Massimiliano Allegri

Začátek kariéryEdit

Allegri zahájil svou manažerskou kariéru v roce 2004, kdy působil jako manažer týmu Serie C2 Aglianese, klubu, kde strávil poslední dva roky jako hráč. Po působivé sezóně s ním byl Allegri povolán do čela Grosseta, tehdy působícího v Serii C1, ale jeho působení u biancazzurri se neukázalo být tak úspěšné jako u Aglianese a nakonec byl krátce po začátku sezóny 2006-07 Serie C1 propuštěn. Krátce po vyhazovu z Grosseta se Allegri dohodl, že se vrátí ke svému učiteli Giovannimu Galeonemu v Udinese a stane se součástí jeho trenérského štábu. Tento postup se však ukázal jako zakázaný italskými fotbalovými zákony, protože měl s toskánským klubem stále smlouvu, což způsobilo, že byl Allegri na začátku roku 2008 na tři měsíce diskvalifikován.

SassuoloEdit

V srpnu 2007 se Allegri stal hlavním trenérem ambiciózního týmu Serie C1 Sassuolo, které Allegri dokázal rychle dovést na nejvyšší ligové příčky. Dne 27. dubna 2008 si Sassuolo matematicky zajistilo ligový titul v ročníku 2007-08 v Serii C1/A, čímž neroverdi získali historicky první postup do Serie B.

CagliariEdit

Dne 29. května 2008 byl Allegri oznámen jako nový hlavní trenér Cagliari v Serii A, kde nahradil Davide Ballardiniho. Navzdory neuspokojivému začátku, kdy v prvních pěti ligových zápasech utrpěl pět porážek, byl Allegri potvrzen předsedou klubu Massimem Cellinem a později v prosinci dovedl svůj tým až k umístění ve středu tabulky. Dne 9. prosince po domácím vítězství 1:0 nad Palermem Cagliari oznámilo, že se s Allegrim dohodlo na prodloužení smlouvy o dva roky, přičemž nová smlouva měla vypršet 1. června 2011. Poté vyšlo najevo, že smlouva byla podepsána v říjnu, uprostřed počáteční krize Rossoblu.

Sezónu 2008-09 zakončil na impozantním devátém místě, což byl nejlepší výsledek v Serii A za posledních téměř patnáct let, což bylo vzhledem k omezeným zdrojům, nedostatku prvotřídních hráčů a vysoké kvalitě útočného fotbalového stylu Cagliari, díky němuž se Sardinčané nedostali daleko od postupu do Evropské ligy UEFA, označováno za obrovský úspěch. Díky těmto výsledkům získal Panchina d’Oro (Zlatou lavičku), cenu udělovanou nejlepšímu fotbalovému manažerovi Serie A podle hlasování ostatních manažerů, před vítězným trenérem Serie A José Mourinhem. V sezóně 2009/10 se mu podařilo potvrdit vysokou fotbalovou úroveň Cagliari i přes ztrátu stálého útočníka Roberta Acquafresca, což vedlo k tomu, že během jeho působení v klubu byli do italské reprezentace povoláni hned tři hráči z jeho týmu – Davide Biondini, Federico Marchetti a Andrea Cossu.

13. dubna 2010 Cagliari překvapivě odvolalo Allegriho z manažerské funkce i přes solidní 12. místo se 40 body a na jeho místo byl jmenován trenér mládeže Giorgio Melis – jeho asistentem byl Gianluca Festa.

MilánEdit

Allegri s Mariem Yepesem a Robinhem v roce 2012

Alegri byl 17. června 2010 propuštěn ze smlouvy v Cagliari na žádost milánského giganta Serie A, který měl zájem jmenovat ho svým novým manažerem. Dne 25. června byl Allegri oficiálně jmenován novým manažerem Milána. Ve své první sezóně ve funkci dovedl Allegri Milán k prvnímu mistrovskému titulu od roku 2004, když v obou ligových zápasech porazil úřadujícího mistra a městského rivala Inter Milán; v té době se to podařilo pouze Robertu Mancinimu v mladším věku. Allegriho milánský tým však neprošel přes semifinále Coppa Italia, když prohrál s Palermem 4:3 na zápasy. Tým se také kvalifikoval do vyřazovací fáze Ligy mistrů UEFA, kde byl vyřazen Tottenhamem Hotspur.

