RelationshipsArticles & More

S blížícím se Valentýnem se ne každý na tento svátek romantiky těší. Pro lidi s „úzkostí z připoutanosti“ – kteří touží být svému partnerovi blíž, ale zdá se, že se nikdy dostatečně nepřiblíží – může být tento den ve znamení zklamání a pocitu nemilovanosti.

Úzkost z připoutanosti je přesvědčení, že nejste hodni lásky a že vás váš partner pravděpodobně odmítne nebo opustí. Dospělí, kteří v dětství nezažili péči a bezpečí láskyplného rodičovského vztahu – ať už v důsledku zanedbávání, zneužívání, citového chladu nebo nedůsledné pozornosti věnované jejich základním potřebám -, bývají citově přehnaně reaktivní a potřebují neustálé ujišťování ze strany druhých. To může narušovat jejich duševní zdraví a vést k větším konfliktům ve vztazích.

Co může někomu pomoci, aby se méně bál opuštění? Nová studie naznačuje, že klíčem může být mít vděčného partnera.

Výzkumníci analyzovali data z dlouhodobé studie v Německu, která každoročně po dobu sedmi let zkoumala romantické páry. Pro měření úzkosti z náklonnosti byly páry požádány, aby ohodnotily, nakolik souhlasí s výroky typu „Někdy si nejsem jistý/á, zda se mému partnerovi/ce líbí být se mnou stejně jako mně s ním/ní“ nebo „Často se bojím, že si můj partner/ka myslí, že jsem hloupý/á, když udělám chybu“.

Ti také hodnotili, jak jsou celkově spokojeni se svým vztahem, a uváděli, jak vděčný je jejich partner, když odpovídali na otázky typu „Jak často váš partner vyjadřuje uznání za to, co jste udělal/a?“ a „Jak často vám váš partner dává najevo, že si vás váží?“. Výzkumníci pak provedli řadu analýz těchto údajů a snažili se zjistit, jak se tyto faktory v průběhu času mění.

Jejich zjištění ukázala, že pokud lidé s vysokou mírou úzkosti z vazby pociťovali větší vděčnost ze strany svých partnerů, byla jejich úzkost o rok později výrazně nižší, zatímco opačně to neplatilo – nezdálo se, že by nižší úzkost předpovídala větší pozdější vděčnost. Podle Yoobina Parka, hlavního autora studie, to naznačuje, že vděčnost hraje roli při snižování stresu, který úzkost z připoutání ve vztahu způsobuje.

„Když se lidem s vysokou úzkostí z připoutání dostane partnerova uznání a ocenění, cítí se hodnotnější a kompetentnější,“ říká Park. „Mohou z toho vyvodit, že svým laskavým činem úspěšně uspokojili partnerovy potřeby a že si partner váží jich i jejich vztahu.“

Přestože ke snížení úzkosti z připoutání mohou přispívat i další vztahové faktory, Parková a její kolegové zjistili, že změny nebyly způsobeny pouze tím, že by se lidé cítili ve svém vztahu spokojenější. Ať už se spokojenost ve vztahu zvýšila nebo snížila, to, že byl člověk příjemcem vděčnosti, stále uklidňovalo jeho vztahovou nejistotu.

„Vnímání vděčnosti má některé jedinečné účinky,“ říká Parková.

Ačkoli mnoho studií zjistilo, že vděčnost pomáhá vztahům vzkvétat, tato studie je možná první, která zjistila, že prožívání vděčnosti ze strany partnera může pomoci léčit hluboké psychické rány. Pároví terapeuti by to možná měli vzít na vědomí, říká Parková, zejména vzhledem k tomu, jak obtížné může být změnit hluboce zakořeněné nejistoty. Mimo psychoterapii může být prožívání bezpečnějšího, láskyplného vztahu v dospělosti – včetně projevů vděčnosti, jak naznačuje tato studie – obzvláště životaschopným způsobem, jak pomoci zklidnit úzkost.

Jsme-li my nebo náš partner znepokojeni stabilitou našeho vztahu, mohli bychom se zkusit více zaměřit na pozitivní vlastnosti našeho partnera a nabídnout mu vděčnost. Pokud je to upřímné – to znamená, že vděčnost jen nepředstíráme, což nemá stejný přínos – určitě nám to pomůže cítit se blíž.

„Všem bych doporučila zamyslet se nad tím, čeho si na svých partnerech nejvíce vážíme,“ říká Parková. „Pak se ujistěte, že si je náš partner vědom toho, jak jsme mu vděční.“

Možná právě trocha uznání bude tím nejlepším dárkem pro milovanou osobu na Valentýna.