Městečko jménem Asbest (Rusko)
by Connor Burke
April 16, 2019
v rubrice Osvěta o azbestu, Rusko
1674
Postavení se na okraj největšího povrchového azbestového dolu na světě odhaluje panoramatickou scénu. Důl byl otevřen koncem 19. století, je velký asi jako polovina ostrova Manhattan a je zdrojem nesčetných tun azbestu. Jáma klesá asi 1 000 metrů po svazích vytvořených terasovitými přístupovými cestami. Velké důlní vozy odvážejí vláknitý, šedý, surový azbest. Billboard vyvěšený společností Uralasbest v Azbestu hlásá: „Azbest je naše budoucnost“.
V ruské Sverdlovské oblasti, na východních svazích pohoří Ural, se nachází město s názvem „Azbest“. Je pojmenováno po azbestu a stále se v něm denně aktivně těží tento nerost.
Má asi 70 000 obyvatel a většina obyvatel je závislá na pracovních místech, která přináší těžba azbestu a souvisejících azbestových výrobků.
Abest je azbestu plný do té míry, že byste ho mohli začít sbírat ze země. Znečišťuje také ovzduší – než obyvatelé vynesou prádlo ze svých zahrádek, nejprve azbest vyklepou.
„Když pracuji na zahrádce, všímám si azbestového prachu na svých malinách,“ říká Tamara Biserová, důchodkyně. Na okna jí fouká tolik prachu, že ho musí před odchodem z domu zamést.
Město se přesto nadále neuvěřitelně brání uzavření azbestových firem. Není těžké pochopit proč – velká část bohatství města pochází přímo z těžby azbestu. Článek v New York Times z roku 2013 poukazuje na ekonomickou závislost Ruska na těžebním průmyslu:
„Azbest je jedním z extrémních příkladů environmentálních nákladů hluboké závislosti moderního Ruska na těžbě…
„Mnoho měst skončilo s jedinou, obrovskou továrnou, jako je rozlehlý azbestový závod v tomto městě. Ruská vládní studie napočítala 467 měst a 332 menších obcí, které jsou závislé na jediné továrně nebo dole. Celkem 25 milionů lidí ze 142 milionů obyvatel Ruska žije ve městech s jediným hlavním průmyslovým odvětvím, které nelze zavřít, i když znečišťuje životní prostředí.
„Z půl tuctu dotázaných lidí, kteří pracovali v továrně nebo dole, měli všichni úporný kašel, což je příznak vystavení tomu, čemu obyvatelé říkají „bílé jehly“.
Když město navštívil novinář Shaun Walker z internetového časopisu Slate, setkal se s tehdejším starostou Valerijem Belošejkinem: „
„Existují dva druhy azbestu, chryzotil a amfibol. …“ začal… „Vaše západní firmy se zabývají výrobou drahých syntetických náhražek; proto se angažují v propagandě proti nám. Řekněte mi – co je nebezpečnější – něco přírodního, nebo něco syntetického? Je to jasné!“ Posadil se a vypadal sám se sebou spokojeně…
„I bez Západu přežijeme,“ řekl na závěr. „Je tu obrovský trh s azbestem, a až krize pomine, zase se postavíme na nohy.“
Pro horníky, kteří v azbestovém dole často strávili celý svůj pracovní život, byly zdravotní náklady obrovské.
„Každý normální člověk se odsud snaží dostat,“ vysvětloval Boris Balobanov, bývalý zaměstnanec továrny, nyní taxikář. „Lidé, kteří si váží svého života, odcházejí. Ale já jsem se tu narodil a nemám kam jinam jít.“
Dvaaosmdesátiletý Valentin Zemskov pracoval v dole 40 let a onemocněl azbestózou. „Bylo tam tolik prachu, že jste neviděli člověka, který stál vedle vás.“
Odmítavý postoj Ruska k tomu, jak je azbest smrtelně nebezpečný, bohužel není tak šokující. Přestože více než 50 zemí zakázalo jeho používání a/nebo zavedlo přísné předpisy, dokud bude poptávka po azbestu silná, bude Rusko tuto potřebu nadále uspokojovat.
Doporučené příspěvky
Říjen v přehledu
4. listopadu, 2020
Výsledky hlasování o názvu města Azbest odhaleny
21. října, 2020
Září v přehledu
12. října 2020
Londýn, EC1R 0BD
Emailu nebo živého chatu