Úspěchy pokračovaly i v jeho druhé sezoně v klubu. Dne 6. srpna 2011 dovedl milánský celek k šestému titulu v Supercoppa Italiana, když v utkání hraném na Národním stadionu v Pekingu dokázal zvítězit 2:1 nad městským rivalem Interem. Tím však jeho úspěch v této sezóně skončil. Po semifinálovém vyřazení v Coppa Italia od Juventusu a následném čtvrtfinálovém vyřazení v Lize mistrů od Barcelony bojoval Milán ke konci sezony už jen na jedné frontě – o Scudetto. I o to však Rossoneri přišli, když skončili na druhém místě za Juventusem a kvalifikovali se tak do skupinové fáze Ligy mistrů v příští sezoně. Sezona však byla poznamenána i kontroverzí, neboť ve druhé polovině sezony byl Milánu v klíčovém zápase proti Juventusu na San Siru neuznán gól Sulleyho Muntariho, když už vedl 1:0; zápas nakonec skončil remízou 1:1. Spolu s Adrianem Gallianim sklidil Allegri kritiku za své rozhodnutí prodat do Juventusu veterána hluboké rozehrávky Andreu Pirla, kterého v předchozí sezóně vyřadil ze základní jedenáctky a považoval ho vzhledem k jeho věku za přebytečného; Pirlo pak hrál klíčovou roli při zisku titulu Juventusu v Serii A.

13. ledna 2012 se Allegri dohodl na prodloužení smlouvy s Milánem do konce sezóny 2013-14. V roce 2012 se Allegri rozhodl prodloužit smlouvu do konce sezóny. Dne 5. června 2012 Allegri prohlásil, že hodlá trénovat už jen 10 let a plánuje odejít do důchodu v 55 letech kvůli tomu, že trénování obsahuje vysokou míru stresu a úzkosti. Uvedl také, že doufá, že před odchodem do důchodu bude trénovat italskou reprezentaci. Po odchodu několika klíčových hráčů klubu a jejich odchodu do důchodu se Milán na začátku sezony 2012/13 potýkal s problémy a z prvních 7 zápasů nasbíral pouze 8 bodů, čímž Allegrimu hrozil brzký vyhazov. Navzdory veškeré kritice ze strany kritiků se Milán držel Allegriho a podařilo se mu dostat to nejlepší z některých mladších hráčů včetně Stephana El Shaarawyho, domácího hráče Milána Mattii De Sciglia a později i Maria Balotelliho. Allegrimu se podařilo Rossoneri nasměrovat z 16. místa až na 3. místo na konci sezony, a to díky epickému vítězství 2:1 na hřišti Sieny. Tento výsledek zajistil Milánu účast v play-off o Ligu mistrů 2013/14.

Prezident klubu Silvio Berlusconi 1. června 2013 potvrdil, že Allegri zůstává manažerem Milána, přestože se četně spekulovalo o jeho vyhazovu. Dne 31. prosince 2013 Allegri potvrdil, že na konci sezóny klub opustí, a to v rozhovoru pro list Gazzetta dello Sport: „Tohle jsou samozřejmě mé poslední Vánoce v A.C. Milán“. Milán však oznámil, že Allegri a jeho zaměstnanci byli 13. ledna 2014 s okamžitou platností zbaveni svých povinností.

