a léčí se kombinovanou léčbou, která zahrnuje antibiotickou terapii s potlačením žaludeční kyseliny. Kromě toho se používají sloučeniny bizmutu. Základní skupinou léků používaných k potlačení žaludeční kyseliny jsou inhibitory protonové pumpy, omeprazol, lansoprazol, pantoprazol a rabeprazol. K tomuto účelu se používaly i látky blokující H-2 receptory, cimetidin, famotidin, nizatidin a ranitidin, které se však nyní více používají k udržovací léčbě po léčbě inhibitory protonové pumpy. Sukralfát, který působí tak, že vytváří ochranný povlak na vředové lézi, se také používá při léčbě vředů a může být vhodný u pacientů, u nichž nejsou indikovány jiné skupiny léků, nebo u těch, jejichž žaludeční vředy jsou způsobeny spíše nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID) než infekcí H. pylori.

Popis

Inhibitory protonové pumpy blokují sekreci žaludeční kyseliny parietálními buňkami žaludku. Rozsah inhibice sekrece kyseliny je závislý na dávce. V některých případech je sekrece žaludeční kyseliny zcela blokována po dobu více než 24 hodin při podání jedné dávky. Kromě své úlohy v léčbě žaludečních vředů se inhibitory protonové pumpy používají k léčbě syndromů nadměrné sekrece kyseliny (Zollinger-Ellisonův syndrom) a gastroezofageální refluxní choroby (GERD).

Blokátory H-2 receptorů zastavují působení histaminu na žaludeční parietální buňky, čímž inhibují sekreci žaludeční kyseliny. Tyto léky jsou méně účinné než inhibitory protonové pumpy, ale mohou dosáhnout 75-79% snížení sekrece kyseliny. Vyšší míry inhibice kyseliny lze dosáhnout, pokud je lék podáván intravenózní cestou. Blokátory H-2 receptorů lze rovněž použít k léčbě pálení žáhy a hypersekrečních syndromů. Při podání před operací jsou blokátory H-2 receptorů užitečné v prevenci aspirační pneumonie.

Sukralfát (Carafate), substituovaná molekula cukru bez nutriční hodnoty, neinhibuje žaludeční kyselinu, ale spíše reaguje s existující žaludeční kyselinou a vytváří silný povlak, který pokrývá povrch vředu a chrání otevřenou oblast před dalším poškozením. Sekundárním účinkem je působení jako inhibitor trávicího enzymu pepsinu. Sukralfát se neváže na normální žaludeční sliznici. Přípravek se používá k prevenci stresových vředů, což je typ, který se vyskytuje u pacientů vystavených fyzickému stresu, jako jsou popáleniny a operace. Nemá žádné systémové účinky.

Doporučené dávkování

Dávky inhibitorů protonové pumpy a blokátorů H-2 receptorů se liší v závislosti na léku a léčeném stavu. Konzultujte jednotlivé odkazy.

Dávka sukralfátu pro léčbu akutních vředů je 1 g čtyřikrát denně. Po zhojení vředu může udržovací léčba pokračovat dávkou 1 gram dvakrát denně.

Předběžná opatření

Inhibitory protonové pumpy jsou obecně dobře snášeny a nejčastějšími nežádoucími účinky jsou průjem, svědění, kožní vyrážka, závratě a bolesti hlavy. Mezi další hlášené nežádoucí účinky patří bolesti svalů a vyšší než běžný výskyt respiračních infekcí. Omeprazol má ve studiích na zvířatech zvýšenou míru úmrtí plodu. Není známo, zda se tyto léky vylučují do lidského mléka, ale vzhledem k hlášeným nežádoucím účinkům na kojence ve studiích na zvířatech se doporučuje, aby inhibitory protonové pumpy nepoužívaly kojící matky.

Blokátory H-2 receptorů se ve svých nežádoucích účincích značně liší. Ačkoli jsou obecně dobře snášeny, cimetidin může u starších pacientů způsobit zmatenost a má antiandrogenní účinek, který může způsobit sexuální dysfunkci u mužů. U famotidinu byla hlášena bolest hlavy u 4,7 % pacientů. Doporučuje se, aby matky během kojení neužívaly blokátory H-2 receptorů.

Sukralfát je dobře snášen. Špatně se vstřebává a jeho nejčastějším nežádoucím účinkem je zácpa u 2 % pacientů. Byly hlášeny průjem, nevolnost, zvracení, žaludeční potíže, zažívací potíže, plynatost, sucho v ústech, vyrážka, pruritus (svědění), bolesti zad, bolesti hlavy, závratě, ospalost a vertigo a vzácné alergické reakce. Protože sukralfát uvolňuje do organismu malé množství hliníku, měl by být používán s opatrností u pacientů s renální insuficiencí. O bezpečnosti sukralfátu při kojení nejsou k dispozici žádné informace.

Interakce

Inhibitory protonové pumpy mohou zvyšovat pH žaludku. Tím dojde k inaktivaci některých antimykotik, která ke své účinnosti vyžadují kyselé prostředí, pozoruhodný je itrakonazol a ketokonazol.

Léčiva blokující H-2 receptory mají velké množství lékových interakcí. Konzultujte individuální reference.

KLÍČOVÉ TERMÍNY

Antibiotikum- Lék používaný k léčbě infekcí.

Enzym- Druh bílkoviny, produkovaný v těle, který vyvolává nebo urychluje chemické reakce.

Gastrointestinální trakt- Žaludek, tenké střevo a tlusté střevo.

Hypersekrece- Nadměrná produkce tělesného sekretu. Nejčastějším hypersekrečním syndromem žaludku je Zollingerův-Ellisonův syndrom, syndrom sestávající z fulminujících neřešitelných peptických vředů, žaludeční hypersekrece a hyperacidity a výskytu gastrinomů pankreatických buněk Langerhansových ostrůvků.

Zánět- Bolest, zarudnutí, otok a teplo, které obvykle vznikají jako reakce na zranění nebo nemoc.

Sliz- Hustá tekutina produkovaná vlhkými membránami, které vystýlají mnoho tělních dutin a struktur.

Nesteroidní protizánětlivé léčivo (NSAID)- Druh léku používaný ke zmírnění bolesti, otoku a dalších příznaků zánětu, např. ibuprofen nebo ketoprofen.

Sukralfát by se neměl užívat s antacidy obsahujícími hliník, protože hrozí zvýšená absorpce hliníku. Sukralfát může inhibovat absorpci a snižovat hladinu antikoagulancií, digoxinu, chinidinu, ketokonazolu, chinolonů a fenytoinu v krvi.

Zdroje

ORGANIZACE

Digestive Disease National Coalition. 507 Capitol Court NE, Suite 200, Washington, DC 20003. (202) 544-7497.

National Digestive Diseases Information Clearinghouse. 2 Information Way, Bethesda, MD 20892-3570. 〈http://www.niddk.nih.gov/Brochures/NDDIC.htm〉.

Ostatní

Duodenální vředInformační list. Johns Hopkins Health Information Poradce pro zdraví dospělých. 〈http://csi.intelihealth.com〉.

National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases. 〈http://www.niddk.nih.gov〉.

PharmInfoNet’s Digestive Disease Center. 〈http://pharminfo.com/disease.gastro.html〉.

Žaludeční vřed (žaludeční vřed). Fact sheet. Johns Hopkins Health Information Poradce pro zdraví dospělých. 〈http://csi.intelihealth.com〉.