Poskytování informací o makléřském protokolu při změně firmy nebo přechodu k nezávislému podnikání

Původ dohody o makléřském protokolu

„Makléřský protokol“ je dohoda původně podepsaná v srpnu 2004 mezi největšími bankovními domy Smith Barney (nyní Morgan Stanley), Merrill Lynch a UBS o tom, jaké informace o klientech si mohou registrovaní zástupci vzít s sebou při změně makléře-dealera.

Protokol o makléřích vznikl jako forma „příměří“ mezi hlavními makléřskými společnostmi, které běžně končily soudními spory s jinými makléřskými společnostmi, kdykoli makléř změnil firmu. Před zavedením Brokerského protokolu bylo běžné, že makléři oznámili svůj odchod v posledních minutách pátečního odpoledne a pak strávili víkend závoděním, aby kontaktovali a převedli co nejvíce klientů ke své nové firmě. Současně se právníci předchozího makléře-dealera snažili najít o víkendu soudce, u kterého by mohli podat návrh na vydání dočasného soudního příkazu (TRO) proti odcházejícímu makléři, aby mu zabránili v získávání klientů, a následně v pondělí vydali podstatnější soudní příkaz, aby makléři dále bránili v přechodu k nové firmě. A poté by makléř-dealer pravděpodobně zahájil soudní spor proti odcházejícímu makléři pro domnělé porušení jeho pracovní smlouvy (porušení podmínek zákazu shánění klientů nebo zákazu konkurence).

V roce 2003 byla záležitost dále zkomplikována zavedením nařízení SEC S-P, které ukládá firmám poskytujícím finanční služby (včetně makléřů-dealerů) značné povinnosti chránit soukromí informací o klientech. V souvislosti se změnou firmy makléře-dealera to značně zvýšilo sázky, protože makléř, který změnil firmu a vzal si s sebou informace o klientovi, nejenže potenciálně porušil pracovní smlouvu s předchozím makléřem-dealerem, ale způsobil také porušení ochrany osobních údajů podle nařízení S-P (což zavedlo možnost sankcí FINRA vůči všem zúčastněným stranám).

Vzhledem k rostoucímu objemu soudních sporů proti odcházejícím makléřům v kombinaci s vyššími sázkami, když byl zaveden předpis S-P, zavedly hlavní bankovní domy makléřský protokol, aby poskytly jasný postup, jak může registrovaný zástupce přejít k jiné firmě, aniž by byl považován za porušení doložky o zákazu uzavírání pracovních smluv s jakoukoli firmou, a způsobem, který by neporušoval předpis S-P. V tomto případě by se jednalo o porušení zákona o ochraně osobních údajů.

Firmy se v podstatě rozhodly, že je lepší usnadnit svým makléřům odchod výměnou za možnost, že tyto firmy budou moci také zvýšit počet makléřů, které přijmou, a zároveň snížit společný počet soudních sporů, do kterých jsou všechny firmy zapojeny. (Pozoruhodné je, že v té době se také objevily otázky, zda makléřské společnosti nejsou příliš restriktivní vůči makléřům, kteří mění firmy, a to způsobem, který by mohl nespravedlivě vázat klienty na firmu a způsobit poškození spotřebitelů; zavedení makléřského protokolu toto regulační riziko pro zúčastněné firmy snížilo.“

Ironií osudu je, že o téměř 12 let později se názor na makléřský protokol výrazně změnil. To, co původně začalo jako prostředek k usnadnění náboru uvnitř makléřské firmy (a občasného přechodu k nezávislému makléři-dealerovi), možná nevědomky pomohlo otevřít dveře rychlému růstu nezávislých makléřů-dealerů a nezávislých RIA. Zvláště když se trend „odštěpených makléřů“ zrychlil po finanční krizi. V důsledku toho se nyní začaly objevovat obavy, že velcí makléři-dealeři osekávají ochranu protokolu makléře, od firem jako JP Morgan, které jsou obviňovány z toho, že protokol používají k náboru makléřů, ale snaží se makléřům bránit v používání protokolu při odchodu, přes Merrill Lynch, který vyvíjí větší tlak na to, aby protokol nechránil makléře, kteří se snaží odejít a vzít si klienty, kteří byli interně doporučeni z retailových poboček Bank of America, až po Charles Schwab, který neumožňuje svým vlastním retailovým makléřům, aby měli nárok na protokol makléře při odchodu z firmy.

