Nejžhavější věc v BDSM vztahu? Důvěra.
Dovolili byste někomu, komu nedůvěřujete, aby vám naplácal, svázal vás a nadával vám? Pravděpodobně ne. Důvěra je nedílnou součástí vztahu BDSM a je nakonec tím, co činí jakýkoli druh výměny moci tak žhavým. Vzít druhému člověku kontrolu nebo ho nechat, aby ji vzal vám, je vzrušující, riskantní a syrové. Bez důvěry se ani jeden z partnerů nemůže zcela uvolnit a užít si chvíle. S důvěrou však BDSM a výměna moci může partnery sblížit a nakonec jim otevřít cestu k drsnějším nebo riskantnějším hrám.
Komunikace je klíčová
Budování důvěry ve vztahu BDSM – nebo v jakémkoli jiném vztahu – není možné bez komunikace. A čím otevřeněji a upřímněji budete se svým partnerem komunikovat, tím více si budete důvěřovat. Je zřejmé, že musíte probrat tvrdé a měkké limity, ale stejně důležité je mluvit o touhách a fantaziích toho druhého a naslouchat mu bez odsuzování. Zásadní je také umět si po scénách pravdivě vyříkat, co fungovalo nebo nefungovalo a proč. Pokud víte, že můžete sdělovat své pocity a nápady beze strachu z kritiky nebo odmítnutí, je pravděpodobnější, že tak budete činit po celou dobu vašeho vztahu. Naopak, pokud si zvyknete skrývat, co skutečně cítíte k různým aspektům vaší dynamiky, nebo budete negativně reagovat, když se váš partner bude snažit komunikovat, důvěra bude klesat. Dobrá komunikace podporuje důvěru a důvěra zase podporuje další a lepší komunikaci.
Jedním z nejzákladnějších testů důvěry ve vztahu BDSM je dodržování hranic a bezpečných slov. Aby však bylo možné hranice respektovat, je třeba je nejprve umět sdělit. Před lety se Vagabond při jednom vyjednávání zeptal subinky, co se jí líbí, a ona odpověděla: „však víš, jako obvykle“. Kvůli její neschopnosti sdělit, co chce, byla výsledná „scéna“ na hranici vanilky, protože Vagabond neměl žádné informace, na jejichž základě by mohl sestavit skutečnou scénu. Na druhou stranu, když jsme s Vagabondem začali chodit, i když jsem neměla tolik zkušeností jako on, měla jsem jasno v tom, co se mi líbí a co ne a čím si nejsem jistá, ale jsem ochotná to zkusit. Moje transparentnost a upřímnost mu hned na začátku umožnily, aby mi důvěřoval.
Důvěra podporuje zranitelnost
Jakmile si vytvoříte takovou úroveň důvěry, kdy budete vědět, že vy i váš partner budete vzájemně respektovat své hranice a otevřeně komunikovat, může začít ta pravá zábava, protože se budete moci uvolnit a zaměřit se na využití důvěry k prohloubení vašeho vztahu. Jedním z nejintenzivnějších a nejžhavějších způsobů, jak toho dosáhnout, je dovolit si cítit se zranitelně. Co přesně vyvolává pocity zranitelnosti, se u jednotlivých lidí liší. Pro mě je to přímý oční kontakt během sexu. Než jsem potkal Vagabonda, málokdy, pokud vůbec, jsem se dokázal podívat přímo na někoho, s kým jsem souložil, a pro větší jistotu jsem si dokonce přehodil ruku přes obličej. Ale jakmile jsem Vagabondovi důvěřovala a věděla, že by nikdy neudělal nic, co by mi nesmlouvavě ublížilo nebo mě ponížilo, dokázala jsem během našich scén navázat oční kontakt. Dokonce mi nevadilo, že tuto svou specifickou zranitelnost využívá ve svůj prospěch jako domin. Teď je pro nás oba vždycky nesmírně vzrušující, když mi přikáže, abych se na něj dívala. Důvěřovat svému partnerovi natolik, abyste mu dovolili využít své zranitelnosti pro vaše společné potěšení, je nesmírně spojující a ještě více upevňuje důvěru.
