Prevence nezhoubných znamének před rakovinou | Penn Today
Lidská znaménka mají obecně podobnou velikost, barvu a tvar. Obvykle se při narození nevyskytují, začínají jako malé tečky, které pomalu rostou jeden až dva roky do velikosti několika milimetrů, tedy asi jako guma na tužku, a pak se zastaví. Buňky neumírají, pouze existují.
Mol je lékařsky označován jako nezhoubný nádor nebo nezhoubná proliferace melanocytů, což jsou buňky, které dodávají lidské kůži pigmentaci.
„Naštěstí je většina znamének, která lidé mají, neškodná a sedí tam celý život a nezpůsobují problémy,“ říká Todd W. Ridky, odborný asistent dermatologie na Perelmanově lékařské fakultě. „Mateřská znaménka jsou pravděpodobně nejčastějším nádorem u lidí. Jsou nezhoubné, ale přesto jde o abnormální růst.“
Melanocyty, které se množí nezhoubně, způsobují mateřská znaménka; ty, které se množí zhoubně, způsobují melanom, nebezpečnou a potenciálně smrtelnou formu rakoviny kůže. Ridky říká, že poměrně velké procento – třetina, možná až polovina všech melanomů začíná v již existujícím nezhoubném znaménku.
Předchozí vědecké studie prokázaly, že mutace v genu BRAF způsobuje abnormální růst melanocytů u většiny znamének a melanomů. Ridky říká, že mutace je pro gen BRAF „něco jako plynový pedál“, který způsobuje, že je „superaktivní“, což vede k nadměrnému množení melanocytů.
Po roce nebo dvou množení se růst většiny znamének zastaví, zastaví ho jakási biologická brzda. Dlouhodobě nevyřešené otázky mezi dermatology a onkologickými biology zněly:
Ridky a jeho kolegové našli odpověď. Ve studii publikované v časopise Cancer Discovery identifikovali hlavní genetický faktor, který brzdí proliferaci mateřských znamének a udržuje je v typickém stavu bez rakoviny a růstu.
Výzkumníci se rozhodli zjistit, jak lidské tělo normálně zastavuje růst melanocytů. Za tímto účelem odebrali melanocyty z mateřských znamének na lidských pacientech a porovnali je s melanocyty z běžné lidské kůže.
Ridky a jeho kolegové zkoumali většinu hlavních známých proteinových faktorů uvnitř buněk, které ovlivňují buněčný cyklus neboli mechanismus, který umožňuje dělení buněk. Všimli si masivní indukce proteinu p15 v buňkách mateřských znamének. V jiných podmínkách je známo, že p15 brzdí buněčné dělení.
„V buňkách molu bylo 140krát více proteinu p15 než v běžných melanocytech,“ říká Ridky.
Výzkumníci provedli několik testů, které potvrdily, že p15 je nezbytný a dostatečný k zastavení proliferace melanocytů. Při jeho absenci si melanocyty mateřského znaménka vyvinou schopnost znovu se dělit a přejít v rakovinu.
„Každé mateřské znaménko, které jsme zkoumali, mělo velké množství proteinu p15 v celém mateřském znaménku, ale mnoho melanomů mělo buď sníženou hladinu, nebo nemělo p15 vůbec,“ říká Ridky.
Ridky říká, že jejich zjištění mohou být velmi užitečná v dermatologii a potenciálně ovlivnit způsob léčby pacientů. Dermatologové se občas setkávají s případy, kdy si nejsou zcela jisti, zda atypicky vypadající znaménko je melanom, či nikoliv.
„Mnohokrát je to zřejmé, ale jsou případy, kdy to není jasné,“ říká Ridky. „Pokud je p15 pryč, bylo by to dost zlověstné znamení. Pravděpodobně byste s takovou lézí chtěli zacházet spíše jako s melanomem než se znaménkem.“
Pokud by lékaři dokázali do rakovinných melanocytárních buněk s nízkou hladinou p15 znovu zavést p15, podle Ridkyho by se růst nádoru pravděpodobně zpomalil nebo zastavil. Taková technologie však v současné době neexistuje.
„Lze si představit, že by mohl existovat nějaký lék, nějaká malá molekula, která by mohla být použita k reaktivaci p15 v některých případech, ale to bude vyžadovat další výzkum,“ říká.