Management nálezů ASCUS v Papanicolaouových stěrech. A retrospective study
Cíl: Atypické dlaždicové buňky neurčitého významu (ASCUS) jsou kategorií cervikálních cytologických nálezů naznačujících, ale nikoliv definitivních dlaždicových intraepiteliálních lézí. ASCUS zůstává neúplně popsanou jednotkou a tvoří dokonce 5-10 % hlášených Papanicolaouových (Pap) stěrů. Management žen s takovým cytologickým nálezem zůstává kontroverzní. Cílem této studie bylo zhodnotit cytologické laboratorní nálezy s ohledem na diagnózu ASCUS pomocí Papových stěrů z děložního hrdla a kolposkopických biopsií, jakož i jejich management.
Materiály a metody: Jedná se o retrospektivní studii pacientek s ASCUS Papovými stěry odebranými v období leden 2010 – prosinec 2010 na II. porodnicko-gynekologické klinice nemocnice Aretaieion.
Výsledky: Během sledovaného období bylo v nemocnici Aretaieion vyšetřeno 657 Papových stěrů; navíc sedm pacientek, u nichž byl Papův stěr cytologicky diagnostikován jako ASCUS, bylo odesláno z jiných klinik, což poskytlo k přezkoumání celkem 42 případů s popisnou diagnózou ASCUS. Ze 42 případů jich osm nebylo zkoumáno, protože se buď ztratily při sledování, nebo u nich nebyly k dispozici údaje. U zbývajících 34/42 pacientek bylo provedeno kolposkopické vyšetření a v případě potřeby nařízena biopsie. Poměr mezi ASCUS a dlaždicobuněčnou intraepiteliální lézí nízkého stupně (LGSIL), dlaždicobuněčnou intraepiteliální lézí vysokého stupně (HGSIL) nebo dlaždicobuněčným karcinomem (SCC) byl 5/34, 1/34 a 0/34 v tomto pořadí. U 34 případů ASCUS hodnocených kolposkopicky se věkové rozložení pohybovalo od 22 do 54 let. Osm z 34 případů nemělo dítě, 7/34 bylo primigravidních, 18/34 sekundigravidních a 1/34 měla čtyři děti. Čtyři z 34 případů byly postmenopauzální, 3/34 uváděly bez anamnézy abnormální krvácení, 21/34 byly kuřačky, 6/34 užívalo perorální antikoncepci, 2/34 používaly nitroděložní tělísko, 1/34 užívala substituční hormony, 4/34 měly v minulosti abnormální Pap stěry lidským papilomavirem (HPV) nebo 1/34 měla v minulosti rakovinu (karcinom prsu). Kolposkopie byla neprůkazná u 4/34 pacientek, zatímco 8/34 případů mělo negativní výsledky Schillerova testu a testu na kyselinu octovou a také normální kolposkopii. U 8/34 pacientek s ASCUS byly nalezeny infekční organismy, včetně aktinomycet (1/8), trichomonád (5/8) a kandidy albicans (2/8). Histologické vyšetření odhalilo 16/34 případů koilocytózy, 5/34 LGSIL, 1/34 HGSIL a 0/34 SCC.
Závěr: Dilema při léčbě pacientů s diagnózou ASCUS stále představuje pro klinické lékaře významný problém.