Navzdory tomu, že Broker Protocol začal jako „uzavřený systém“ protokolu pro nábor makléřů mezi makléři-dealery a nyní vedl k určitému „úniku“ ze systému makléřů-dealerů vůbec, není jasné, zda v tuto chvíli existuje nějaký způsob, jak zavřít dveře. Omezení protokolu by rozbilo schopnost makléřů-dealerů provádět nábor v dnešním prostředí (i když se potýkají s tím, že se proti nim nábor provádí). A k nástupu makléřského protokolu prý došlo zčásti proto, že mezi regulačními orgány panovaly obavy o spravedlnost přílišné vazby makléřů na určitou firmu jak vůči makléřům, tak vůči spotřebitelům. Navíc v tomto okamžiku by zúžení Brokerského protokolu (např. tak, aby byl povolen pouze pro změny mezi makléři-dealery) nemuselo obstát při antimonopolní kontrole. V dobrém i zlém pro makléře-dealery, kteří jej iniciovali, se zdá, že Broker Protocol (nebo něco věcně podobného) v dohledné budoucnosti pravděpodobně zůstane.

(Limited) Client Information Permitted Under The Protocol For Broker Recruiting

Podstatou Broker Protocol je, že odcházející makléř si s sebou může vzít omezené množství konkrétních informací o klientech a že to nebude považováno za porušení Reg S-P, ani za porušení části pracovní smlouvy o zákazu šíření informací.

Konkrétně protokol o makléři umožňuje registrovanému zástupci vzít si s sebou následujících pět informací o klientech:

– jména

– adresy

– telefonní čísla

– e-mailové adresy

– názvy účtů klientů, které ve firmě obsluhoval

Pozoruhodné je, že i když si stěhující se makléř může tyto informace vzít s sebou při odchodu, může si vzít pouze tyto přesné informace. Další informace, od kopií výpisů z účtů a čísel účtů až po jakoukoli část klientských souborů nebo jiné údaje o klientech, jsou nad rámec dohody o makléřském protokolu (což eliminuje ochranu stěhujícího se makléře a potenciálně mu otevírá cestu k porušení Reg S-P, porušení pracovní smlouvy nebo jiným soudním sporům).

Ve skutečnosti, aby bylo plně doloženo, že si odcházející makléř vzal pouze správné informace o klientech, měl by při podání výpovědi firmě skutečně poskytnout úplný seznam přesných informací o klientech, které si bere. Kromě toho makléřský protokol vyžaduje, aby registrovaný zástupce poskytl odstupující firmě seznam všech čísel účtů spojených s těmito klientskými účty, aby firma mohla potvrdit, které účty jsou chráněny dohodou.

Pozoruhodné je, že požadavek poskytnout odstupující firmě seznam klientských účtů poskytuje také seznam konkrétních klientů a souvisejících účtů, které může firma přemlouvat, aby klienti zůstali, což nemusí být pro odstupujícího makléře nutně výhodné. Nicméně podle protokolu o náboru makléřů je požadavkem poskytnout tento seznam čísel účtů odcházející firmě, přičemž makléř si tato čísla účtů nesmí vzít s sebou do své nové firmy (protože samotná čísla účtů nejsou podle protokolu o náboru makléřů chráněna, pouze jména, kontaktní údaje a názvy účtů).

Po změně firmy makléřský protokol umožňuje, aby makléř použil předané kontaktní údaje klientů a požádal klienty o podpis oprávnění k poskytnutí informací o konkrétních účtech makléři v nové firmě, aby se usnadnil následný převod účtů – pokud se klienti rozhodnou, že chtějí své účty převést, samozřejmě!

