Průměrný Američan váží o 17 kilogramů více, než je jeho „ideální“ váha

Srovnání skutečné a ideální váhy jednotlivých respondentů průzkumu z listopadu 2007 potvrzuje zřejmou skutečnost: většina Američanů uznává, že v ideálním případě by měli vážit méně, než váží v současnosti.

U 71 % žen a 63 % mužů je jejich skutečná váha vyšší než ideální. Mnohem méně často — na opačném konci stupnice — 9 % žen a 11 % mužů uvádí, že jejich skutečná hmotnost je nižší než jejich ideální hmotnost. Pouze 14 % žen a 20 % mužů považuje svou současnou hmotnost za přesně ideální.

Přesto je u mnoha lidí, jejichž skutečná hmotnost je vyšší než jejich vnímaná ideální hmotnost, rozdíl mezi skutečnou a ideální hmotností malý – 10 kilogramů nebo méně, což pravděpodobně není nic, co by naznačovalo morbidní obezitu nebo problém, který by respondentům ztrpčoval život.

Ale u 30 % žen a 18 % mužů je rozdíl mezi skutečnou a ideální hmotností větší než 20 kilogramů. A 12 % žen a 5 % mužů uvádí, že by ideálně měli vážit o více než 50 kilogramů méně, než váží v současnosti – tedy takovou nadváhu, která naznačuje závažnější problém obezity.

Důsledky

Další údaje shromážděné v každoročním průzkumu zdravotního stavu společnosti Gallup (bude o nich pojednáno v samostatné zprávě) ukazují, že zatímco pouze 41 % dospělých Američanů se považuje za „obézní“, když mají sami sebe zařadit do nějaké kategorie (nadváha, zhruba tak akorát, podváha), podstatně více než 60 % Američanů uvádí, že by rádi zhubli. Údaje analyzované v této zprávě poskytují vysvětlení tohoto zdánlivého rozporu. I když podstatná většina Američanů tvrdí, že jejich váha je vyšší než ideální, pro mnohé je rozdíl mezi skutečnou a ideální váhou jen několik kilogramů. To naznačuje, že ačkoli řada Američanů uvádí, že by chtěla zhubnout, množství váhy, které by chtěli shodit, není natolik podstatné, aby si mysleli, že mají „nadváhu“.

Metody průzkumu

Výsledky vycházejí z telefonických rozhovorů s 1 014 dospělými obyvateli země ve věku 18 let a více, které byly provedeny 11.-14. listopadu 2007. U výsledků založených na celkovém vzorku dospělých obyvatel země lze s 95% spolehlivostí říci, že maximální rozpětí výběrové chyby je ±3 procentní body.

Kromě výběrové chyby může do výsledků průzkumů veřejného mínění vnést chybu nebo zkreslení také formulace otázek a praktické potíže při provádění průzkumů.