Pohřešované a zavražděné domorodé ženy

Vivian Tuccarová se každou minutu potýká se smrtí své dcery Amber Tuccarové.

„Je mi 56 let a vychovávám malého chlapce, který je tak plný energie… Přivádí mě k šílenství, ale zároveň je mým zdravým rozumem. Vždyť on je to jediné, co mi z mého dítěte zbylo,“ řekla Vivian, když mluvila o svém vnukovi a synovi Amber Jacobovi.

„Už jen to, jak se na mě někdy dívá a jak stojí jako jeho maminka…“

„Vždyť on je to jediné, co mi po mně zůstalo. Způsob, jakým říká slova, říká je tak, jak to dělávala Amber, jako by Amber měla vtipný postoj a to má i Jacob,“ řekla mezi vzlyky.

Amber, která pocházela z prvního národa Mikisew Cree v Albertě, byla naposledy viděna v srpnu.

Přijela s kamarádkou a Jacobem, kterému bylo v té době 14 měsíců, z Fort McMurray, kde žila se svou matkou. Měli v plánu zůstat přes noc mimo město, aby ušetřili peníze, a druhý den se vydat do Edmontonu.

Amber byla příliš nadšená a rozhodla se, že tu noc pojede do města stopem. Když se do druhého dne nevrátila, kamarádka zavolala její matce, která následně zavolala RCMP.

Dne 28. srpna 2012 RCMP zveřejnila záznam rozhovoru z mobilního telefonu, který Amber vedla ve společnosti neznámého muže. Doufali, že přinese tipy, které by pomohly k jeho identifikaci.

Seržant Josee Valiquette říká, že i nadále přicházejí tipy, ale nechce upřesnit, jaké to jsou, ani zda identifikovali muže, který za hlasem stojí.

1. září 2012, pouhé čtyři dny po zveřejnění zvukového záznamu, byly Amberiny ostatky nalezeny na venkovském pozemku poblíž Leduc County jezdci na koních.

Vivian říká, že způsob, jakým se s případem od začátku nakládalo, je výsměch.

Říká, že jí policie dokonce řekla: „No, možná je na večírku a zavolá nebo tak něco.‘

„A já na to: ‚Ne, Amber své dítě nikde nenechává,'“ říká Vivianová.

20. března 2014 podala Vivianová stížnost předsedovi Komise pro veřejné stížnosti na Leduc RCMP. Podle stížnosti vyšetřovatelé zmizení Amber bagatelizovali a po měsíci ji vyřadili ze seznamu pohřešovaných osob, přestože ji nikdo neviděl.

„Takže když mi řekli, že ji vyřadili ze seznamu pohřešovaných osob, moje první otázka byla: ‚Viděli jste ji? A oni řekli ‚ne‘. A já na to: ‚Jak jste ji mohli vyškrtnout, když jste mi opakovaně říkali, že ji musíte vidět a být si stoprocentně jistí, že je to ona, a přesto jste ji vyškrtli?‘,“ řekla Vivian.

„Takže mi trvalo měsíc, než jsem ji dostala zpět na seznam pohřešovaných osob. Dali mi to pěkně sežrat. Řekli mi, ať zavolám na tohle číslo, ať zavolám na tamto číslo, a skončila jsem zase zpátky v Leduc.“

Co je horší, Vivian se musí ptát, jestli nějaký Ambeřin osobní majetek, který policie sebrala, mohl být použit jako důkaz – byl zničen, když byla vyřazena ze seznamu pohřešovaných osob.

Leducská policie RCMP nechtěla pro CBC poskytnout bližší informace, ale tvrdí, že její zásady a postupy se v důsledku vyšetřování případu Amber Tuccarové změnily.

Vivianová se v únoru 2015 vydala do Ottawy na vůbec první kulatý stůl o pohřešovaných a zavražděných domorodých ženách a dívkách. Bylo to také v den ročního výročí úmrtí jejího manžela Andrewa Tuccaroa.

Ona a desítky rodin z celé Kanady se setkaly s premiéry, zástupci šesti národních domorodých organizací a dvěma ministry federální vlády. Tam vyjádřila podporu federálnímu vyšetřování této problematiky.

Věří, že by mohlo poukázat na existující mezery, zejména v oblasti hlášení pohřešované osoby.

„Myslím, že bychom měli být více starostliví a neříkat jen: ‚aha, ona se ozve, stejně je asi někde na večírku. Jako mít víc respektu a víc soucitu. Víte, nechovat se k ní jako k ničemu. Nemluvím jen za Amber, ale za všechny pohřešované a zavražděné,“ řekla

.