Leopard africký – SANBI

Derivace vědeckého názvu

Všeobecný název leopard vznikl spojením řeckých slov leōn (lev) a pardos (panter), což odráží starověkou víru, že leopard je kříženec lva a pantera. Rodové jméno, Panthera, a druhové epiteton, pardus, pocházejí z latinského, respektive řeckého názvu pro pantera.

Obvyklá jména: leopard (angl.); luiperd (afr.); ingwe (Ndebele, siSwati, Tshivenda, isiXhosa, isiZulu); yingwe (Xitsonga); nkwe (Sesotho, Setswana); isngwe, mdaba (Shona).

„Skrytý, tichý, hladký a pružný jako kus hedvábí, leopard je zvíře temnoty, ale i ve tmě se pohybuje sám,“ – J. du P. Bothma.

Žádná jiná velká šelma není tak nepolapitelná a plachá jako levhart.

Popis/Jak poznat…

Africký levhart se značně liší velikostí a zbarvením v závislosti na lokalitě a prostředí. Jeho zbarvení se pohybuje od světle žluté až po sytě zlatou nebo plavou barvu, je vzorovaný černými rozetami, zatímco hlava, dolní končetiny a břicho jsou skvrnité a souvisle černé. Vyskytují se dvě barevné varianty, černá a jahodová, způsobené autozomálně recesivními geny, které byly například spatřeny v oblastech na území Mpumalangy a pohoří Magaliesberg v Jihoafrické republice.

Druh je pohlavně dimorfní, velcí samci levharta váží v některých oblastech až 90 kg a samice až 60 kg. V Krugerově národním parku je průměrná hmotnost samců 58 kg a samic 37,5 kg. Levharti z pobřežních horských oblastí provincie Západní Kapsko jsou mnohem menší, samci váží v průměru 31 kg a samice 21 kg. Starého samce levharta snadno poznáte podle velmi výrazné rosničky.

Přibližování

Levharti jsou velmi nenápadní a rádi se plíží zblízka a za kořistí běží na relativně krátkou vzdálenost. Zabíjejí udušením tak, že kořist chytí za krk a zakousnou se do ní silnými čelistmi. Leopardi jsou extrémně pohybliví, hbití šplhouni a nesmírně silní, dokáží se zdánlivou lehkostí vytáhnout těžkou kořist vysoko na strom.

Komunikace

Podobně jako mnoho jiných druhů koček používají leopardi různé komunikační systémy, které zahrnují hlasové projevy, postoje těla a různé formy chemické komunikace. Samice používá svůj ocas jako vizuální vodítko, když někam vede svá mláďata, při návratu k mláďatům vydává na uvítanou chrčivý zvuk sestávající ze tří nebo více krátkých ostrých zafunění.

Leopardi také vydávají charakteristický chraptivý, chrčivý kašel, kterým upozorňují na svou přítomnost, když se pohybují ve svém výběhu nebo teritoriu. Během krmení nebo po něm lze levharty slyšet hlasitě mručet. Podobně jako u lva jsou hranice areálu jasně označeny pachem nebo se ohlašují vydáváním zvláštních zvuků.

Rozšíření

Lepopard je nejrozšířenější kočkovitou šelmou, která se vyskytuje na většině území Afriky a také v Asii od Blízkého východu až po Tichý oceán. Má nejširší toleranci k životnímu prostředí ze všech afrických kočkovitých šelem a jako jediný druh obývá jak deštné pralesy, tak pouště. Leopardi jsou nejhojnější v lesích, travnatých savanách a všech typech lesů, ale hojně se vyskytují i v horských biotopech, pobřežních křovinách, křovinatých porostech, polopouštích a pouštích.

