Paleontologie na Aljašce

Domorodé interpretaceEdit

Kuugaarpaq je klovatá příšera z folklóru Yup’iků, která se údajně zahrabává do podzemí. Čerstvý vzduch je prý pro Quugaarpaqa smrtelně nebezpečný, pouhý kontakt s ním způsobuje jeho zkamenění. Tyto příběhy se zakládají na zkamenělinách chobotnatců z doby ledové, jejichž pohřbené pozůstatky se někdy objevují během jara na jihovýchodě Aljašky, jak vyvstávají ze sedimentů. Mnoho dalších domorodých kultur z celého světa interpretuje zkameněliny proboscideanů jako pozůstatky kolosálních hrabajících se zvířat.

Vědecký výzkumEdit

Od roku 1836 bylo na Aljašce objeveno nejméně pět mamutů. K jednomu z prvních došlo v roce 1897, kdy byly mamutí kosti objeveny ve vulkanické jeskyni na ostrově Svatého Pavla. Tato lokalita byla považována za natolik neobvyklou, že někteří badatelé vyslovili podezření, že sem byly ostatky nastrčeny jako žert. V roce 1850 bylo dosaženo dalšího významného paleontologického milníku ve státě, a to pravděpodobně první publikací o třetihorních rostlinách státu. Fosilie třetihorních rostlin na Aljašce byly poprvé objeveny na místech, jako je Aljašský poloostrov, pobřeží Cookova zálivu a ostrov Unga. V letech 1902 až 1908 byly objeveny stovky zdrojů zkamenělin křídových rostlin. Mezi nálezy byly řasy, Ampelopsis, jehličnany, jilm, Ficus, velká rozmanitost jaterníků, vavřín, magnólie, duby, Pinus, Platanus a sekvoje. Spolu s rostlinami byly nalezeny také zbytky bezobratlých. V roce 1903 bylo mezi Awikem a Eagle City objeveno několik pramenů třetihorních rostlinných zkamenělin. Ve 30. letech 20. století vrhlo několik obsáhlých vědeckých prací ještě více světla na křídovou flóru Aljašky. Křídové rostliny Aljašky se tak dočkaly seriózního zpracování ve vědecké literatuře až 50 let po třetihorní flóře. Další pozůstatky mamutů nebyly nalezeny až do roku 1952, kdy byl objeven částečně zkamenělý mamutí zub. Exemplář vážil 3 libry a 11 uncí a měřil na délku 9,75 palce. V polovině a na konci dvacátého století vysílala Michiganská univerzita na Aljašku letní expedice, aby pátraly po kenozoických obratlovcích, ale po třech neúspěšných pokusech tuto snahu odvolala.

V roce 1994 byl v lomu, který se těžil v matanuské formaci středního turonu pro silniční materiál poblíž Glenn Highway, asi 150 mil severovýchodně od Anchorage, objeven kachnozobý dinosaurus. Tento exemplář, nazvaný „hadrosaurus z Talkeetna Mountains“, byl první přidruženou kostrou jednotlivého dinosaura na Aljašce a pocházel z dosud neznámého zdroje dinosauřích fosilií z vysokých nadmořských výšek. Na podzim téhož roku začali paleontologové s vykopávkami tohoto exempláře a další práce probíhaly v létě 1996. V současné době je uložen v Muzeu Aljašské univerzity. Paleontologové z Talkeetna Mountains dokázali určit, že hadrosaurus z Talkeetna Mountains byl mládě dlouhé asi 3 metry, ale exemplář si nezachoval dostatek anatomických detailů, aby vědci mohli určit, zda se jedná o hadrosaurida nebo lambeosaurida.

Další objev z roku 1994 učinil paleontologický průzkum Aljašské univerzity při průzkumu podél břehů řeky Colville. Tým nalezl zkameněliny podél břehu řeky na úpatí srázu vysokého přes 100 metrů, ale nedokázal přesně určit jejich stratigrafický původ na srázu. V roce 1997 D. W. Norton a student Aljašské univerzity Ron Mancil vystopovali zkameněliny v horních 3 metrech srázu. V letech 1998 až 2002 Muzeum přírody a vědy spolupracovalo s Aljašskou univerzitou na typickém paleontologickém výzkumu lokality, která je nyní známá jako lom Kikak-Tegoseak z formace Prince Creek. Při vykopávkách bylo odkryto nové ložisko dinosauřích kostí, v němž převažovaly pozůstatky blíže neurčeného druhu pachyrhinosaura. V roce 2002 poskytla výzkumníkům pomoc armáda Spojených států. Drsné místní klima zanechalo zkameněliny v lomu ve fragmentárním stavu, což si vyžádalo, aby badatelé změnili svůj přístup k vykopávkám. Po přípravě nového přístupu pracovníci znovu zahájili aktivní vykopávky v roce 2005 a zastavili je na konci terénní sezóny v roce 2007. Materiál byl z lomu vynášen na závěsu připevněném k letounu U.S. Army Bell 206 Jet Ranger. Zkameněliny jsou uloženy v Muzeu vědy a přírody.

.