Proč jsou prostředky potlačující chuť k jídlu špatné pro hubnutí – tady je, co dělat místo toho

Naše údaje ukazují, že popularita prostředků potlačujících chuť k jídlu je po nedávné podpoře celebrit na vzestupu – navzdory potenciálním nebezpečím těchto neregulovaných doplňků.

Data Google Trend ukazují vrchol popularity vyhledávání kolem „nejlepších prostředků na potlačení chuti k jídlu“ v Anglii v polovině minulého měsíce a další data Google ukazují, že v červnu bylo meziročně více vyhledávání „prostředků na potlačení chuti k jídlu“ a „nejlepších prostředků na potlačení chuti k jídlu“.

Faktem však zůstává, že prostředky na potlačení chuti k jídlu nejsou lékem na předpis. Volně prodejné doplňky stravy na potlačení chuti k jídlu jsou neregulované a potenciálně nebezpečné. Neexistují ani žádné lékařské nebo klinické údaje, které by prokazovaly jejich účinnost, a to i přes jakoukoli kvalitativní podporu.

Je mnoho doplňků prodávaných jako potlačující chuť k jídlu, jako jsou ketony, DNP, Matcha, Acai – některé s obchodními názvy jako „fat buster“ a „fat burner“ – ale žádný z nich není lékem, regulovaným a schváleným MHRA (Medicines & Healthcare products Regulatory Agency).

Přípravky na potlačení chuti k jídlu mají mnoho nežádoucích vedlejších účinků a neregulované přípravky na potlačení chuti k jídlu jsou potenciálně nebezpečné.

Podíváme se na přípravky na potlačení chuti k jídlu podrobněji – včetně důvodů, proč nejsou bezpečným způsobem řízení vašeho hubnutí. Nabídneme vám také některé bezpečnější alternativy hubnutí, které můžete zvážit.

Historie přípravků na potlačení chuti k jídlu

Přípravky na potlačení chuti k jídlu se dříve předepisovaly lidem s indexem tělesné hmotnosti (BMI) 30 a vyšším nebo lidem s BMI 27 a vyšším, pokud mají další rizikové faktory související s obezitou (cukrovku 2. typu a vysoký cholesterol). Nebyly určeny k užívání po dobu delší než jeden rok.

V posledním desetiletí však zaznamenaly úpadek a již nejsou dostupné na lékařský předpis. My v Nezávislé lékárně doporučujeme vyhnout se těm neregulovaným – existuje spousta hororových příběhů lidí, kteří si na internetu koupili pochybné pilulky na hubnutí.

Reductil upadl v nemilost

Reductil byl populární přípravek na potlačení chuti k jídlu, který obsahoval účinnou látku sibutramin hydrochlorid monohydrát. Ve Velké Británii se tento léčivý přípravek přestal užívat v roce 2010. Přezkum Evropské agentury pro léčivé přípravky naznačil souvislost mezi užíváním přípravku Reductil a zvýšeným rizikem nefatálních mozkových příhod a srdečních infarktů.

Tato rizika převážila nad přínosy při hubnutí dosaženými tímto přípravkem. Lidem, kteří užívali Reductil, bylo doporučeno, aby se poradili se svým lékařem o alternativní léčbě hubnutí.

Jak fungují léky potlačující chuť k jídlu?

Léky potlačující chuť k jídlu působí na neurotransmitery v mozku. Tyto přenašeče jsou přirozené chemické látky nacházející se v nervových buňkách, které se z nervových buněk uvolňují při přenosu nervové zprávy. Neurotransmitery se pak po úspěšném přenosu zprávy znovu vstřebávají do nervových buněk.

Přípravky potlačující chuť k jídlu blokují dva z těchto neurotransmiterů, které se znovu vstřebávají do nervové buňky. Jedná se o noradrenalin a serotonin. Tyto chemické látky jsou zodpovědné za regulaci nálady a různých dalších procesů.

Zabránění zpětnému vstřebávání těchto chemických látek vede k tomu, že v mozku působí více noradrenalinu a serotoninu. To má za následek posílení pocitu sytosti po jídle. Díky tomu se můžete cítit déle sytí, i když ve skutečnosti zkonzumujete méně jídla.