JuventusEdit

Dne 16. července 2014 byl Allegri jmenován novým trenérem Juventusu, kde nahradil Antonia Conteho, který den předtím rezignoval. Ačkoli se rozhodnutí najmout Allegriho zpočátku setkalo s rozpaky, 2. května 2015 dovedl Juventus ke čtvrtému titulu v Serii A v řadě, když klub na Stadio Luigi Ferraris v Janově porazil Sampdorii 1:0; bylo to teprve podruhé, co Juventus získal čtyři tituly Scudetto za sebou (naposledy v letech 1931 až 1935, kdy získal pět titulů Scudetto v řadě). Jelikož předtím získal titul s Milánem v roce 2011, byl to také jeho druhý titul Scudetto jako manažera v Serii A. 13. května 2015 dovedl Allegri Juventus do finále Ligy mistrů, když v semifinále porazil obhájce titulu Real Madrid 3:2 na penalty; ve finále se Bianconeri naposledy objevili před dvanácti lety, v roce 2003 nakonec prohráli s Milánem 3:2 na penalty. O týden později, 20. května 2015, dovedl Allegri Juventus k domácímu double, když pomohl klubu vyhrát rekordní desátý ročník Coppa Italia a porazil Lazio 2:1 po prodloužení. Stará dáma získala tuto trofej naposledy v roce 1995, čímž přerušila dvacetileté sucho, kdy tuto soutěž nevyhrála, a stala se prvním italským týmem, který tuto trofej získal desetkrát. Dne 6. června 2015 porazil Juventus ve finále Ligy mistrů 2015 Barcelonu 3:1.

Téměř rok po podpisu smlouvy s Juventusem podepsal Allegri 6. července 2015 roční prodloužení stávajícího kontraktu, které ho v klubu udrželo do konce sezony 2016-17. V roce 2015 se Allegri stal novým trenérem Juventusu. Dne 8. srpna 2015 dovedl Allegri Juventus k vítězství 2:0 nad Laziem v Supercoppa Italiana, góly vstřelily nové posily Mario Mandžukić a Paulo Dybala. Allegri byl zařazen do desetičlenného užšího výběru kandidátů na cenu FIFA pro nejlepšího trenéra roku 2015, ale později nebyl zařazen mezi tři finalisty, přestože ve své první sezoně v roli trenéra Juventusu téměř zkompletoval treble. Nicméně 14. prosince 2015 získal Allegri ocenění Trenér roku Serie A; a později, 7. března 2016, svou druhou Panchinu d’Oro za úspěchy s Juventusem v sezóně 2014-15. Dne 25. dubna byl Juventus korunován mistrem Serie A pro sezónu 2015-16; po počátečních problémech během prvních deseti ligových zápasů sezóny Juventus pokračoval v sérii neporazitelnosti a vyhrál 24 z následujících 25 ligových zápasů a vrátil se z 12. místa k obhajobě titulu. Série neporazitelnosti týmu skončila po 26 zápasech a byla přerušena po venkovní prohře 2:1 s Veronou 8. května. Dne 6. května Allegri prodloužil smlouvu jako manažer Juventusu do roku 2018. Dne 21. května dovedl Juventus opět k domácímu double po vítězství 1:0 nad Milánem ve finále Coppa Italia 2016, což byl první tým v Itálii, který získal double po sobě.

Dne 17. května 2017 dovedl Allegri Juventus k 12. titulu v Coppa Italia při výhře 2:0 nad Laziem a stal se prvním týmem, který získal tři mistrovské tituly po sobě. O čtyři dny později, 21. května, si Juventus po výhře 3:0 nad Crotone zajistil šestý titul v Serii A v řadě, čímž vytvořil historický rekord v počtu po sobě jdoucích triumfů v soutěži. Dne 3. června 2017 nastoupil Allegri s Juventusem do svého druhého finále Ligy mistrů během tří let, ale utrpěl porážku 4:1 od obhájce titulu Realu Madrid. Dne 7. června Allegri prodloužil s Juventusem smlouvu do roku 2020. Allegri vedl 9. února 2018 svůj 200. zápas s Juventusem, vítězství 2:0 venku nad Fiorentinou. Dne 9. května 2018 získal Allegri svůj čtvrtý titul Coppa Italia v řadě, a to vítězstvím 4:0 nad Milánem. O čtyři dny později, 13. května, si Allegri po remíze 0:0 s Římem zajistil čtvrtý titul v Serii A za sebou a stal se tak prvním manažerem v pěti nejlepších evropských ligách, který získal čtyři double za sebou. Dne 17. května 2019, poté, co si Juventus 20. dubna pod Allegrim zajistil již páté Scudetto v řadě, Juventus oznámil, že na konci sezony klub opustí.

.