Důvěra otevírá dveře k hrátkám na hraně
Čím více si s partnerem důvěřujete a efektivně spolu komunikujete, tím lépe se budete cítit při společném objevování nových hrátek a riskování. Když jsme se s Vagabondem dali dohromady, neměla jsem žádné zkušenosti s hraním s ostrými, ale měla jsem zájem, aby na mě použil Wartenbergovo kolečko. Riziko vážného poškození kolečkem je poměrně nízké, ale líbilo se mi to vzrušení z pomyslného nebezpečí. Postupem času mě láska ke kolu v kombinaci s důvěrou k Vagabondovi přitahovala i trocha skutečného nebezpečí a strachu. Začali jsme zkoumat smyslné hrátky s nožem a nakonec jsme si za tímto účelem koupili nůž z uhlíkové oceli. Hra s nožem je nyní jednou z našich nejoblíbenějších laskomin, z velké části kvůli míře důvěry, kterou vyžaduje. Vagabond musí věřit, že v nesprávnou chvíli neuhnu, a já musím věřit, že on neztratí úchop nože nebo ho nenechá vyklouznout. Jsou s tím spojena skutečná rizika. A i když implicitní důvěra nezaručuje, že k nehodě nedojde, zajišťuje, že oba uděláme maximum pro to, abychom se jí vyhnuli. Toto vědomí nám umožňuje uvolnit se a plně si vychutnat vysoce erotickou kombinaci důvěry a rizika.
Consensual non-consent (CNC), další úchylka, která zahrnuje vysokou míru důvěry a komunikace, byla mou základní úchylkou ještě předtím, než jsme se s Vagabondem seznámili, ale ještě jsem ji nedokázal realizovat. Předchozího partnera jsem oslovila, aby se mnou udělal CNC scénu, a důkladně jsem mu stanovila hranice a očekávání. Nejdřív souhlasil, ale později se přiznal, že podle něj by CNC zajímalo jen sociopata, a vycouval. Netřeba dodávat, že veškerá důvěra, která mezi námi předtím existovala – a která byla zpočátku chabá -, byla jednou ranou narušena a já jsem strávila měsíce přemýšlením, jestli se mnou není něco v nepořádku.
Vagabond naproti tomu naprosto akceptoval mé touhy a chtěl je naplnit. Začali jsme tím, že jsme do našich scén zahrnuli mírné zápasení, a pak jsme se propracovali k plnohodnotným scénám sundávání s provazem a nožem. Tento typ scén vyžaduje asi nejvyšší míru důvěry, protože se může pokazit spousta věcí jak fyzicky, tak emocionálně. Nejenže si musíte navzájem důvěřovat, že si nezpůsobíte vážnou tělesnou újmu, ale musíte si být relativně jisti, že oba zvládnete emocionální tíhu zážitku nebo víte, jak reagovat, pokud dojde k nečekanému spuštění. Stejně jako při hře s nožem ani při CNC důvěra neeliminuje všechna rizika, ale zmírňuje určitý druh emocionálního rizika, protože víte, že váš partner má na srdci vaše nejlepší zájmy.
Důvěra musí přesahovat ložnici
Jediný způsob, jak si ve vztahu BDSM vybudovat intenzivní důvěru na scéně, je podporovat ji i mimo ložnici. Pro oba lidi je zásadní, aby měli pocit jistoty, že jejich partner nepoužije nic, co se stane ve scéně, proti nim mimo scénu. Pro mě to platí zejména v případě ponížení, což je moje nejméně oblíbená emoce v jiném než BDSM kontextu, ale v rámci BDSM je to jedna z mých hlavních zálib. Překlenout tuto propast může být téměř nemožné, pokud nevěříte, že osoba, která vás nazývá děvkou nebo kundou, si o vás ve skutečnosti takto nemyslí v reálném životě. V takové situaci jsem se ocitla a je to přinejlepším nepříjemné a přinejhorším emocionálně škodlivé. Důvod, proč si ponižování s Vagabondem tak užívám, je ten, že mám naprostou důvěru v jeho úctu ke mně jako k ženě a člověku. Z jeho strany, jakožto člověka, kterému slovní ponižování zpočátku nebylo příjemné, Vagabond potřeboval, abych věděla, že když mě nazve špinavou děvkou, znamená to, že mě v danou chvíli nekontrolovatelně chce, a ne že si o mně myslí něco méně.“
Důvěra vede k dlouhodobé vášni
S větší důvěrou přichází i větší důvěrnost. V BDSM vztahu to znamená, že čím více perverzí spolu prozkoumáte a čím více spolu budete komunikovat o svých zálibách a neláskách, tím více poroste vaše vzájemná důvěrná znalost. Jak poznamenává terapeutka Esther Perelová, důvěrnost často dusí plameny touhy, ale podle našich zkušeností je může také roznítit, zejména v BDSM vztazích, kde je důvěra tak zásadní. Když Vagabondovi během scény řeknu: „Můžeš mi udělat cokoli“, není to jen tak nahozená věta. Je to výzva k tomu, aby si dělal přesně to, co se mu zlíbí, protože vím, že mu můžu plně důvěřovat. A tohle vědomí mi dává svobodu zcela se mu odevzdat, což je ta nejžhavější věc ze všech.“
.