Review ArticlesAteromy hrudní aorty: klinické a terapeutické aktualizace

Aterosklerotické léze hrudní aorty jsou v poslední době považovány za významnou příčinu cévních mozkových příhod a periferní embolizace, které mohou vést k závažnému neurologickému poškození i multiorgánovému selhání a smrti. Jejich prevalence je ∼27 % u pacientů s předchozí embolickou příhodou. Transezofageální echokardiografie je metodou volby pro diagnostiku těchto ateromů, ačkoli výpočetní tomografie, magnetická rezonance a intraoperační epiaortální ultrazvuk jsou doplňující. Za embolické jevy odpovídají dva klinické syndromy, ateroembolie a častěji tromboembolie. Kromě těchto superponovaných trombů koreluje s embolickým rizikem také tloušťka plaku (zejména ≥ 4 mm). Toto riziko je vysoké, 12 % pacientů má přibližně do jednoho roku opakovanou cévní mozkovou příhodu a až 33 % pacientů má cévní mozkovou příhodu nebo periferní embolii. Kromě toho jsou ateromy aorty (pozorované intraoperační transezofageální echokardiografií a intraoperačním epiaortálním ultrazvukem) důležitou příčinou cévních mozkových příhod během operací srdce vyžadujících kardiopulmonální bypass. K těmto cévním mozkovým příhodám dochází při ∼12 % srdečních operací využívajících kardiopulmonální bypass, pokud jsou ateromy aortálního oblouku viditelné pomocí transezofageální echokardiografie (šestinásobek obecného počtu intraoperačních cévních mozkových příhod). Ačkoli byly v nerandomizovaných studiích zaznamenány antikoagulační strategie s povzbudivými výsledky, je třeba získat prospektivní, randomizované údaje, aby bylo možné stanovit účinnou a bezpečnou léčebnou strategii. Tento přehled podrobně popisuje současný stav poznatků v této oblasti, včetně klinických a patologických důkazů, že ateroskleróza hrudní aorty je důležitým zdrojem embolie, údajů, z nichž vychází současná léčba, a budoucích směrů klinického zkoumání.