Pixel 4 se podobá iPhonu víc než jakýkoli jiný telefon s Androidem

Nikdy jsem nebyl velkým fanouškem Androidu a pokaždé, když jsem se snažil přejít z iPhonu, zůstal jsem zklamaný. Každý telefon s Androidem, který vezmu do ruky, má jiné uživatelské rozhraní, s neohrabanou navigací, nestandardními animacemi a celkovou nedotažeností. I když Galaxy Note 10, který jsem nedávno testoval, odvádí v některých prvcích uživatelského rozhraní o něco lepší práci, jeho čtečka otisků prstů, bloatware a nucená integrace Bixby ve mně stále zanechávají touhu po něčem víc. Nyní už téměř týden používám Pixel 4 od Googlu a dává mi naději, že se Android ubírá správným směrem.

Google udělal s Pixelem 4 řadu věcí, které mají oslovit uživatele iPhonů, jako jsem já. Základní navigační mechanika přešla ve výchozím nastavení v rámci Androidu 10 na gesta. Je to téměř identické s gesty, která si Apple před dvěma lety vypůjčil z webOS a přinesl je do iPhonu X. Přejetím prstem nahoru po malém bílém pruhu přejdete domů a přejetím po něm rychle přepínáte aplikace. K dispozici je dokonce i uživatelské rozhraní pro přepínání úloh, pokud přejedete prstem nahoru a podržíte jej.

Kromě těchto nových gest Google představil také vlastní verzi Face ID. Během testování jsem zjistil, že je neuvěřitelně spolehlivá a rychlá. Ve skutečnosti funguje lépe než Face ID, protože automaticky obchází zamykací obrazovku a dostane vás přímo do telefonu, aniž byste se museli dotknout displeje. K dispozici je dokonce funkce upozornění na obrazovku (kterou musíte povolit), která zabrání uspání displeje, pokud se na něj díváte.

Funkce odemykání obličejem od Googlu se mi zdá mnohem lépe integrovaná do systému Android než jakákoli jiná funkce skenování obličeje, kterou jsem našel v jiných telefonech se systémem Android. Funguje s Google Pay, webovými stránkami a dokonce i s aplikacemi třetích stran, jako je 1Password. Podporována je sice jen hrstka aplikací, ale je to mnohem bezproblémovější než mnoho vybíravých čteček otisků prstů, se kterými jsem musel bojovat dříve. Podobně jako Face ID to prostě funguje.

Vestavěné základní aplikace Googlu pro Android jsou také mnohem lepší než ty, které dodává Apple s iOS. Fotky Google chytře uspořádávají moje fotky, Chrome se synchronizuje s veškerým prohlížením, které dělám na svém stolním počítači, Mapy Google mě skutečně dostanou do Victorie v Londýně, a ne do Victorie v Austrálii, a o stavu vestavěného poštovního klienta v iOS 13 snad ani nemusím nic říkat.

Všechna tato vylepšení mi dávají naději, že bych mohl brzy plně přejít na Android, ale je tu také velké množství nepříjemností, které ve mně stále vyvolávají pochybnosti. Nový navigační systém funguje v mnoha aplikacích dobře, ale je mnoho těch, které na něj zjevně nejsou připraveny. Denně používám Slack a klepnutí do vlákna konverzace se spolupracovníky a přejetí zpět funguje dobře. Jakmile se však pokusím přejet prstem po navigační liště (jako v systému iOS), okamžitě mě to z aplikace vrátí zpět.

Google implementoval gesto přejetí prstem doprava jako univerzální tlačítko zpět, ale aplikace jako Gmail používaly tato gesta na okraji k otevření výsuvné nabídky. Během posledního týdne jsem byl tímto způsobem několikrát zmaten a je to opravdu frustrující, zejména pokud jste zvyklí na gesta v systému iOS.

Apple tento problém navigace zpět do aplikace také zrovna nevyřešil; v iOS se v levém horním rohu aplikace zobrazuje tento ošklivý text, který vám pomáhá navigovat zpět. Není to ideální, ale mám to raději než přejetí prstem a opuštění aplikace místo toho, aby se objevil postranní panel. Posouvání v rámci aplikací pomocí gest mi skutečně šetří čas při navigaci po aplikacích a byl bych rád, kdyby se to používalo i v Androidu.

V mnoha částech systému Android je také patrná určitá nekonzistence, kvůli které mi stále připadá méně vyladěný než iOS. V Androidu mohu přejít do aplikace Fotky, klepnout na obrázek a poté jej přejetím prstem dolů zrušit, ale pokud vyfotím obrázek z fotoaparátu a podívám se na náhled obrázku, pak přejetí prstem dolů nic neudělá. Navigační tlačítka v mnoha aplikacích, jako je Obchod Play, Telefon a Fotoaparát, jsou pro snadný přístup umístěna ve spodní části obrazovky. V prohlížeči Chrome jsou v systému Android umístěna v horní části, ale i Chrome v systému iOS je umisťuje blíže k palci ve spodní části displeje. Někde jsou hamburgerová menu a navigační tlačítka a skoro to vypadá, jako by spolu týmy v Googlu nemluvily a neshodly se zde na jednotném postupu.

