O Andriji Mohorovičićovi
ANDRIJA MOHOROVIČIĆ BIOGRAFIE
Andrija Mohorovičić se narodil 23. ledna 1857 ve Volosku u Opatije v Chorvatsku. Jeho otec Andrija pocházel z Rukavce na Istrii. Byl kovářem, který vyráběl kotvy. Jeho matka Marija rozená Poščić se narodila v Opatiji. Zemřela brzy po Andrijově narození.
Dům, kde se narodil A. Mohorovičić, a pomník na něm
Andrija navštěvoval základní školu ve Volosku a gymnázium v Rijece, které absolvoval s výborným prospěchem. V patnácti letech mluvil plynně anglicky, francouzsky a italsky. Později se naučil německy, česky, latinsky a starořecky. Poté se zapsal na katedru matematiky a fyziky na filozofické fakultě pražské univerzity, kde studoval v letech 1875-1878. Jedním z jeho profesorů byl slavný fyzik Ernst Mach. Jako student v Praze byl tajemníkem Chorvatského akademického spolku „Hrvat“.
Po ukončení studií byl na jeden rok (1879-80) jmenován učitelem na gymnáziu v Záhřebu. V roce 1880 byl přeložen na gymnázium v Osijeku. Dne 1. listopadu 1882 byl na vlastní žádost přeložen na námořní školu v Bakaru u Rijeky. Působil jako učitel na námořní škole v Bakaru, kde vyučoval matematiku, fyziku a meteorologii. V roce 1886 mu byl udělen titul středoškolského profesora. V roce 1883 se Mohorovičić v Bakaru oženil se Silvií Vernić, která mu porodila čtyři syny – Andriju, Ivana, Stjepana a Franja.
Během svého pobytu v Dakaru se Mohorovičić poprvé dostal do přímého kontaktu s meteorologií, kterou přednášel studentům. To podnítilo jeho zájem o problematiku této vědy. V roce 1887 založil meteorologickou stanici a vedl nepřetržitá meteorologická pozorování. Zkoumal také pohyb vzduchu a mraků. Zkonstruoval tak nefoskop, přístroj, který mu umožnil určit rychlost a směr pohybu mraků. Během svého pobytu v Bakaru publikoval Mohorovičić šest vědeckých prací.
Mohorovičić vyučoval na námořní škole v Bakaru do roku 1891. Na vlastní žádost byl poté přeložen na přírodovědné gymnázium v Záhřebu, kde se 1. ledna 1892 stal ředitelem Meteorologické observatoře. Zde pokračoval ve výzkumu v oblasti meteorologie, ale po přelomu století zaměřil svou vědeckou činnost na seismologii, která se brzy stala jeho hlavním zájmem. Dnes je mezinárodně uznáván jako jeden z velkých mužů seismologie a základní vědy první poloviny 20. století.
Budova na Griči 3 v Záhřebu
V roce 1893 mu byl po obhájení disertační práce „O pozorování mraků a denní a roční periodě mraků v Bakaru“ udělen doktorát filozofie na záhřebské univerzitě. Brzy poté napsal kvalifikační práci na místo privat-docenta (neplaceného univerzitního docenta) a v roce 1910 se stal titulárním docentem.
Od roku 1893 vedl Mohorovičić na filozofické fakultě v Záhřebu kurzy geofyziky a astronomie. Od akademického roku 1899/1900 vedl podle dochované dokumentace také kurzy meteorologie a klimatologie na lesnické fakultě (2 hodiny přednášek a 1 hodina cvičení. Do roku 1900 přednášel také na Vyšší obchodní škole, ale vzhledem k rozsahu svých aktivit byl na vlastní žádost uvolněn z výuky.
Již v roce 1893 se stal mimořádným a v roce 1898 řádným členem Jugoslávské akademie věd a umění v Záhřebu (dnes HAZU).
V roce 1922 odešel Andrija Mohorovičić do důchodu. Zemřel v Záhřebu 18. prosince 1936.
Mezní plocha, která odděluje zemskou kůru od pláště – největší přírodní objekt na Zemi – byla na jeho počest pojmenována Mohorovičićova diskontinuita. V roce 1970 byl po něm pojmenován také kráter na neviditelné straně Měsíce (průměr 55 km) a v roce 1996 planetka č. 8422. V poslední době se jako Mohorovičićova diskontinuita označuje také diskontinuita mezi kůrou a pláštěm na Marsu a Měsíci. Jeho jméno nese také Geofyzikální ústav při katedře geofyziky Přírodovědecké fakulty Záhřebské univerzity, střední škola v Rijece, základní škola v Matulji a několik ulic v chorvatských městech. Jako málokterý chorvatský vědec s mezinárodním renomé udělal Andrija Mohorovičić celou svou kariéru ve své vlasti, kde je uznáván jako zakladatel záhřebské seismologické školy, chorvatského seismologického a meteorologického průzkumu a veřejné časové služby. Díky tradici, kterou inicioval, patří Záhřebská univerzita k několika málo na světě, které udělují titul v oboru seismologie na bakalářské úrovni.