Přibližně 20 % (248 770 km2) rozlohy Jihoafrické republiky je vhodným biotopem pro levharty roztříštěným do čtyř obecných oblastí: jedna se rozprostírá podél jihovýchodního pobřeží, druhá se vyskytuje ve vnitrozemí KwaZulu-Natal, třetí zahrnuje Krugerův národní park a vnitrozemí Limpopa a třetí v severní oblasti, kde se nachází Národní park Kgalagadi Transfrontier. Šedesát osm procent životního prostředí levhartů se v současnosti nachází mimo chráněná území a úsilí o jejich ochranu by se mělo zaměřit na tyto oblasti, kde jsou levharti nejvíce ohroženi.

Životní prostředí

Životní prostředí levhartů se velmi liší. Vyskytují se v tropických lesích, na travnatých pláních, v pouštích a ve vysokohorských oblastech a levharti se mohou vyskytovat i v blízkosti velkých měst, včetně Bombaje a Johannesburgu. Leopardi dávají přednost lužním lesům a kopcům a vyhýbají se pastvinám. Přednostní výběr lužních lesů je pravděpodobně dán distribucí kořisti. Koppy si levharti často vybírají jako úkryty pro mláďata a/nebo jako pozorovací stanoviště pro vyhledávání kořisti.

Potrava

Leopard má nejširší jídelníček z větších obligátních masožravců a může zahrnovat brouky v buvolím trusu, drobné savce a dokonce i jiné šelmy. Leopardi si přednostně vybírají kořist o hmotnosti 10-40 kg, a to bez ohledu na přítomnost lvů nebo jiných dominantních konkurentů. V afrických savanách je impala pro levharty důležitým a stabilním zdrojem kořisti a tvoří jejich základní potravu i v letech sucha. Přestože levharti mohou zabít kořist mnohonásobně větší než oni sami, dělají to jen zřídka, pravděpodobně kvůli riziku, které je spojeno s útokem na velkou kořist jako osamělý predátor. Leopardi také nejsou nijak zvlášť závislí na vodě; v Kalahari je známo, že se napijí pouze jednou za deset dní.

SEX a životní cykly

Pohlaví

Leopardi obou pohlaví dosahují pohlavní dospělosti ve věku 24 až 28 měsíců, ačkoli se zřídka rozmnožují dříve než ve třech až čtyřech letech. Mláďata se rodí po březosti trvající 90 až 106 dní a velikost vrhu při narození se pohybuje od jednoho do tří mláďat. Mládě leoparda váží při narození od 500 g do 1 kg. Mládě má po narození zavřené oči, které se poprvé otevřou až po šesti až deseti dnech. V jižní Africe dosahují mláďata samostatnosti od deseti do osmnácti měsíců a interval mezi úspěšně odchovanými mláďaty se pohybuje od 16 do 24 měsíců.

Mláďata levhartů se obvykle rodí na odlehlém místě mezi hustou vegetací nebo ve vhodném doupěti či noře, jako je například dikobrazí nebo sviňská nora. Mláďata kojí přibližně 12 týdnů, ale zhruba ve věku osmi týdnů mohou začít jíst trochu masa. Přibližně od tří měsíců věku začínají mláďata doprovázet matku při lovu. Pokud však matka neloví úspěšně, mohou být mláďata ponechána sama až šest nocí po sobě, což je činí velmi náchylnými k smrti hladem a predací.

Mláďata obvykle opouštějí matku ve věku 12 až 18 měsíců, ale samice mohou zůstat v blízkosti svého rodiště i déle. Úmrtnost mláďat je ve většině oblastí vysoká a může se pohybovat mezi 35 a 90 %.

I v populacích zcela izolovaných od lidských rušivých vlivů dosahuje úmrtnost mláďat až 65 %. Míra přežití subdospělých jedinců (ve věku jednoho až tří let) se liší v chráněných (samci – 82 %, samice – 93 %) a nechráněných (samci – 67 %, samice – 21 %) oblastech. Podobně přežívání dospělých jedinců (starších tří let) se liší mezi chráněnými (samci – 91 %, samice – 85 %) a nechráněnými oblastmi (samci – 72 %, samice – 66 %).