Jinde jsou to opravdu drobnosti, které mě od Androidu stále odrazují, a asi byste se mi mohli vysmát, že si jich vůbec všímám. Když v Chromu přejedu prstem na konec stránky, tak se prostě náhle zastaví. Není tam žádná jemná animace odrazu nebo něco, co by naznačovalo, že jsem možná dosáhl konce stránky. Když v Twitteru pro Android stáhnu stránku dolů, abych ji obnovil, neobjeví se žádný efekt gumičky ani nic, co by připomínalo decentní animaci, jen nudné načítací kolečko.

Oboje je podivné opomenutí vzhledem k tomu, že totéž mohu udělat v hlavním spouštěči aplikací na Androidu 10 a tam je jemné odskočení. Příkladů této nekonzistence je napříč Androidem spousta a nebudu je všechny vyjmenovávat, ale zanechává to ve vás pocit, že vám něco chybí, pokud jste zvyklí na plynulé animace, které najdete v iOS.

V celém Androidu také chybí chytrá haptika. Na iPhonu můžu v aplikacích, jako je Outlook, táhnout pro obnovení a jemné vibrace mi dávají najevo, že telefon hledá novou poštu. V Androidu je to při podržení tlačítka pro výběr obrázků v aplikaci Fotky nebo při přejetí prstem dolů pro přechod na oznámení, ale není to široce implementováno ve všech aplikacích.

Některé z těchto nesrovnalostí pocházejí od vývojářů aplikací a často se zdá, že aplikacím pro Android je věnován nedostatek lesku a lásky ve srovnání s jejich protějšky pro iOS. Dokonce i Twitter má stále jen základní tmavý režim, nikoli zcela černý režim „zhasnuto“, který je k dispozici v systému iOS. Aplikace jako WhatsApp působí na iOS úplně jinak, protože se zjevně snaží přizpůsobit některým normám Androidu, které jsou v této moderní éře Androidu 10 zastaralé.

Byl bych rád, kdyby se Google zaměřil na všechny tyto části uživatelského prostředí. Je zde zjevná snaha vyrovnat se tomu, co je k dispozici u iPhonu. Ale pokud se chystáte přepracovat celý způsob navigace v dotykovém operačním systému, pak je potřeba větší a koordinovanější úsilí s vývojáři.

Tato snaha se musí rozšířit i na hardware, než budu uvažovat o přechodu. Rámečky na telefonech Pixel mě vždycky štvaly a čelo na Pixelu 4 není o moc lepší. Naštěstí se celková kvalita konstrukce oproti předchozím letům zlepšila a nová oranžová barva opravdu vyniká. Google však u Pixelu 4 udělal krok zpět s výdrží baterie, což je obzvlášť nešťastné vzhledem ke zlepšení na straně iPhonu 11.

Rad bych také viděl dobré chytré hodinky kompatibilní s Androidem, než začnu uvažovat o přechodu. Používám Apple Watch spárované s iPhonem a zatím není žádný konkurent, o kterém bych vážně uvažoval. (Galaxy Watch Active 2 jsou blízko, ale abyste s nimi měli nejlepší zkušenosti, musíte opravdu používat telefon Samsung). Vzhledem k tomu, že Apple Watch nemůžete používat s Androidem, cítím se zde trochu uzamčen v ekosystému Apple. Používám také sluchátka AirPods, což je štěstí, protože k Pixelu 4 nejsou dodávána žádná sluchátka ani dongly.

Přes všechny problémy, kterým zde Google čelí, jsem si používání Pixelu 4 během uplynulého týdne opravdu užil. Je to poprvé, co jsem skutečně uvažoval o přechodu na Android na delší dobu než jen na týden nebo dva. Jako uživatel systému Windows bych opravdu rád přešel na Android, protože Microsoft se stále více zaměřuje na to, aby systémy Android a Windows dobře spolupracovaly. Your Phone přináší takovou integraci mezi Windows a Androidem, jakou nabízí Apple mezi iOS a macOS. Google rozhodně překlenuje propast mezi Androidem a iOS a já budu stále sledovat, zda se ještě více uzavře, než udělám velký skok.“

Vox Media má partnerská partnerství. Ta nemají vliv na redakční obsah, ačkoli společnost Vox Media může získat provize za produkty zakoupené prostřednictvím partnerských odkazů. Více informací najdete v našich etických pravidlech.