Dne 19. prosince 1936, den po smrti Andriji Mohorovičiće, vyšel v záhřebských novinách Novosti tento článek:
„Zemřel vědec profesor Andrija Mohorovičić, člen Jugoslávské akademie věd a umění, jeden ze zakladatelů moderní seismologie. Byl známou a uznávanou osobností v Záhřebu a jeho vědecká práce v oblasti seismologie mu získala světové uznání. Dnes je považován za jednoho ze zakladatelů moderní seismologie ve světě. Doktor Mohorovičić pozvedl meteorologickou observatoř v Záhřebu ze skromných začátků na kompletně vybavený moderní ústav, který se těšil světovému věhlasu zejména v oblasti seismických měření. Organizoval také meteorologickou službu v Chorvatsku a Slavonii. Na počátku své vědecké kariéry věnoval doktor Mohorovičić většinu své energie meteorologii, ale největší úspěchy měl v oblasti seismologie a v tomto vědním oboru založil tzv. záhřebskou školu světového uznání.“Kurzy, které Andrija Mohorovičić navštěvoval během svých studií
|
Kurzy
. |
Počet hodin |
Přednášející |
|
Akademický rok 1875/76, zimní semestr |
||
|
Diferenciální a integrální počet a komplexní proměnné |
3 2 |
Durège |
|
Analytická geometrie* . |
3 |
Studnička |
|
Analytická mechanika |
3 |
Hornstein |
|
Experimentální fyzika, Cvičení |
5 1.5 |
Mach |
|
Psychologie |
1 |
Volkmann |
|
Letní semestr |
||
|
Diferenciální a integrální počet , Analytická geometrie |
3 3 |
Durège |
|
Matematický seminář |
2 |
Durège |
|
Analytická mechanika |
2 |
Hornstein |
|
Kalkul. variace* |
1 |
Studnička |
|
Experimentální fyzika |
5 |
.
Mach |
|
Logika |
4 |
Löwe |
|
Akademický rok 1876/77, zimní semestr |
||
|
Analytická geometrie, Křivky |
4 2 |
Durège |
|
Integrální rovnice* |
2 |
Studnička |
|
Nová geometrie*, Rovnice druhého řádu |
2 2 |
Weyr |
|
Teoretická astronomie |
4 |
Hornstein |
|
Elektrotechnika |
2 |
Mach |
|
Teoretická optika |
2 |
Lippich |
| .
Didaktika |
3 |
Willmann |
|
Letní semestr |
||
|
Eliptické funkce |
2 |
Durège |
|
Komplexní proměnné |
1 |
Durège |
|
O konečných integrálech* |
2 |
Studnička |
|
Teoretická astronomie |
2 |
Hornstein |
|
Geografické určování polohy |
2 |
Hornstein |
|
rodný jazyk |
2 |
Willmann |
|
Kurz |
Počet hodin |
Přednášející |
|
Mechanická teorie tepla |
3 |
Lippich |
|
Lessing a jeho věk |
2 |
Gambl |
|
O historické hodnotě srovnávací filologie* |
2 |
Hattala |
|
Akademický rok 1877/78, zimní semestr |
||
|
Diferenciální a integrální počet |
3 |
.
Durège |
|
Experimentální fyzika |
5 |
Mach |
|
Teoretický doplněk k |
1 |
.
Mach |
|
Teorie pružnosti |
2 |
Lippich |
|
Chemie |
5 |
Linnemann |
|
Praktické řešení statických úloh |
1 |
Lippich |
|
Geneze romantické školy |
2 |
Kelle |
|
Slovanská mytologie* |
2 |
Hattala |
| .
Letní semestr |
||
|
Diferenciální a integrální počet |
3 |
Durège |
|
Konečné integrály |
2 |
.
Durège |
|
Experimentální fyzika |
5 |
Mach |
|
Fosforescence |
1 |
Mach |
|
Teorie potenciálu |
3 |
Lippich |
|
Teorie kapilárních procesů |
2 |
Lippich |
| .
Základní pojetí panteismu |
2 |
Löwe |
|
Základní pojetí panteismu |
||
|
3 |
Hattala |
|
|
Starší pozdní-Německé období |
2 |
Kelle |
|
* kurzy českého jazyka, další byly v německém jazyce |
||
|
(podle M. Orliće, 1998) |
||