Opeřený dinosaurus Anchiornis byl ještě chlupatější, než jsme si mysleli

Studie publikovaná tento týden v časopise Palaeontology odhalila nové podrobnosti o peří opeřeného dinosaura Anchiornis, který byl velký jako kuře.

Anchiornis žil na území dnešní severovýchodní Číny v období jury, asi před 160 miliony let.

Tento dinosaurus měl ruce nesoucí křídla, dlouhé nohy a dlouhý ocas. Měl rozpětí křídel až 1,64 stopy (0,5 m), dorůstal délky asi 1,3 stopy (0,4 m) a vážil 0,1-0,25 kg.

Paleontologové z Bristolské univerzity Dr. Evan Saitta a Dr. Jakob Vinther v nové studii zkoumali výjimečně zachovalou fosilii Anchiornise.

Výzkumníci poté porovnali zkamenělé peří tohoto druhu s peřím jiných dinosaurů a vyhynulých ptáků.

Obrysové peří Anchiornise odhalilo nově popsanou, vyhynulou, primitivní formu peří sestávající z krátkého brku s dlouhými, samostatnými, pružnými ostny vybíhajícími z brku pod malým úhlem a tvořícími dvě lopatky a vidlicovitý tvar peří.

Takové peří by Anchiornisovi propůjčovalo načechraný vzhled v porovnání s proudnicovitými těly moderních létajících ptáků, jejichž peří má pevně zazipované lopatky tvořící souvislé plochy.

Nezazipované peří Anchiornise mohlo ovlivnit schopnost dinosaura regulovat teplotu a odpuzovat vodu, možná bylo méně účinné než lopatky většiny moderních per. Toto chundelaté peří by také zvyšovalo odpor vzduchu při plachtění Anchiornise.

Peří na křídlech Anchiornise navíc postrádá aerodynamické, asymetrické lopatky moderního letového peří a studie ukazuje, že tyto lopatky také nebyly ve srovnání s moderním letovým peřím pevně zapnuté. To by bránilo schopnosti peří tvořit vztlakovou plochu.

Aby to paravianní dinosauři jako Anchiornis kompenzovali, nabalovali na křídlo více řad dlouhých per, na rozdíl od moderních ptáků, u nichž je většina povrchu křídla tvořena pouze jednou řadou per.

Anchiornis a další paravianní dinosauři měli navíc čtyři křídla a kromě rukou měli dlouhá pera i na nohách a také podlouhlá pera tvořící třásně kolem ocasu. Toto zvětšení plochy pravděpodobně umožňovalo plachtění před evolucí motorového letu.

Aby pomohla při rekonstrukci aktualizované podoby Anchiornise, spolupracovala s týmem vědecká ilustrátorka Rebecca Gelernterová, která nakreslila zvíře tak, jak vypadalo za života.

Nové dílo představuje radikální posun v zobrazování dinosaurů a zahrnuje předchozí výzkumy.

„Novinkou jsou aspekty křídel a obrysových per, stejně jako plně opeřené ruce a nohy,“ uvedla doktorka Saitta.

„Nejprovokativnější je, že Anchiornis je v tomto díle představen šplhající po způsobu mláďat hoatzinů, jediných žijících ptáků, jejichž mláďata si zachovávají pozůstatek své dinosauří minulosti, funkční drápy.“

„To je v kontrastu s mnoha předchozími uměleckými díly, která umisťují paraviány sedící na vrcholcích větví jako moderní ptáci.“

„Takové sedění je však nepravděpodobné vzhledem k absenci obráceného prstu jako u moderních okounějících ptáků a šplhání je v souladu s dobře vyvinutými pažemi a drápy u paraviánů.“

„Celkově naše studie poskytuje některé nové poznatky o vzhledu dinosaurů, jejich chování a fyziologii a evoluci peří, ptáků a motorového letu.“

Evan T. Saitta et al. Additional information on the primitive contour and wing feathering of paravian dinosaurs. Palaeontology, publikováno online 28. listopadu 2017; doi: 10.1111/pala.12342

.