Ověření nebo přidání firmy na seznam členů makléřského protokolu

Klíčovým požadavkem makléřského protokolu je, že aby mohl makléř převzít stanovené informace o klientovi, musí být jak makléř-dealer, kterého opouští, tak nová firma na seznamu makléřského protokolu.

Naštěstí webová stránka s výstižným názvem TheBrokerProtocol.com (spravovaná advokátní kanceláří Carlile, Patchen, & Murphy) vede seznam všech firem, které podepsaly dohodu o makléřském protokolu. Seznam je pravidelně aktualizován a v době psaní tohoto článku obsahuje neuvěřitelných 1 446 firem (oproti 3 zakládajícím firmám před pouhými 12 lety!).

Zapojení do seznamu členů Broker Protocol není pro firmy nijak zpoplatněno; firmy musí pouze předložit jednoduchou dohodu o připojení, aby se staly součástí Protokolu pro nábor makléřů, což zajišťuje advokátní kancelář Bressler, Amery, & Ross (poté, co SIFMA v květnu 2015 převedla správu seznamu). Je pozoruhodné, že firmy mohou Protokol pro makléře také kdykoli opustit a odstoupení od něj rovněž vyřizuje advokátní kancelář Bressler, Amery, & Ross.

Pozoruhodné je, že zatímco zpočátku byl seznam Protokolu pro makléře v podstatě seznamem makléřů-dealerů (neboť Protokol pro makléře je již podle svého názvu zaměřen na makléře u makléřů-dealerů a vznikl mezi wirehousy). V dnešním prostředí však seznam členů Broker Protocol zahrnuje i řadu nezávislých RIA a dalších firem zabývajících se správou majetku. Důvodem je to, že jak bylo uvedeno výše, aby se Broker Protocol vztahoval na stěhujícího se makléře, musí odcházející i přijímající firma podepsat dohodu o Broker Protocol.

Ve skutečnosti by vzhledem k této dynamice měli „odštěpení makléři“, kteří opouštějí svého makléře-dealera, aby se stali zcela nezávislými a založili vlastní RIA, nechat svůj nový subjekt RIA připojit k Broker Protocol ještě předtím, než opustí svou stávající firmu. Načasování tohoto postupu je samozřejmě citlivé, protože nové firmy, které se přidávají na seznam Broker Protocol, jsou rozesílány v rámci průběžných aktualizací stávajících členských firem, což znamená, že přidání nové firmy „příliš brzy“ může odcházejícího makléře-dealera vyvést z míry. Na druhou stranu je velmi důležité, aby nová firma byla přidána do doby, než stěhující se makléř skutečně odevzdá výpověď, jinak nebude přípustné, aby si v den odchodu skutečně převzal svých 5 položek informací o klientech! A pokud se připojujete ke smíšenému uspořádání RIA a makléře-dealera, ujistěte se, že jak nový RIA, tak nový makléř-dealer jsou členy Broker Protocol.

Na druhou stranu, zatímco odcházející makléř může přidat svou firmu na seznam Broker Protocol, neexistuje žádný způsob, jak donutit stávajícího makléře-dealera, aby se na seznam připojil, pokud tak ještě neučinil. Zatímco explozivní nárůst seznamu členů Broker Protocol znamená, že většina firem se rozhodla, že jde o lákavý kompromis jako protokol pro nábor makléřů – možnost náboru makléřů bez obav ze soudních sporů výměnou za riziko, že makléři budou odvedeni – firmy, které nutně nechtějí v první řadě intenzivně nabírat, se k seznamu nemusí připojit. Což znamená, že makléř v takové firmě „uvízne“ s podmínkami stávající pracovní smlouvy firmy, včetně doložek o zákazu uzavírání smluv a zákazu konkurence (pokud jsou jinak vymahatelné podle státního práva), a nemá žádnou možnost využít Broker Protocol.

