Pravý původ fráze 'Bleeding-Heart Liberal'

Westbrook Pegler uměl mimořádně dobře nadávat lidem. Zejména politikům. Ve svém syndikovaném novinovém sloupku nazýval Franklina D. Roosevelta „Moosejaw“ a „maminčin mazánek“. Truman byl „tenkohubý nenávistník“.

Pegler byl sám tak trochu nenávistník. Neměl rád dělnické hnutí, komunisty, fašisty, Židy a snad nejvíce liberály. V jednom sloupku z roku 1938 vymyslel pro liberály termín, který se nakonec stal definicí konzervativního pohrdání levicí. Pegler byl prvním autorem, který liberály označil za „krvácející srdce“. Kontext této tehdejší urážky? Návrh zákona předložený Kongresem, jehož cílem bylo omezit lynčování.

Před 20. stoletím byl výraz „krvácející srdce“ populární v nábožensky zabarveném řečnictví Ameriky 19. století. V průběhu 60. let 19. století se často objevuje v poezii, esejích a politických projevech jako výraz empatie a emocí. „Přicházím k vám s krvácejícím srdcem, s poctivými a upřímnými pohnutkami, v touze sdělit vám několik prostých myšlenek,“ řekl jeden politik v projevu z roku 1862. Tato fráze pochází z náboženského obrazu Kristova zraněného srdce, které symbolizuje jeho soucit a lásku. Byla to natolik běžná fráze, že v Londýně existuje „Bleeding Heart Yard“ (vystupující výrazně v Dickensově románu Malá Dorritka), který je pojmenován podle dávno zaniklé cedule, kdysi vyvěšené v místní hospodě, na níž bylo zobrazeno Nejsvětější srdce.

Ve třicátých letech 20. století však toto slovní spojení vyšlo z běžného užívání a Pegler, kterého jeden politik označil za „oduševnělého, bahno polykajícího žumpaře“, ho naverboval do nového kontextu, jako politickou urážku. V tomto umění byl mistrem. Jak napsal jeden z jeho současníků v akademickém článku o politických nadávkách: „Pegler vymyslel nebo dal vyniknout mnoha nespravedlivým slovům“. (Pegler také nazval AFL „nabobtnalou národní raketou“, ekonomii „vedlejší vědou“ a Harolda Ickese, který řídil Správu veřejných prací, „kačerem Donaldem“.)

Pegler poprvé použil „krvácející srdce“ ve sloupku, v němž kritizoval liberály ve Washingtonu za to, že se soustředili na „návrh zákona, který by stanovil tresty za lynčování“. Pegler nebyl pro lynčování jako takové, ale tvrdil, že už není problémem, který by měla řešit federální vláda: v roce 1937 došlo pouze k osmi lynčům, napsal, a „je zřejmé, že zlo je léčeno místními procesy“. Domníval se, že zákon je „používán jako politická návnada v přeplněných černošských centrech na severu“. A zde byl jeho závěr, důraz náš:

„Pochybuji o lidumilnosti každého profesionálního nebo poloprofesionálního krvácejícího srdce, které volá po tom, že nesmí být umožněno hladovět ani jedinému člověku, ale zdržovalo by celý legislativní program v boji o prosazení zákona, který má při nejoptimističtějším počtu zachránit čtrnáct životů ročně.“

Peglerovi se toto použití „krvácejícího srdce“ zřejmě zalíbilo natolik, že se ho držel. Později psal o „profesionálních krvácejících srdcích“, která se zasazovala o „kolektivní medicínu“ poté, co žena nemohla najít lékaře, který by jí pomohl při porodu, a na adresu konkurenčního, levicově orientovaného sloupkaře prohodil urážku „krvácející srdce Bourn“. Do roku 1940 tento výraz zestručnil na „krvácející humanitáři“ a „krvácející liberálové“.

Peglerovo použití se však okamžitě neujalo. (Možná proto, že se pak stal natolik pravicovým, že byl požádán, aby opustil Společnost Johna Birche). Pokud archivy New York Times něco naznačují, po celá 40. a 50. léta se „krvácející srdce“ nejčastěji používalo pro označení květiny Lamprocapnos spectabilis, která pěstuje řady pěkných růžových květů a příležitostně sportuje.

„Krvácející srdce“ v politickém kontextu oživil v roce 1954 jiný nechvalně proslulý pravičák Joe McCarthy, který Edwarda R. Murrowa označil za jednoho z „extrémních levicových krvácejících elementů televize a rozhlasu“. Skutečně běžně se však začal používat až v 60. letech 20. století. V roce 1963 ji satirický publicista Russell Baker zařadil na seznam politických urážek: „Když je někdo nazván ‚falešným‘, jediné, co může udělat, je oplatit mu nějakým epitetem typu ‚antiintelektuál‘ nebo ‚liberál s krvácejícím srdcem’… nebo ‚ty musíš být jeden z těch mírových bláznů‘.“ Koncem desetiletí si ho jako způsob popisu své politické dráhy osvojil Ronald Reagan, tehdy čerstvě zvolený guvernér Kalifornie. „Kdysi jsem byl docela liberál s krvácejícím srdcem,“ řekl časopisu Newsweek. V roce 1970 už byl znám jako „bývalý ‚krvácející demokrat‘.“

Od té doby se toto slovní spojení plně zabydlelo v politické zkratce a liberálové si ho rychle přisvojili jako pozitivní vlastnost. „Říká se vám liberál s krvácejícím srdcem, protože máte srdce pro chudé,“ řekl jeden z nich listu Times. „Počítejte mě mezi liberály s krvácejícím srdcem,“ napsal v dopise redakci jeden právník NAACP.

.