Proč jsou přípravky na potlačení chuti k jídlu potenciálně nebezpečné

Teď, když už nejsou dostupné na lékařský předpis, můžete zvážit nákup přípravků na potlačení chuti k jídlu na internetu, ale je to riskantní cesta.

Je mnoho doplňků prodávaných jako přípravky na potlačení chuti k jídlu, jako jsou ketony, DNP, Matcha, Acai, některé s obchodními názvy jako „fat buster“ a „spalovač tuků“. Žádný z nich však není lékem a neexistuje žádný důkaz, že skutečně fungují.

Potlačující látky mají mnoho nežádoucích vedlejších účinků a neregulované potlačující látky jsou potenciálně nebezpečné.

Lidé, kteří trpí některou z následujících příčin, by se měli přípravkům na potlačení chuti k jídlu vyhnout:

• Epilepsie
• Deprese
• Snížená funkce ledvin (mírná až střední)
• Snížená funkce jater (mírná až střední)
• Hypertenze (vysoký krevní tlak)
• .
• Spánková apnoe
• Glaukom (otevřený úhel)
• Motorické nebo verbální tiky (opakované svalové záškuby a vokalizace)
• Lidé užívající antikoagulační léky v rodinné anamnéze, jako je Warfarin.

Přípravky potlačující chuť k jídlu NESMÍ užívat osoby:

• Kdo je starší 65 let
• Kdo je mladší 18 let
• Kdo trpí obezitou způsobenou zdravotním stavem
• Kdo má závažně sníženou funkci ledvin
• Kdo má závažně sníženou funkci jater
• Kdo má nekontrolovanou hypertenzi. (vysoký krevní tlak)
• Kdo má v anamnéze ischemickou chorobu srdeční
• Kdo trpí srdečním selháním
• Kdo trpí tachykardií (zvýšenou srdeční frekvencí)
• Kdo trpí arytmií (nepravidelným srdečním rytmem)
• Kdo trpí a má v anamnéze cévní mozkovou příhodu
• Kdo má v anamnéze cévní mozkovou příhodu
• .
• Kdo trpí periferní arteriální okluzivní chorobou (ucpané tepny v končetinách)
• Kdo trpí glaukomem (uzavřený úhel)
• Hypertyreózou (nadměrná činnost štítné žlázy)
• Faeochromocytomem (nádor v nadledvinách)
• Kdo má retenci moči

.

• Kdo má Tourettův syndrom
• Kdo trpí anorexií nebo má anamnézu anorexie
• Kdo trpí bulimií nebo má anamnézu bulimie
• Kdo zneužívá alkohol nebo návykové látky nebo má anamnézu zneužívání alkoholu nebo návykových látek
• Kdo je těhotný nebo kojí
• Kdo trpí vzácnými dědičnými problémy, jako je nesnášenlivost galaktózy
• Kdo v poslední době užíval antipsychotika, antidepresiva nebo léky potlačující chuť k jídlu, které pomáhají při nespavosti (potížích se spánkem).

Nežádoucí účinky přípravků potlačujících chuť k jídlu

Přípravky potlačující chuť k jídlu mohou potenciálně způsobovat nežádoucí účinky. Léky a jejich nežádoucí účinky působí na různé lidi různým způsobem. Je známo, že s léky potlačujícími chuť k jídlu jsou spojeny následující nežádoucí účinky.

Jelikož je zde však nežádoucí účinek uveden, neznamená to, že se u každého, kdo užívá přípravky potlačující chuť k jídlu, vyskytnou všechny tyto nežádoucí účinky, pokud vůbec nějaké:

• Nespavost
• Sucho v ústech
• Průjem, zácpa
• Nevolnost a zvracení
• Bolest hlavy
• Paraestezie (píchání v krku)
• Nadměrné pocení
• Deprese
• Úzkost
• Palpitace
• Světloplachost
• Hypertenze (vysoký krevní tlak)
• Impotence
• Záchvaty
• Vlny horka
• Zhoršení hemoroidů (kupy)
• Trombocytopenie (snížení počtu krevních destiček v krvi)
• Poruchy ledvin
• Poruchy menstruačního cyklu
• Změna chuti

Potlačení chuti k jídlu jinými léky

Před zahájením jakékoli nové léčby, byste měl/a vždy informovat svého lékaře nebo lékárníka o lécích, které v současné době užíváte, a to i o lécích zakoupených bez lékařského předpisu a o jakékoli rostlinné léčbě.