(Poznámka: Můžete se podívat na seznam členů Broker Protocol a zjistit, zda je vaše firma na seznamu, ale nedoporučujeme to dělat z firemních počítačů, kde může být sledována vaše aktivita při prohlížení. Kromě toho se nedoporučuje ptát se přímo své firmy, zda je členem protokolu Broker Protocol, protože to může firmě napovědět, že zvažujete, zda odejít, což může vést firmu k preventivním opatřením!)

Nejlepší postupy při dodržování makléřského protokolu

Ačkoli makléřský protokol poskytuje registrovaným zástupcům jasnou možnost změnit makléře-dealera nebo se zcela oddělit a stát se nezávislým RIA, a přesto přijímat (omezené množství) informací o klientech, je nezbytné plně dodržovat všechny požadavky protokolu. Nedodržení byť jen jednoho klíčového kroku může zcela zneplatnit jeho ochranu a soudy byly obzvláště nepříznivě nakloněny makléřům, kteří nejednali v dobré víře a ani se nepokusili protokol dodržet.

Nikomu neříkejte, že plánujete odejít

První klíčovou otázkou, kterou je třeba zvážit při dodržování makléřského protokolu, je neříkat nikomu, že plánujete odejít, dokud nenastane ten den.

Sdělit to kolegům může vést k tomu, že některý z nich náhodou (nebo dokonce úmyslně?) vyzradí tuto informaci firmě, což by ji mohlo vést k preventivním krokům (které by v krajním případě mohly zahrnovat výpověď dříve, než budete mít možnost dokončit spořádaný odchod).

Kromě toho je obzvláště důležité nepodněcovat své kolegy, aby odešli a šli s vámi, protože to může být chápáno jako „nájezd“ – kdy náborová firma přebírá velké množství poradců a zaměstnanců najednou, což přesahuje rámec pouhého „náboru makléře“ a přechází v poškozování samotné předchozí firmy. Ačkoli je přesná definice „raidingu“ poněkud nejasná a v případě odchodu jednoho makléře by se o něj nemělo jednat, odcházející manažer/vedoucí pracovník, který odvede více poradců (nebo v krajním případě celou pobočku či kritickou masu všech poradců malého makléře-dealera), může představovat „raiding“ a není chráněn Brokerským protokolem. Někteří právníci dokonce pro jistotu radí, abyste o tom svým zaměstnancům (včetně asistenta prodeje) ani neříkali, dokud nedojde k přechodu, a teprve poté jim učinili nabídku, aby se k vám v nové firmě připojili, abyste se vyhnuli riziku, že váš odchod bude považován za „nájezd“ na zaměstnance předchozí firmy.

Zejména je důležité, abyste klientům předem neoznamovali, že plánujete odejít, a nenabádali je, aby šli s vámi. Důvodem je, že navzdory tomu, co si jako poradce můžete myslet, technicky a právně je vztah klienta s firmou, nikoli s vámi. Což znamená, že přemlouvání ke zvážení přechodu k nové firmě předtím, než jste opustili stávající firmu, je porušením vaší pracovní smlouvy se stávající firmou a může vést k (okamžité) výpovědi.

Kontaktujte své klienty a požádejte je, aby s vámi šli do nové firmy až poté, co jste stávající firmě podali výpověď.

A mějte na paměti, že i informování rodinných příslušníků před stěhováním může vést k tomu, že informace nechtěně unikne dříve (např, člen rodiny, který zavolá do kanceláře a zeptá se: „Snažím se dovolat Johnovi. Pracuje tam ještě?“).

Závěr: buďte velmi, velmi opatrní, pokud jde o to, komu kdy sdělíte svůj plánovaný odchod před tím, než skutečně podáte výpověď.

Proces rezignace u makléřského protokolu

Když přijde čas na přechod, zásadním krokem v tomto procesu je provedení čistého a řádného procesu rezignace u stávajícího makléře-dealera.

Akt rezignace by měl být proveden písemně, zpravidla osobně doručen řediteli místní pobočky. Samotný rezignační dopis může být relativně krátký a stačí v něm uvést rozhodnutí rezignovat a datum okamžité účinnosti (čím delší dopis, tím více můžete nevědomky říci něco, co vám otevře dveře k budoucím právním problémům).

