Obezita a anorexie – dvě strany jedné mince?
Všichni nemůžeme vypadat jako modelky na přehlídkovém mole nebo jako pan vesmír s six-packem a svaly připomínajícími nafouknuté balóny, ale problém je v tom, že mnoho lidí chce v dnešní době vypadat jako tyto vzory.
3) Zkreslený obraz těla nebo nespokojenost
Jak lidé s nadváhou, tak anorektici mají zkreslený obraz těla v obou krajních polohách váhového spektra. Podle průzkumu provedeného před několika lety byla většina Jihoafričanů trpících nadváhou nebo obezitou „spokojena se svým tělesným obrazem“ nebo měla pocit, že „být štíhlý je spojeno s nemocemi, jako je AIDS, a proto není žádoucí“.
Přečtěte si: Tělesný obraz – zatížené téma
Nespokojenost s vlastním tělesným obrazem je zosobněna tím, že se štíhlí lidé dívají do zrcadla a vidí někoho tlustého. Pacienti trpící tělesnou dysmorfickou poruchou (BDD) mají extrémní nespokojenost s tělesným obrazem, která může vést ke katastrofálnímu chování a dokonce k sebevraždě.
4) Škádlení související s váhou
Je nešťastným jevem, že lidé, stejně jako zvířata, mají tendenci vybírat si jedince, kteří se odchylují od normy. Tlustí lidé jsou svými vrstevníky donekonečna šikanováni, uráženi, popichováni a očerňováni. V dnešní době dokonce letecké společnosti a zaměstnavatelé diskriminují obézní cestující a zaměstnance. (Naopak velmi štíhlí lidé, zejména mladí muži, kteří nemusí nutně trpět anorexií, jsou šikanováni a šikanováni, dokud se neobrátí na kulturistiku a doplňky stravy, aby si vypěstovali břišní svaly a svalstvo – a mohli tak zapadnout do naší společnosti posedlé tvarem těla.
Z jednoho extrému do druhého
Vzhledem k překrývání a mnoha podobnostem mezi obezitou a poruchami příjmu potravy je pro terapeuty, kteří se zabývají oběma konci váhového spektra, zásadní, aby si uvědomili, že tyto poruchy nejsou odlišné a jsou vlastně zrcadlovými obrazy jedna druhé.
Obezita/anorexie/bulimie/ortorexie/bigorexie/atd. jsou všechny poruchy příjmu potravy a mohou se dokonce vyskytovat současně u jedné osoby. Příliš často se stává, že někdo, kdo kdysi trpěl anorexií, se „vyléčí“ a přejde na jiný stav, například na poruchu příjmu potravy. Obézní lidé, kteří shodili úžasné množství tuku, mohou také přejít k anorexii nebo bulimii, protože se bojí, že znovu přiberou.
Přečtěte si: Je důležité, aby dietologové, lékaři a psychologové, kteří léčí obézní pacienty a/nebo osoby s poruchami příjmu potravy, měli tento vztah na paměti a soustředili se na identifikaci faktorů, které lze změnit, a kritických období, kdy by intervence mohla pacienta zachránit před jedním nebo druhým stavem.
Vitální intervenční období
Kassier identifikoval následující období v průběhu života, která jsou kritickými momenty, kdy intervence může zabránit tomu, aby se u jedince v budoucnu vyvinula obezita nebo poruchy příjmu potravy:
a) prenatální období
Prenatální období – jelikož vědci věnují pozornost období před početím a bezprostředně po něm a také těhotenství, uvědomili si, že pokud je plod v nitroděložním období překrmován, bude mít dítě v pozdějším životě sklony k obezitě.
b) Nadměrná výživa plodu
Primárním faktorem podmiňujícím nadměrnou výživu plodu je obezita matky. Jinými slovy, moderní populace se ocitají v nekonečném bludném kruhu, kdy obézní matky překrmují své děti v děloze a pak rodí děti, které se zase stanou obézními a/nebo budou trpět poruchami příjmu potravy. Stále více se ukazuje, jak důležité je zajistit, aby matky před otěhotněním netrpěly obezitou nebo nadváhou. Nadměrný příjem potravy, zejména potravin s nízkou hustotou živin a vysokým obsahem energie v těhotenství, je pro budoucnost našeho druhu stejně škodlivý jako hladovění matek.
Přečtěte si:
c) Odraz adipozity
Fenomén „odrazu adipozity“, kdy běžné děti hubnou tak, že ve věku 5 až 6 let dosáhnou nejnižší hmotnosti, a poté s přibývajícím věkem začnou postupně opět přibývat na váze, byl označen za rozhodující faktor budoucí obezity.
Výzkumníci zjistili, že pokud u kojenců dojde k adiposity rebound v raném věku (např. ve 3 letech), budou mít větší sklon k obezitě v pozdějším věku. Tento vzorec zrychleného růstu, který vede k velmi rychlému poklesu tělesné hmotnosti, může být způsoben tím, že kojenci v raném věku rostou do výšky v důsledku vysokoproteinové a nízkotučné stravy moderních kojenců. Mateřské mléko je naproti tomu potravou s vysokým obsahem tuku a nízkým obsahem bílkovin, což poukazuje na to, jak důležité je kojení pro zajištění normálního růstu v kojeneckém věku, normálního odstupu adipozity a menší pravděpodobnosti vzniku obezity v pozdějším věku.
d) Podvýživa v raném věku
Miliony kojenců na celém světě trpí podvýživou v důsledku chudoby a nedostatku kojení. Rolland-Cachera a spolupracovníci (2006) naznačují, že nedostatek živin v raném věku může naprogramovat u dětí úsporný metabolismus, který je v dospívání a dospělosti učiní náchylnými k obezitě.
Tyto nové poznatky o mnoha různých faktorech, které podněcují obezitu a poruchy příjmu potravy, lze využít k objasnění epidemie obezity v Jihoafrické republice, kde je tolik těhotných žen buď nadměrně, nebo nedostatečně vyživováno a tolik dětí není kojeno a v raném věku zaostávají v růstu nebo rostou příliš rychle, což způsobuje jejich brzký adipozitní odraz. Pokud chceme vyhrát válku proti poruchám příjmu potravy všeho druhu, jsou naléhavě nutné intervence zaměřené na řešení těchto problémů souvisejících se stravováním.
Anorexie, bigorexie – stejné kořeny?
Poruchy příjmu potravy na vzestupu
Měnící se tvář poruch příjmu potravy
.