Větší pravděpodobnost, že ke konfliktům mezi člověkem a šelmami, a tedy i k zákonné kontrole škod způsobených zvířaty (DCA), dochází na soukromých pozemcích, jsou nejpravděpodobnějšími důvody kratšího dožití levhartů mimo chráněná území. Délka života volně žijících levhartů není dostatečně známa, ale bylo zjištěno, že samice v chráněných oblastech se dožívají 19 let a samci 15 let. Studie provedená v soukromé přírodní rezervaci Karongwe odhadla průměrnou produktivní délku života divokých samic levharta na 6,6 roku (SE = 0,9 roku).

Rodinný život

Stejně jako většina koček žije levhart samotářsky a jediné skupiny, které tvoří, jsou skupiny samice a na ní závislých mláďat. Samci a samice se sdružují jen krátce za účelem páření. Obecně mají levharti dobře vymezená, ale částečně se překrývající teritoria. Jedno teritorium samce může zahrnovat několik teritorií samic.

VELKÝ OBRAZ

Popsat úlohu tohoto druhu v ekosystému a jak se přizpůsobuje svému prostředí: Použijte následující podnadpisy.

Přátelé a nepřátelé

Popsat interakce s ostatními druhy – „potravní řetězec“, konkurenti atd.

V celé Africe jsou hlavními hrozbami pro levharty přeměna stanovišť a intenzivní pronásledování, zejména jako odplata za skutečné i domnělé ztráty hospodářských zvířat. Lvi jsou sympatričtí s levharty na 91 % jejich současného areálu. Nedávná studie ukázala, že dostatečná dostupnost vhodně velké kořisti umožňuje rozdělení zdrojů mezi lvy a levharty, což usnadňuje jejich soužití. Schopnost levhartů šplhat po stromech může být obzvláště důležitou adaptací z hlediska toho, že jim umožňuje koexistovat se lvy bez prostorové segregace.

Chytré strategie

Popis specifických adaptací, které jim umožňují prosperovat v prostředí

Jejich behaviorální plasticita jim umožňuje přetrvávat v oblastech, kde byly jiné velké kočky vyhubeny nebo silně izolovány. Tato přizpůsobivost však nutně neznamená, že je tento druh chráněn proti všem úrovním ohrožení. O přizpůsobivosti levharta svědčí skutečnost, že je nejběžnější velkou šelmou nalezenou ve fosilních nálezech z jižní Afriky, které pocházejí z doby před 1,8 až 1 milionem let.

I dnes je levhart jedinou velkou kočkou, která dokáže přežít v blízkosti lidských obydlí. Vzpomeňte si na levharty, kteří stále přetrvávají v Magaliesbergu nedaleko Pretorie, a to navzdory rostoucí lidské populaci a urbanizaci.

Bez mě je svět horší

Velké savčí šelmy jsou pro ekosystémy a životní prostředí nesmírně důležité. Vyhubení masožravců jakožto vrcholových predátorů může vyvolat trofické kaskády, které mohou snížit biodiverzitu, zvýšit přenos infekčních chorob na člověka, zvýšit škody na úrodě, snížit sekvestraci uhlíku a dokonce změnit morfologii řek. Patří k turisticky nejvyhledávanějším druhům a mají velký ekonomický význam prostřednictvím turistického a loveckého průmyslu. Masožravci jsou také nesmírně důležití pro lidskou společnost. Lidé si o velkých šelmách vyprávějí příběhy v tradičních pohádkách, jejich podobizny inspirují umělecká díla, hrají roli v čarodějnictví a jejich produkty se používají v tradičních rituálech a medicíně.

Lidé a já

Lepopard je uctíván více než lev mnoha africkými lidmi, pro které je levhart díky své odvaze a vytrvalosti při útoku vrcholným symbolem moci. V těchto společnostech mohou nosit pláště z leopardí kůže pouze muži s vysokým společenským postavením a mnoho tajných společností má leoparda jako svůj totem. U národů Karamajo a Acholi ve východní Africe jsou leopardí kůže součástí regálií válečníků.