Podle požadavků makléřského protokolu by měl rezignační dopis obsahovat také kopii přesných informací/dokumentace o klientovi, kterou si berete s sebou (mělo by se jednat pouze o 5 specifikovaných údajů o klientovi, které protokol povoluje, a nic jiného). To vám pomůže doložit, že jste si skutečně vzali přesně a pouze povolené informace.

Kromě toho musíte spolu s rezignačním dopisem přiložit seznam všech čísel účtů spojených s vašimi klientskými účty. Tento seznam čísel účtů byste si neměli brát s sebou mimo rezignaci, má být poskytnut výhradně makléři-dealerovi, abyste ho informovali o souvisejících klientech a účtech, na které se protokol vztahuje.

Po podání rezignace a opuštění budovy si s sebou neberte žádné další informace. Ujistěte se, že vše ostatní, co souvisí s obchodem, vrátíte zpět firmě. Vraťte veškeré firemní počítače, vraťte flash disky, nechte za sebou klientské složky a výpisy. Nepořizujte si duplicitní elektronické kopie těchto informací, ať už uložené nebo zaslané e-mailem. Pokud si při odchodu vezmete jakékoliv tyto informace s sebou, může se jednat o porušení ochrany osobních údajů klientů, za které hrozí potenciální pokuty SEC a FINRA a disciplinární postih ze strany regulačních orgánů, kromě toho, že dojde k porušení samotného makléřského protokolu a jeho ochrana se stane neplatnou a makléř se vystaví soudnímu sporu ze strany odcházejícího makléře-dealera (spolu s případným dočasným soudním příkazem k dalšímu zastavení přechodu a získávání nyní již bývalých klientů).

Nabízení (předchozích) klientů po podání výpovědi u (předchozího) makléře-dealera

Po podání výpovědi je čas (konečně) nabádat své (nyní již bývalé) klienty, aby se k vám připojili u nové firmy. Stále však nesmíte klienty skutečně přemlouvat, dokud nebudete formálně zaměstnáni u nové firmy. V praxi je mnoho/většina přechodů k náboru (nebo odchodů) záměrně koordinována tak, aby registrace nové firmy proběhla ve stejný (pátý) den, kdy došlo k výpovědi, a umožnila tak okamžitý přechod. Pro správné provedení je však třeba toto předem naplánovat.

Při získávání klientů k přechodu je také nezbytné si uvědomit, že právo získávat tyto klienty má pouze skutečný odcházející poradce, který podal výpověď podle Protokolu o náboru makléřů. Ostatní zaměstnanci nebo kolegové poradci v nové firmě nemají právo tyto klienty kontaktovat a přemlouvat. Všechna kontaktní místa musí zpočátku pocházet přímo od stěhujícího se makléře, dokud klienti nesouhlasí s přechodem (a pak se mohou zapojit podpůrní pracovníci).

Odcházející makléři by navíc měli být při získávání klientů opatrní, aby neznevažovali předchozí firmu, jinak riskují, že se vystaví soudnímu sporu za pomluvu nebo urážku na cti. Rozhovor s těmito klienty by se měl namísto toho zaměřit na přednosti nové firmy nebo na výhody osamostatnění se či na jakékoli jiné výhody spolupráce s novou firmou.

Také nezapomeňte, že po vašem odchodu může předchozí firma okamžitě začít kontaktovat vaše (bývalé) klienty a téměř jistě je bude přemlouvat, aby zůstali. Protokol o zprostředkování sice umožňuje odcházejícímu zprostředkovateli vzít si určené informace o klientech za účelem přemlouvání klientů ke změně, nijak však neomezuje předchozí firmu, aby tyto klienty rovněž kontaktovala a požádala je o spolupráci s novým zprostředkovatelem ve stávající firmě. A samozřejmě je nevyhnutelnou skutečností, že firma bude přesně vědět, kteří klienti to jsou, protože seznam musí být poskytnut spolu s výpovědí makléře.

