Lidé mohou využít úzkost k tomu, aby se motivovali, zjistila studie
Vysoce stresové prostředí může být pro některé spíše přínosem než zkázou. Podle nového výzkumu publikovaného v časopise Journal of Individual Differences mohou někteří úzkostní jedinci tuto zkušenost využít k motivaci.
Předchozí výzkumy zjistily, že úzkost může poškodit koncentraci a paměť. Nová studie však naznačuje, že způsob, jakým lidé úzkost prožívají a reagují na ni, ovlivňuje jejich studijní a pracovní výkony.
„Mám dojem, že většina výzkumů v psychologické literatuře se zaměřuje na hedonickou regulaci emocí, jinými slovy, kdy se lidé snaží být šťastní,“ uvedla korespondující autorka studie Juliane Strack ze Strandklinik St. Peter-Ording. „Vypozorovala jsem však, že existují situace, kdy se lidem zřejmě daří ve stresu – situace, které mají tendenci vyvolávat negativní emoce, jako je úzkost nebo hněv. To mě vedlo k tomu, abych se zabývala konceptem instrumentální regulace emocí (kdy udržujeme nebo usilujeme o emoce, které nám pomáhají dosáhnout cílů; tyto emoce mohou být negativní, například úzkost v nebezpečných situacích) i eustresu (pozitivní stres).“
Třídílná studie zkoumala tendenci využívat úzkost k sebemotivaci na základě průzkumu mezi 194 dospělými Němci, 159 vysokoškolskými studenty v Polsku a 270 novináři v Německu. Lidé, kteří dosáhli vyššího skóre v měření úzkostné motivace, mají tendenci souhlasit s výroky jako „pocit úzkosti z termínu mi pomáhá udělat práci včas“ a „pocit úzkosti z mých cílů mě udržuje v soustředění na ně.“
Výzkumníci zjistili, že úzkostní studenti s vyšší úzkostnou motivací měli tendenci mít lepší známky než úzkostní studenti s nižší úzkostnou motivací. Stejně tak úzkostní novináři s vyšší úzkostnou motivací měli tendenci vykazovat vyšší spokojenost s prací než úzkostní novináři s nižší úzkostnou motivací. To platilo zejména u jedinců, kteří měli jasno ve svých pocitech.
Jinými slovy, typická souvislost mezi úzkostí a negativními výsledky se zdála být u osob s vyšší úrovní úzkostné motivace narušena. „Zdá se, že využívání úzkosti jako zdroje motivace kompenzuje jinak škodlivé účinky úzkosti,“ napsala Stracková a její kolegové ve své studii.
„Doufám, že lidé dokáží pochopit pozitivní stránky negativních emocí, zejména úzkosti, kterou se mnoho lidí snaží potlačit nebo se jí vyhnout,“ řekla Stracková pro PsyPost. „V těchto studiích vidíme, že úzkost nám ve skutečnosti může poskytnout spoustu energie a soustředění. Jinými slovy, někteří lidé využívají úzkost k tomu, aby se motivovali, což označujeme jako ‚úzkostnou motivaci‘.“
Studie měla určitá omezení. „Vzhledem k tomu, že se studie opírají o vlastní hlášení, může být pro budoucí výzkum přínosné zkoumat koncept úzkostné motivace v kontextu hodnocení výkonu nebo jiných typů objektivních ukazatelů motivace a/nebo výkonu,“ vysvětlil Strack.
Studie také použila průřezovou metodiku, což výzkumníkům zabránilo vyvozovat závěry o příčině a následku.
„V dalších studiích jsme se dále zabývali konceptem motivace úzkostí a zjistili jsme, že lidé se liší v tom, jak využívají úzkost k motivaci: někteří využívají energii, kterou jim úzkost může poskytnout, zatímco jiní využívají informační hodnotu, kterou jim úzkost může poskytnout (emoce slouží jako systém zpětné vazby, který nám pomáhá sledovat pokrok v dosahování cílů; například úzkost může signalizovat, že naše cíle jsou ohroženy),“ dodal Strack.
„Kromě toho může úzkostná motivace tlumit některé negativní důsledky stresových situací: v experimentálním prostředí i v longitudinálních studiích jsme pozorovali, že úzkostná motivace může chránit před emočním vyčerpáním a také pomáhá lidem hodnotit stresory spíše jako pozitivní výzvy než jako ohrožující problémy.“
Studie „Musíme trpět, abychom uspěli? When Anxiety Boosts Motivation and Performance“, jejímiž spoluautory jsou také Paulo Lopes, Francisco Esteves a Pablo Fernandez-Berrocal. Byla zveřejněna online 24. května 2017.
.