Objev „úžasné“ fosilie opice

Fosilie nově objevené dávné opice by mohly napovědět, jak a kdy se vyvinula chůze po dvou nohách.

Schopnost chodit vzpřímeně je považována za klíčovou vlastnost člověka.

Opice měla ruce vhodné k visení na stromech, ale nohy podobné lidským.

Mohla chodit po větvích a dokonce i po zemi asi před 12 miliony let, čímž se podle vědců posunula časová osa dvounohé chůze.

Dosud nejstarší fosilní důkazy vzpřímené chůze pocházejí z doby před šesti miliony let.

Čtyři fosilie – samce, dvou samic a mláděte – byly objeveny v hliněné jámě v Bavorsku v letech 2015 až 2018.

„Nálezy z jižního Německa jsou milníkem v paleoantropologii, protože vyvolávají zásadní otázky ohledně našeho dosavadního chápání evoluce lidoopů a lidí,“ uvedla profesorka Madelaine Böhmeová z univerzity v německém Tübingenu.

Podle ní by opice mohla být nejlepším modelem, který máme k dispozici pro „chybějící článek“ mezi lidmi a lidoopy.

Co nám objev říká o tom, jak se vyvinula dvounohá chůze?

Od dob Charlese Darwina se vedou intenzivní debaty o tom, jak a kdy naši dávní předkové začali chodit po dvou.

Vznikla tato klíčová vlastnost člověka z opice, podobné orangutanovi, která žila na stromech, nebo z předka chodícího po kloubech, který trávil většinu času na zemi, podobně jako gorila?

Nový výzkum, publikovaný v časopise Nature, naznačuje, že naše vzpřímené držení těla mohlo vzniknout u společného předka člověka a lidoopů, který žil v Evropě – a ne v Africe, jak se dosud předpokládalo.

Fosilie druhu Danuvius guggenmosi, který žil před 11,62 miliony let, naznačují, že byl dobře přizpůsoben jak vzpřímené chůzi po dvou nohách, tak i používání všech čtyř končetin při šplhání jako opice.

Tato zjištění naznačují, že se bipední chůze na stromech vyvinula před více než 12 miliony let, uvedli vědci.

„Danuvius kombinuje bipedii s převahou zadních končetin u člověka a šplhání s převahou předních končetin, které je typické pro žijící opice,“ vysvětlil profesor David Begun, výzkumník z Torontské univerzity.

Jak opice vypadala?

Muž má nejkompletnější kostru, která se podobá kostře současných bonobů. Byl vysoký asi jeden metr a vážil asi 31 kg. Samice vážily asi 18 kg, což je méně než kterýkoli dnes žijící lidoop.

Díky dobře zachovalým kostem končetin, obratlům, prstům na rukou a nohou dokázali vědci rekonstruovat způsob pohybu zvířete.

„Poprvé se nám podařilo prozkoumat několik funkčně důležitých kloubů, včetně loketního, kyčelního, kolenního a hlezenního, u jediné fosilní kostry tohoto stáří,“ uvedl profesor Böhme. „Bylo pro nás ohromující, když jsme si uvědomili, jak jsou některé kosti podobné lidem, na rozdíl od lidoopů.“

Stavba těla, držení těla a lokomoce zvířete jsou mezi primáty jedinečné. Pochopení toho, jak jsme přišli k chůzi po dvou nohách, slibuje zodpovědět mnoho zásadních otázek týkajících se evoluce našeho druhu.

Vzpřímená chůze byla klíčovým milníkem v evoluci člověka, protože otevřela možnosti dotýkat se, zkoumat a naučit se nosit a používat nástroje.