Na které klienty se vztahuje protokol o náboru makléřů?

Ačkoli protokol pro makléře umožňuje stěhujícím se makléřům vzít si s sebou určité informace o klientech a tyto klienty získávat, je třeba si uvědomit, že se občas vedou diskuse o tom, kteří klienti podléhají pravidlům.

Obecně se uznává, že klienti, které registrovaný zástupce vytvořil a přivedl do firmy jako první, jsou chráněni protokolem. Ale klienti, které ve skutečnosti nepřivedl sám zprostředkovatel, často podléhají větší kontrole.

Příklad pokud je zprostředkovatel součástí týmu – což je stále oblíbenější struktura u wirehousů – je situace složitější, protože na podpoře kombinované klientské základny se často podílí mnoho zprostředkovatelů najednou. V souladu s tím může existovat týmová dohoda, která stanoví další pravidla „čí jsou klienti“ v případě, že se jeden člen týmu rozhodne odejít, a některé týmové dohody jsou velmi restriktivní, pokud/pokud se chce poradce od týmu oddělit. Pokud týmová smlouva neobsahuje žádné specifikace, samotný protokol makléře uvádí, že ve výchozím nastavení platí, že jakmile se makléř účastní týmu v produkční funkci po dobu 4 a více let, jsou všichni klienti týmu ve hře. Pokud se makléř účastnil týmu (v produkční funkci) méně než 4 roky, protokol makléře chrání pouze informace o klientech, které konkrétní makléř do týmu přivedl.

Další komplikací je situace, kdy to byla sama firma, kdo makléři klienty představil – například interní doporučující program z jiné divize firmy (např, doporučení klientů v důchodu z divize 401(k) makléři za účelem převedení IRA), nebo dohoda, kdy je makléř placen za obsluhu klientů jiného makléře, kteří odešli do důchodu. V těchto situacích mohou platit další dohody mezi makléřem a firmou, které diktují podmínky těchto interních doporučení a potenciálně omezují nárok těchto klientů na zacházení podle makléřského protokolu.

Příprava na odchod nebo přechod od makléře-dealera

Kromě samotného procesu dodržování Broker Protocol je skutečností, že s provedením čistého přechodu od makléře-dealera je spojeno mnohem více věcí, ať už jde o nábor k novému makléři-dealerovi, nebo o odchod za účelem založení nezávislé RIA (nebo připojení se k ní).

Možná největším problémem je jednoduše samotné narušení podnikání, které je spojeno s procházením vším od učení se novému softwaru a systémům, přes závod v získávání a přechodu (bývalých) klientů až po obrovský výpadek příjmů, který může vzniknout při čekání, než se klienti rozběhnou (a budou účtováni) u nové firmy. I za nejlepších okolností může dojít k prudkému poklesu příjmů na několik měsíců, zatímco se shánějí klienti a převádí se klientský majetek, což znamená, že nová praxe poradce musí mít jistotu, že bude mít dostatek provozního kapitálu na zvládnutí obchodních výdajů (a platů zaměstnanců), dokud se příjmy opět nezvýší. (Naštěstí jsou nyní k dispozici věřitelé, kteří pomohou financovat provozní kapitál pro tyto přechody.)

Kromě toho je důležité si uvědomit, že dodržování Protokolu o náboru makléřů sice snižuje odpovědnost stěhujícího se makléře za přebírání (omezených) informací o klientech a získávání těchto bývalých klientů, ale nijak nemění podmínky předchozích retenčních smluv v předchozí firmě, včetně podmínek odpustitelných úvěrů. Posledně jmenovaná podmínka je obzvláště důležitá, protože pouhý odchod od retenční smlouvy znamená příjem, který nepřijde, ale odpustitelná půjčka znamená, že při odchodu budou předchozímu makléři-dealerovi dlužné dolary. (Naštěstí jsou opět k dispozici věřitelé, kteří pomohou financovat splácení odpustitelné půjčky, čímž se závazek alespoň změní na lépe zvládnutelnou průběžnou platbu namísto jednorázového závazku)