Přípravky na potlačení chuti k jídlu se mohou vzájemně ovlivňovat s jinými léky, čímž se stávají potenciálně neúčinnými až nebezpečnými. Neměly by se užívat současně s některým z následujících léků nebo v průběhu 2 týdnů po něm:

• Inhibitory monoaminooxidázy
• Antidepresiva
• Antipsychotika
• Tryptofan
• Jiné léky potlačující chuť k jídlu

Léky potlačující chuť k jídlu by se neměly užívat současně s jinými léky, které zvyšují hladinu serotoninu v mozku. Může to mít za následek nežádoucí účinek nazývaný serotoninový syndrom, který může být závažný.

Mezi léky, které zvyšují hladinu serotoninu v mozku, patří např:

• Lithium
• Antidepresiva, jako jsou selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI)
• Léky proti migréně, jako je dihydroergotamin nebo některý ze skupiny triptanů
• Opioidní léky proti bolesti, jako je fentanyl, pethidin, dextrometorfan, pentazocin a tramadol
• Rostlinné léky, jako je třezalka tečkovaná.

Následující léky mohou zvýšit riziko výskytu nežádoucích účinků spojených s přípravky potlačujícími chuť k jídlu:

• Ketokonazol a itrakonazol (antimykotika)
• Erytromycin a klaritromycin (antibiotika)
• Ciklosporin

Následující léky mohou snížit účinnost přípravků potlačujících chuť k jídlu:

• Antepileptika
• Dexametazon
• Rifampicin

Před zahájením léčby kašle, nachlazení nebo alergie byste se měl/a poradit se svým lékařem nebo lékárníkem, pokud zvažujete užívání přípravků na potlačení chuti k jídlu. Některé složky obsažené v těchto lécích mohou vést ke zvýšení srdeční frekvence a krevního tlaku. Jakákoli léčba nachlazení, kašle nebo alergie by měla být užívána s opatrností, pokud je užívána společně s lékem na potlačení chuti k jídlu.

Bezpečné prostředky na hubnutí, které můžete vyzkoušet

Než riskovat své zdraví neregulovanými a potenciálně škodlivými léky na potlačení chuti k jídlu, zkuste raději jiné tablety na hubnutí, jejichž účinnost byla prokázána a které jsou stále předepisovány lékaři ve Velké Británii.

Můžete si koupit 120 mg tobolky na hubnutí Orlistat, které musí být předepsány lékařem. Případně můžete vyzkoušet 60mg tobolky Orlistatu známé jako „Alli“, které si můžete koupit volně prodejné.

Orlistat není prostředek potlačující chuť k jídlu. Působí zcela jiným způsobem a vůbec neovlivňuje mozek ani chuť k jídlu. Orlistat se ve skutečnosti váže na tuk ve stravě, a proto se musí užívat pouze za určitých podmínek. Při užívání přípravku Orlistat musíte vždy dodržovat dietní plán s nízkým obsahem tuků a pohybový režim.

Přípravek na hubnutí, jako je Orlistat, je bezpečné užívat, protože je regulovaný a licencovaný – jen se ujistěte, že jste se poradili se svým lékařem a lékárníkem, aby mohli bezpečně vydat a předepsat Orlistat jako léčbu a posoudit, zda je pro vás vhodný.

Recenze na přípravek Orlistat si můžete přečíst zde.

Nezahrávejte si se svým zdravím a neuchylujte se k extrémním dietám, nebezpečným práškům na hubnutí nebo lékům na potlačení chuti k jídlu. Pokud máte potíže s hubnutím, obraťte se nejlépe na lékaře nebo lékárníka.