Lepardí kůže používá k obřadnímu nošení řada kulturních a náboženských skupin v KwaZulu-Natal a Svazijsku. Především členové Nazaretské baptistické církve „Shembe“ nosí leopardí kůže na znamení uctívání. Leopardí drápy jsou hojně používány k podpoře obchodní stability. V západní Africe je leopard symbolem moudrosti a sochaři z Ife a Beninu často vyřezávají jeho obrazy. Dokonce i ve starověkém Egyptě nosili kněží pozdějších dynastií roucha z leopardí kůže.

V Jižní Africe jsou pro ochranu leopardů a šelem obecně nesmírně důležité pozemky v soukromém vlastnictví. Řízení konfliktů se šelmami prostřednictvím translokace a usmrcování DCA však omezuje přetrvávání šelem na soukromých pozemcích.

Trofejní lov, je-li dobře řízen, může být důležitým nástrojem ochrany druhů a stanovišť díky poskytování finančních pobídek, zejména pokud jsou výnosy investovány zpět do ochrany přírody a pokud jsou přínosy spravedlivě sdíleny s místními komunitami, a stejně tak se tvrdí, že trofejní lov může podporovat toleranci vůči levhartům. Jižní Afrika má obzvláště dobře zavedený průmysl sportovního lovu, který generuje značné příjmy.

Celková odhadovaná finanční hodnota vývozu trofejí leopardů ze SADC (Jihoafrické rozvojové společenství) v období 2005-2014 činila 9 964 702 USD (1520 USD/trofej leoparda). Přibližně 14 % těchto trofejí pocházelo z Jihoafrické republiky (1 395 058 USD). Leopard je také nejcennější trofejí vyváženou ze SADC, následuje slon (1303 USD) a hroch (759 USD).

Stav ochrany a jaká je budoucnost

Leopard ztratil 63-75 % svého historického areálu na celém světě a 80 % svého minulého areálu v Jihoafrické republice. V důsledku toho byl levhart nedávno zařazen na celosvětový Červený seznam IUCN i na Červený seznam savců Jihoafrické republiky, Svazijska a Lesotha do kategorie zranitelný, což poukazuje na rostoucí obavy o stav jeho ochrany. Podobně jako u jiných šelem klesají počty levhartů v celém areálu jejich výskytu.

Všechny hlavní hrozby přetrvávají a zahrnují ztrátu a fragmentaci stanovišť, úbytek kořisti, konflikty s lidmi, neudržitelný lov trofejí, pytláctví kvůli kůži a částem těl a nevybíravé zabíjení. V Jihoafrické republice je hlavní hrozbou pro přetrvání levhartů nelegální obchod s kůží. Údaje získané v rámci jihoafrického projektu monitorování levhartů naznačují 8% pokles národní populace ročně a výrazný pokles hustoty levhartů byl zaznamenán v pěti z 18 lokalit zkoumaných v roce 2017.

Ačkoli se levharti vyskytují v mnoha chráněných oblastech po celém svém areálu, většina populace se vyskytuje mimo chráněná území, což vyžaduje zlepšení opatření ke zmírnění konfliktů, řízení lovu trofejí, nesmrtící zmírňující opatření, centralizované monitorování odlovu trofejí a jejich kvality, vydávání povolení DCA a také zajištění vzdělávacích programů, aby se levharti nestali lokálně ohroženými.

Příbuzní

Podle genetických analýz je uznáváno devět poddruhů, přičemž všechny africké kontinentální levharty lze přiřadit k nominátní formě P. p. pardus.

