Nové důkazy podporují anatolskou hypotézu o původu angličtiny
Nedávná studie publikovaná v časopise Science, o níž informovaly zpravodajské agentury včetně BBC, podporuje hypotézu o původu indoevropských jazyků (včetně angličtiny), kterou poprvé navrhl významný cambridgeský archeolog profesor Colin Renfrew (Lord Renfrew of Kaimsthorn) v roce 1987.
Anatolská hypotéza profesora Renfrewa předpokládala, že moderní indoevropské jazyky vznikly v Anatolii v neolitu, a spojovala jejich příchod do Evropy s rozšířením zemědělství. Alternativním a po mnoho let přijímanějším názorem bylo, že indoevropské jazyky vznikly asi o 3000 let později v ruských stepích (kurganská hypotéza).
Výzkumníci na Novém Zélandu pod vedením Dr. Quentina Atkinsona z Aucklandské univerzity nyní aplikovali výzkumné techniky používané ke sledování virových epidemií na studium vývoje jazyků. Pomocí zcela odlišných metod, než jaké používal profesor Renfrew v 80. letech minulého století, testovali jak anatolskou, tak kurganskou hypotézu a jejich výsledky podporují první z nich.
Profesor Renfrew k tomu říká:
„Hypotéza, kterou jsem předložil před 25 lety ve své knize Archeologie a jazyk, že původním domovem prvního indoevropského jazyka byla Anatolie, byla založena na archeologických důkazech, že rané zemědělství (a s ním spojený nárůst hustoty obyvatelstva) přišlo do Evropy z Anatolie. Argumentem bylo, že široké přijetí nového jazyka vyžaduje zásadní ekonomické a demografické změny, jako je například zavedení zemědělství. Od té doby se objevily podpůrné důkazy, že široké regionální rozšíření několika dalších jazykových rodin (včetně austronéských a bantuských) vzniklo v důsledku raného šíření zemědělství.
Nové a působivé zjištění Quentina Atkinsona a jeho kolegů je založeno na fylogeografické analýze čistě lingvistických dat, a dochází tedy nezávisle na sobě k podobnému závěru za použití velmi odlišných důkazů. To dává nápadnou podporu anatolské hypotéze.
Tradiční názor, že domovinou protoindoevropanů byly stepní oblasti severně od Černého moře, vychází ze staré mylné představy, že rané obyvatelstvo této oblasti byli jízdní váleční kočovní pastevci, kteří údajně vtrhli do Evropy kolem počátku doby bronzové. Tomu dnes věří jen málo archeologů. Tento starý mýtus však těžce umírá. Ve skutečnosti vývoj jízdního jezdectva příliš nepředcházel příchodu Skytů v prvním tisíciletí př. n. l.
Někteří indoevropeisté tradičně kladou velký důraz jen na několik slovních výrazů, jako jsou výrazy pro „kůň“, „kolo“, vůz“, „vozka“ atd. s velmi rozumným odůvodněním, že tyto prvky se v archeologickém záznamu objevují relativně pozdě. Vzhledem k tomu, že v rekonstruovaném protoindoevropském jazyce existují slova pro tyto věci, nemohl se tento jazyk (podle nich) rozptýlit před vynálezem např. kola. Tito lingvisté však někdy používají tuto metodu jazykové paleontologie poněkud těžkopádně. Někdy neberou na vědomí, že s vynálezem nového pojmu (např. kola) bylo nové podstatné jméno, které pro něj bylo vynalezeno v do té doby odlišných raných indoevropských jazycích, často odvozeno z již existujících pojmů (např. ‚otáčet se‘ pro latinské rota a podobně pro rekonstruované indoevropské *kweklos, příbuzné řeckému kyklos, ‚kruh‘). Kruhy a rotace jsou lidem známy již desítky tisíc let a nelze je použít k datování protoindoevropštiny!“
Pro více informací o této položce následujte odkazy.
http://www.sciencemag.org/content/337/6097/957.abstract?sid=192102e8-a5bc-4744-ac5a-5500338ab381
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-19368988
.