Leeuwenhoekovy „živočišné částice“, jak je viděl před 340 lety

Andy Coghlan

Vše na hlavě, jak ji mohl vidět průkopník mikroskopu Antoni van Leeuwenhoek (Image: Brian J. Ford)

Kdo potřebuje luxusní elektronové mikroskopy, když má k dispozici jednoduchý, ale geniální ruční mikroskop, kterým byli před téměř 340 lety poprvé spatřeni mikrobi.

Tyto snímky – povrchu vši a krevních buněk – ukazují typ obrazů, které koncem 16. století pozoroval holandský biolog a průkopník mikroskopu Antoni van Leeuwenhoek, když hlásal existenci světa mikroskopických „živočichů“.

„Viděl jsem to, co Leeuwenhoek,“ říká Brian Ford, nezávislý britský výzkumník a televizní hlasatel, jehož snímky se objevují v článku Nicka Lanea z University College London oslavujícím život a objevy „otce mikrobiologie“.

Leeuwenhoekovy mikroskopy obsahují jedinou malou čočku velikosti špendlíkové hlavičky umístěnou v otvoru mezi dvěma plochými obdélníkovými mosaznými pláty. Předměty vmanévrované na místo za čočkou lze zvětšit až 300krát na jejich skutečnou velikost.

Leeuwenhoek držel čočku blízko jednoho oka a mžoural přes malý otvor, přičemž v pozadí byl zdroj světla, například okno nebo svíčka. Šroubový mechanismus připevněný k jedné z mosazných ploch předmět zaostřil, a dokonce umožnil jeho otáčení.

Antická jasnost

Ford byl odhodlán demonstrovat jasnost obrazů vytvářených mikroskopy, jejichž použití bylo tak složité, že po Leeuwenhoekově smrti v roce 1723 rychle vyšly z módy. Robustní složené mikroskopy s dvojitou čočkou, které je nahradily, od té doby dominují mikrobiologii.

Leeuwenhoekova pozorování „živočišných částic“, včetně bakterií, spermií, prvoků a živých buněk, byla v té době přijímána skepticky a s posměchem.

Ford chtěl zažít to, co Leeuwenhoek pozoroval, a tak nechal sestrojit zařízení, které účinně využívalo drobné čočky v autentických nebo replikách Leeuwenhoekových mikroskopů jako objektivy pro vlastní fotoaparát, a začal fotografovat.

Červené krevní buňky, s přízračnou bílou krvinkou vznášející se u pravého horního okraje obrázku (obrázek: Brian J. Ford)

Ford začal tím, že použil originální Leeuwenhoekův mikroskop z muzea Utrechtské univerzity, aby zobrazil svou vlastní krev. „Vzhledem k tomu, že sušené krevní buňky mají průměr pouhých 7 mikrometrů, myslel jsem si, že to poskytne dokonalý test,“ říká.

Náhodou snímek zachytil i o něco větší bílou krvinku zvanou leukocyt, viditelnou směrem k pravému hornímu rohu snímku (nahoře), včetně jejího jádra.

Použití je obtížné

Další snímky byly pořízeny replikou mikroskopu. Na jednom z nich je zvětšený obraz hlavy a drápků vši – dostatečně jasný, aby byly vidět její chloupky.

Ford říká, že snímky jsou první, které odpovídají jasnosti snímků dostupných pomocí Leeuwenhoekových mikroskopů. Přiznává však, že přístroje jsou obtížné a složité na používání.

Jednoduchý, ale důmyslný ruční mikroskop nalezený v nizozemském Delftu (obrázek: Brian J. Ford)

Desátý a nejnověji objevený dochovaný autentický Leeuwenhoekův mikroskop byl nalezen v bahně z vybagrovaného kanálu v Delftu, nizozemském městě, kde Leeuwenhoek žil.

V roce 1677 Leeuwenhoek informoval o svém objevu prvoků, tvorů „v mých očích tak malých, že jsem usoudil, že i kdyby 100 těchto velmi malých živočichů leželo nataženo jeden proti druhému, nedosáhli by délky zrnka hrubého písku“.

Později popsal to, co dnes známe jako bakterie, a „malé nožičky“ protist, o nichž dnes víme, že jsou to drobné chloupky zvané řasinky, které je pohánějí.

„Je zřejmé, že Leeuwenhoek skutečně viděl většinu toho, co tvrdil,“ říká Lane.

.