Vědecká klasifikace
Rod: Animalia
Phylum: Chordata
Class: Mammalia
Řad: Čeleď: Masožravci (Carnivora)
Člen: Rod: Felidae
Rod: Felidae Panthera
Druhy: P. pardus (Linnaeus, 1758)

Reference a další literatura

• Balme G., Dickerson, T., Fattebert, J., Lindsey, P., Swanepoel, L., and Hunter, L., 2014. Ethics and wildlife studies: the questionable use of radio-telemetry in leopard research (Etika a studium volně žijících zvířat: sporné používání radiotelemetrie při výzkumu levhartů). Conservation Letters 7(1); 3-11.
• Balme, G.A., Lindsey, P.A., Swanepoel, L.H., and Hunter, L.T.B., 2014. Selhání výzkumu při řešení potřeb ochrany velkých šelem v rámci celého areálu: Leopardi v Jihoafrické republice jako případová studie. Conservation Letters 7, 3-11.
• Balme, G.A., Batchelor, A., de Woronin Britz, N., Seymour, G., Grover, M., Hes, L., Macdonald, D.W., and Hunter, L.T.B., 2013. Reprodukční úspěšnost samic levharta Panthera pardus: význam procesů shora dolů. Mammal Review 43, 221-237 .
• Bothma, J du P., and Walker, C., 1999. Větší šelmy afrických savan. JL van Schaik Publishers.
• Jacobson, A.P., Gerngross, P., Lemeris Jr, J.R., Schoonover, R.F., Anco, C., Breitenmoser-Würsten, C., Durant, S.M., Farhadinia, M.S., Henschel, P., Kamler, J.F. a Laguardia, A., 2016. Stav, rozšíření a výzkumné úsilí leoparda (Panthera pardus) v celém jeho areálu. PeerJ 4:e1974; DOI 10.7717/peerj.1974.
• Lindsey, P. A., P. A. Roulet a S. S. Romanach. 2007. Economic and conservation significance of the trophy hunting industry in sub-Saharan Africa [Hospodářský a ochranářský význam lovu trofejí v subsaharské Africe]. Biological Conservation 134: 455-469.
• Sinovas, P., Price, B., King, E., Davis, F., Hinsley, A., Pavitt, A. a Pfab, M. 2016. Southern Africa’s wildlife trade: an analysis of CITES trade in SADC countries (Obchod s volně žijícími živočichy v jižní Africe: analýza obchodu s CITES v zemích SADC). Technická zpráva vypracovaná pro Jihoafrický národní institut pro biologickou rozmanitost (SANBI). UNEP-WCMC, Cambridge, Spojené království.
• Swanepoel, L.H., Balme, G., Williams, S., Power, R.J., Snyman, A., Gaigher, I., Senekal, C., Martins, Q., & Child, M.F., 2016. A conservation assessment of Panthera pardus (Posouzení ochrany druhu Panthera pardus). In Child MF, Roxburgh L, Do Linh San E, Raimondo D, Davies-Mostert HT, editors. The Red List of Mammals of South Africa, Swaziland and Lesotho [Červený seznam savců Jihoafrické republiky, Svazijska a Lesotha]. South African National Biodiversity Institute and Endangered Wildlife Trust, South Africa.
• Swanepoel, L.H., Somers, M.J., van Hoven, W., Schiessmeier, M., Owen, C., Snyman, A., Martins, Q., Senekal, C., Camacho, G., Boshoff, W., and Dalerum, F., 2014. Míra přežití a příčiny úmrtnosti levhartů Panthera pardus v jižní Africe. Oryx doi: 10.1017/S0030605313001282
• Swanepoel, L.H., Lindsey, P., Somers, M.J., van Hoven, W., and Dalerum, F., 2014. Relativní význam trofejního lovu a odvetného zabíjení velkých šelem: Případová studie jihoafrických levhartů. South African Journal of Wildlife Research 44(2): 115-134.
• Swanepoel, L. H., Lindsey, P., Somers, M. J., Hoven, W. V., and Dalerum, F., 2013. Rozsah a fragmentace vhodných stanovišť levhartů v Jihoafrické republice. Animal Conservation, 16(1), 41-50.

Autor: Dr. Jeanetta Selier
SANBI Biodiversity Assessment & Monitoring /KARB_SCAU
19. března 2018
Tel.: 012 843 5117
Email: [email protected]