Náprava zraku u pacientů se sraženinami v očních žilách
Podle dvou nových zpráv může injekce kortikosteroidů do oka zlepšit vidění u pacientů, kteří mají krevní sraženiny ucpávající žílu v oku. Pro část pacientů s ucpáním malých větví žíly však může být lepší volbou laserová léčba.
Uzávěr sítnicové žíly, stav vyznačující se sníženým průtokem krve sítnicí, je celosvětově významnou příčinou ztráty zraku. Nejčastěji se vyskytuje u starších osob a u lidí s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem. Pokud se jedná o ucpání velké žíly, označuje se jako centrální okluze sítnicové žíly (CRVO). Pokud je v malých větvích žíly, nazývá se okluze větvené sítnicové žíly (BRVO). V některých případech může ucpání vést k nahromadění tekutiny v centru sítnice neboli makulárnímu edému, který je častou příčinou slepoty.
Oftalmologové obvykle používají laserovou terapii u pacientů, kteří mají ztrátu zraku způsobenou makulárním edémem spojeným s BRVO. U ztráty zraku spojené s CRVO však zatím nebyla prokázána žádná účinná léčba. Někteří lékaři zaznamenali úspěch při použití očních injekcí kortikosteroidního léku zvaného triamcinolon u pacientů s oběma typy žilní blokády. Bezpečnost a účinnost kortikosteroidů u těchto stavů však dosud nebyla testována v klinické studii.
Pro bližší prozkoumání sponzoroval Národní oční institut NIH (NEI) multicentrickou klinickou studii známou pod názvem Standardní péče vs. kortikosteroid pro okluzi sítnicové žíly (SCORE). Studie zahrnuje 2 samostatné klinické studie porovnávající léčbu ztráty zraku spojené s makulárním edémem způsobeným buď CRVO, nebo BRVO. Jednoleté výsledky obou studií byly zveřejněny ve 2 článcích publikovaných v září 2009 v časopise Archives of Ophthalmology.
V rámci každé studie byli účastníci náhodně rozděleni do 3 skupin. Jedna skupina dostávala „standardní“ péči pro daný stav – laserovou terapii pro BRVO a pozorování pro CRVO. Další 2 skupiny dostávaly oční injekce s 1 nebo 4miligramovými dávkami triamcinolonu. Průměrný věk účastníků byl přibližně 68 let.
Studie CRVO zahrnovala 271 pacientů. Po 1 roce bylo 27 % osob ve skupině s 1 mg triamcinolonu a 26 % osob ve skupině se 4 mg triamcinolonu schopno od začátku studie přečíst alespoň 3 další řádky na zrakové tabulce – což odpovídá identifikaci písmen, která byla o polovinu menší, než dokázali přečíst před léčbou. Pouze 7 % osob ve skupině se standardní péčí – které byly pravidelně vyšetřovány, ale obecně nepodstupovaly léčbu – dosáhlo podobného zlepšení zraku. Vzhledem k tomu, že pacienti ve skupině s dávkou 1 mg měli méně nežádoucích účinků spojených se zvýšeným očním tlakem a tvorbou katarakty, může být tato dávka pro léčbu ztráty zraku spojené s CRVO lepší než varianta s dávkou 4 mg.
„Jsou to velmi vítané výsledky, protože dosud neexistoval žádný účinný způsob léčby pacientů, kteří mají centrální okluzi sítnicové žíly,“ říká Dr. Frederick L. Ferris III, klinický ředitel NEI. „Nyní by lékaři mohli pacientům s CRVO nabídnout injekci kortikosteroidu v nízké dávce, která může zvýšit jejich šanci na zlepšení zraku.“
Ve studii BRVO, které se zúčastnilo 411 osob, dosáhlo 20-30 % pacientů v každé skupině zlepšení zraku o 3 a více řádků na zrakové tabulce. U pacientů, kteří dostávali triamcinolon, však byla vyšší pravděpodobnost vzniku katarakty nebo zvýšeného očního tlaku vyžadujícího medikaci než u pacientů, kteří dostávali laserovou léčbu. V období 1 až 2 let po zahájení léčby pacienti, kteří dostávali 4mg dávku triamcinolonu, také častěji podstoupili operaci katarakty.
„Nižší výskyt komplikací při laserové léčbě může naznačovat, že je to v současné době nejlepší osvědčená možnost léčby pro pacienty,“ říká Dr. Ingrid U. Scottová z Penn State College of Medicine a spolupředsedkyně studie SCORE.
.