O Bugatti Type 35B Grand Prix z roku 1930

Taliáni se chtěli pomstít. Pět let po sobě triumfovaly modré francouzské Bugatti ve svém nejslavnějším závodě Targa Florio, vrcholné zkoušce člověka a stroje, která se konala na 67kilometrovém okruhu vinoucím se kolem hornatého severu Sicílie. Proti čtyřem přihlášeným Bugatti – čtyřem továrním a jednomu soukromému – se postavilo třináct nejrychlejších italských vozů.

V roce 1930 se naděje Itálie upínaly k novému – ale obtížně ovladatelnému – dvoulitrovému vozu Alfa Romeo řízenému saturninem Achillem Varzim, ale téměř od začátku byl jeho jediným vážným soupeřem Bugatti Type 35B řízený prohnaným Monačanem Louisem Chironem. Chiron startoval s dvanáctiminutovým náskokem před Varzim, ale Ital ho dostihl a předjel v prvním kole, kdy se Chiron propadl na čtvrté místo. Chiron zareagoval skvěle a na konci druhého kola byl na druhém místě, které si udržel až do konce a skončil necelé dvě minuty za Varzim v 335kilometrovém závodě plném incidentů, v němž oba muži překonali všechny dosavadní rekordy.

To byl, jak se zdá, první a poslední závod Chironova Bugatti s podvozkem č. 35B jako továrního vozu. 4959, neboť o šest týdnů později byl prodán pařížskému podnikateli Charlesi Terresovi Weymannovi za 92 000 franků. Poprvé však byl registrován 5. srpna 1930 na Raoula Artheze z Pau v Pyrenejích. Ten jej na podzim přihlásil do tří Velkých cen v tomto regionu, ve dvou nedokončil a ve třetí nestartoval. A to byl, jak se zdá, konec závodní kariéry tohoto vozu.

Pozoruhodné je, že se pak na další tři čtvrtě století ztratil z dohledu a byl objeven v regionu Pau až v roce 2006, částečně rozebraný se všemi hlavními komponenty.