Je také užitečné si uvědomit, že když nastane čas přechodu, některá klientská aktiva/účty se převádějí snáze než jiná. Zatímco podmínky makléřského protokolu vyžadují, aby makléř-dealer umožnil stěhujícímu se makléři převzít určité informace o klientovi a spolupracoval při následných žádostech o převod ACAT, vlastní prostředky, které lze držet pouze na platformě předchozího makléře-dealera, jsou stále vlastní a nemusí být převedeny. Stejně tak ne všichni správci třetích stran jsou k dispozici na všech platformách a nemusí být také převoditelní. Ačkoli je tedy v konečném důsledku stále důležité investovat nejprve do řešení, která jsou pro klienta vhodná, některá řešení lze na nového makléře-dealera přenést snadněji než jiná, což je třeba zvážit při posuzování, do kterých produktů vložit klientovy investiční prostředky v první řadě.

Možná nejdůležitějším krokem ze všech je však prosté přezkoumání stávající pracovní smlouvy s makléřem-dealerem – tohoto dokumentu zahrnujícího vše od odměn a bonusů za udržení pozice až po zásadní podmínky zákazu konkurence a zákazu výpovědi. Ačkoli celá podstata makléřského protokolu spočívá v tom, že fakticky ruší stávající pracovní smlouvu s podmínkami zákazu vyjednávání, platí to pouze konkrétně pro podmínky zákazu vyjednávání (a obecně pouze pro klienty, které si makléř přivedl/vypracoval sám). Zbytek pracovní smlouvy stále platí a musí být dodržován.

A důsledky jsou značné. Nejenže nedodržení makléřského protokolu otevírá odcházejícímu makléři cestu k potenciálnímu soudnímu sporu (včetně dočasného soudního příkazu k zamezení získávání klientů), ale také může novou firmu uvrhnout do soudního sporu (což se jí jistě nebude líbit) a může proces přechodu zpomalit nebo poškodit natolik, že do nové firmy přijde jen málo klientů. To zase může vést k tomu, že odcházející makléř nesplní podmínky svého náboru u nové firmy, což povede k tomu, že obchod zcela ztroskotá a makléř bude mít potenciálně poškozený záznam U-4 a BrokerCheck (pokud odcházející firma nahlásí nevhodný odchod a porušení ochrany osobních údajů klientů ve formuláři U-5 o ukončení smlouvy). A pokud makléř nejednal v dobré víře, že se alespoň pokusí dodržet Protokol o náboru makléřů, může na něj tvrdě dopadnout i soud.

Jinými slovy, ačkoli Protokol o náboru makléřů poskytuje bezpečnou cestu, vykročení z této cesty může mít pro podnikání makléře stále neblahé důsledky. V důsledku toho je velmi vhodné angažovat kompetentního advokáta, který přechod podpoří a zajistí, že každý požadavek Protokolu o náboru makléřů bude řádně zpracován.

Níže uvedený seznam obsahuje řadu advokátů a advokátních kanceláří, které pracují s makléři, kteří odcházejí od makléřů-dealerů a potřebují zajistit soulad s Protokolem o náboru makléřů (nebo potřebují pomoci s navigací při přechodu do/z firmy, která není součástí Protokolu). Vzhledem k tomu, že potřeby a problémy se v provedení přinejmenším mírně liší v závislosti na tom, zda stěhující se makléř přechází z/do (jiného) brokerhouse, nebo k nezávislému broker-dealerovi, nebo k nezávislému RIA, jsou uvedeny specializace jednotlivých firem (pokud je to relevantní).

Advokátní kanceláře, které pracují s makléři a pomáhají při dodržování Brokerského protokolu a náboru makléřů:

Stark & Stark (veškeré přechody)

MatasarJacobs (přechod k jinému makléři-dealerovi)

Vernon Litigation Group (přechod k jinému makléři-dealer)

MarketCounsel (přechod k nezávislému RIA)

Patrick Burns Law Offices (přechod k nezávislému RIA)

AdvisorAssist (přechod k nezávislému RIA)