Protiirské karikatury Thomase Nosta – Catholic Historical Research Center of the Archdiocese of Philadelphia

Mezi nedávno digitalizovanými obrázky přidanými do naší online sbírky je řada kreseb karikaturisty Thomase Nosta. V roce 1846, když mu bylo šest let, emigroval Nast se svou matkou do Spojených států a v 15 letech začal kreslit pro časopis Frank Leslie’s Illustrated News. V roce 1862 nastoupil do Harper’s Weekly a na vrcholu své slávy vydělával kreslením pro tyto noviny téměř 20 000 dolarů ročně (v dnešních dolarech zhruba 500 000 dolarů). Studium těchto karikatur nám může pomoci lépe pochopit kulturu Spojených států v 70. letech 19. století. Zkoumání karikatur je důležitým nástrojem, protože, jak tvrdil historik Thomas Milton Kemnitz, hodnota karikatur spočívá v tom, co mohou „prozradit o společnosti, která je vytvořila“. Jakmile je karikatura pochopena v historickém kontextu, může poukázat na názory veřejnosti, které by tradičnější písemné záznamy nemohly odhalit. V mnoha ohledech jsou tedy karikatury nejen artefaktem populární kultury, ale také pomáhají utvářet a odrážet veřejné nálady.Karikatury Thomase Nosta v naší sbírce vypovídají o zakořeněném protiirském a protikatolickém postoji v 70. letech 19. století. Než se budeme zabývat obsahem karikatur, je důležité stanovit dobový kontext. Již od založení Ameriky panovaly obavy, že přistěhovalci kvůli své údajné neznalosti „fatálně znehodnotí, degradují a demoralizují“ vládu a kulturu. Nativismus ve Spojených státech často nabýval podoby protiirských a protikatolických nálad, jak je patrné z nativistických nepokojů ve Filadelfii v roce 1844, které si vyžádaly desítky mrtvých a přes sto zraněných a vypálení dvou kostelů a kláštera. Tyto protikatolické nálady pramenily z loajality irských katolíků, které mnozí Američané považovali za loajální papeži vůči Spojeným státům. Mnozí se totiž domnívali, že katolicismus je neslučitelný s demokracií a že ohrožuje zavedenou protestantskou kulturu v zemi.

„Něco, co se „nepřežene“. https://omeka.chrc-phila.org/items/show/7366

Nastovy protiirské karikatury se zaměřují na Iry jako na destruktivní a prolhanou skupinu, která ohrožuje americkou společnost. Bezprostředně po oranžových nepokojích 12. července 1871 v New Yorku, při nichž se irští katolíci střetli s Národní gardou chránící průvod irských protestantů, nakreslil Nast pro časopis Harper’s Weekly řadu protiirských karikatur. Jedna karikatura ilustrovala Draft Riots z července 1863, kdy irští katolíci napadli Afroameričany po celém New Yorku. V horní části kresby Nast napsal, že irský katolík je povinen respektovat „žádnou kastu, žádnou sektu, žádný národ, žádná práva“, čímž zdůraznil domnělý nedostatek respektu irských přistěhovalců k americké společnosti. Navíc kontrast mezi Iry a Anglosasy na této karikatuře jasně ukazuje Iry v negativním světle. Zatímco Anglosasové jsou nakresleni jako normálně vypadající lidé, Irové jsou nakresleni s opičími obličeji, což ilustruje jejich méněcennost a také nedostatek inteligence. Takovéto zobrazování Irů se neomezovalo pouze na Nastu, i další noviny, jako například Puck a Judge, používaly karikatury Irů jako primitivů a násilníků.

„Bravo, Bravo!“. https://omeka.chrc-phila.org/items/show/7356

Druhá kresba, kterou Nast uveřejnil na titulní straně Harper’s Weekly v roce 1871, zobrazuje Ira s opičí tváří útočícího na Kolumbii, což bylo běžné zobrazení Ameriky. Columbia však dokázal útok zastavit a vzdorovitě svírá Ira pod krkem, když upustí svůj shillelagh. Kontrast mezi oběma je zřejmý, Ir v roztrhaném a potrhaném oblečení s volným šlehem vypadajícím ne nepodobně ocasu představoval jeho nelidskost, stejně jako jeho hrozbu pro americkou společnost, kterou představoval Columbia oblečený v čistě bílém a držící bič s nápisem „zákon“. Nepokoje, kterých se irští katolíci pravidelně účastnili, tak pro Nosta představovaly jasný důkaz jejich méněcennosti a odůvodňovaly jeho obavy, že budou hrozbou pro demokracii.

„Sbor povstávajících vlastenců (?). ‚Nemůžeme lhát! My jsme to neudělali!“ https://omeka.chrc-phila.org/items/show/7364

Další karikatura o několik let později rovněž ilustruje protiirské nálady, ale jiným způsobem. Na této karikatuře skupina dětí představující irské katolické demokraty pokácí strom pravdy a vyvěsí nápis pro novou školu s heslem „naše vláda, vláda lůzy“. Karikatura dále ukazuje, jak podporují Bosse Tweeda, demokrata, jehož politická mašinérie řídila New York. Jejich zobrazením jako dětí tak Nast zpochybňoval jejich schopnost samostatného myšlení a schopnost podílet se na demokracii. Dalším důležitým aspektem této karikatury je Columbia, která je tentokrát oblečena jako řecká bohyně. Drží zde svazek holí s nápisem „ve spojení je síla, vlastenectví, čest a jednota“ a jasně hájí ducha revoluce, když stojí před „školou starého roku 1776“. Tato karikatura spolu s dalšími dvěma tedy ukazuje, jak Nast věřil, že ideály, na nichž byly Spojené státy založeny, jsou kvůli zradě Irů ohroženy. Zkoumání Nastových protiirských karikatur odhalilo hluboce zakořeněné protiimigrantské pocity, které chovali mnozí obyvatelé Spojených států. Takové přesvědčení se vyvinulo v důsledku nepokojů a dalších násilných epizod, které mnozí považovali za znamení, že Irové jsou neslučitelní s ideály národa. Nativismus skutečně vznikl kvůli obavám, že Irové a další etnické skupiny zkazí strukturu Ameriky. Tento strach z Irů byl ještě umocněn jejich katolickou vírou, která ve Spojených státech čelila vlastní opozici, jak to vyjádřil Nast ve svých karikaturách. Příští blog se bude zabývat druhou částí:

.