Righteous Brother Bill Medley ve svých 80 letech zažil všechno – jen letos

„Tohle bude naposledy, co budu mít blues. I’ve got nothin‘, nothin‘ left to lose.“

Tato melodie není zázračným hitem Righteous Brothers. Není to píseň, která získala Oscara. Je to poněkud obskurní sólový počin, který pohání Medleyho vrčivý baryton. Před třemi lety ji nezapomenutelně předvedl nadšenému publiku v Myron’s Cabaret Jazz. Melodie ještě v estrádě Righteous Brothers s Bucky Heardem v Harrah’s Showroom.

Poslední čas pro blues. Kdy to bude pro Billa Medleyho? Sám si tuto otázku kladl po celou dobu pandemické odstávky i ve chvíli, kdy mu v sobotu bude 80 let.

Ti, kteří dosáhnou takových milníků, obvykle říkají, že věk je jen číslo. Medley s tím ne vždy souhlasí.

„Není to jen číslo,“ říká se smíchem během rozhovoru pro pořad „PodKats!“ ve svém apartmá v hotelu-kasinu South Point svého kamaráda Michaela Gaughana.“ Je to 80.“

Jaký je to pocit, když je tam teď? Medley se odmlčí.

„Ach, víte co? Vlastně mají pravdu,“ řekne. „Kdyby se tenhle rok nestal, kdyby se nestala ta věc s korunou, přísahal bych, že je mi 33 let.“

Sedmnáct let po ztrátě původního Righteous Brothera Bobbyho Hatfielda zůstává Medleyho vášeň pro život a zápal pro vystupování nedotčené. Člen Rokenrolové síně slávy si zachovává optimistické a pozitivní naladění, a to i přes přetrvávající odstávku a některé náročné výzvy v roce, který je jich plný.

Na konci května Medley podstoupil operaci, při níž mu byl z krku odstraněn rakovinový výrůstek, skalpel zasahující pár centimetrů od nástroje, který z něj udělal rokenrolovou legendu.

Osmého června Medley ztratil manželku Paulu po pětiletém boji s Parkinsonovou chorobou. Oba byli manželé 35 let.

Obvykle je Medleyho terapií při zotavování se z takových skutečných příhod to, že je prostě prozpívá, v Harrah’s i na cestách. Jeho metodou bylo zpívat blues, jak se z nich zotavit.

Medley byl ale bez práce nejdéle od doby, kdy byl umělcem na plný úvazek, což zahrnuje 60 let, když pomineme poloviční odchod z hudebního byznysu v polovině 70. let.

„Jsem jako každý jiný umělec, asi trochu blázním, když nepracuji,“ říká Medley. „Měl jsem pár neúspěchů. Ale kromě toho, že moje žena prošla cestou, by bylo všechno v pořádku, kdybych mohl chodit do práce.“

Medleyho hlasové problémy by ho pravděpodobně stejně stáhly z pódia, alespoň na několik týdnů. Na jaře měl pocit, že s jeho hlasem „je něco divného“.“ Jeho lékaři zjistili výrůstek, který vypadal jako dorůstající mandle. Ukázalo se, že se jedná o rakovinový nádor.

„Takže mi ho šli dovnitř, skrz krk, vyndali ho a vyřízli mi doslova tří až čtyřcentimetrovou mezeru v krku, aby se dostali k lymfatickým uzlinám a zjistili, jestli se to nerozšířilo,“ říká Medley. „Ale nebylo to na akordech ani na ničem jiném a teď jsem bez rakoviny.“

Medley je skutečně schopen zpívat výš než před lety. Jeho hlasový trenér ho přemluvil k vysokému C. „Kdo má zapotřebí jít nahoru?“ říká klasický barytonista. „Platím Buckymu, aby šel nahoru.“

O necelé tři týdny později Medleyho manželka Paula prohrála svůj boj s Parkinsonovou chorobou v rodinném domě v Nashvillu. Medley měl pocit, že se na Paulin odchod citově připravil, ale zasáhlo ho to tvrdě a rychle.

„Byl to pro mě kopanec do zadku,“ říká. „Samozřejmě jsem o tom přemýšlel a říkal jsem si… bude to znít opravdu mizerně, ale říkal jsem si, že ona svým způsobem dostane, co chtěla, a já budu moct jít kamkoli, dělat cokoli. Ale chlapče, ve chvíli, kdy zemřela, mě to prostě opustilo.“

„Chci říct, že byla tak obrovským partnerem v mém životě a člověk neví, co má, dokud to neodejde.“

Paula dala svému manželovi jasně najevo, že je připravena opustit tento život.

„Rozhodně. Řekla: ‚Chci jít domů. Chci jít na večeři s tátou,'“ říká Medley a kroutí hlavou. „Věděla jsem, co to znamená, víte, protože se mě pořád ptala: ‚Proč se mi to děje? Co jsem udělala?“ A to je opravdu zajímavá otázka, sledovat, jak se to děje někomu, kdo byl úžasná dáma, báječná paní. Přišlo mi to kruté. Jsem duchovní člověk. Neobviňuji Boha ani nikoho jiného, ale prostě mi to přišlo kruté.“

Medley a Heard, dnešní Righteous Brothers, pracovali tento měsíc virtuálně ve čtyřtýdenní sérii streamovaných pořadů z The Space. Další je na programu v úterý v 18 hodin. K duu se ve formátu Zoom připojili takoví slavní přátelé jako Paul Shaffer, John Stamos, Brad Garrett a Tony Orlando. V úterý v 18 hodin se k pořadu připojí Mike Love z Beach Boys.

Heard vystupuje od roku 2015, kdy ho Medley objevil v pořadu „Legendy na koncertě“ v Bransonu ve státě Mo. Heard byl polovinou jiné „bratrské“ kapely Blues Brothers a zpíval také v tributní skupině Journey. Když to Medley slyšel, přijal Heardovu rockovou show s pocitem, že neuspěje, protože ho nikdy neslyšel opravdu zpívat.

Heard mu místo toho vyrazil dech a Righteous Brothers byli vzkříšeni.

„Když Bill přišel do zákulisí, zareagoval jsem tak, že jsem se zvedl ze židle, jako když jste na vojně a vejde plukovník, postavíte se do pozoru,“ říká Heard. „Podívám se na něj a vidím ho na pódiu a pořád nemůžu uvěřit, že s ním zpívám. Ale je to opravdový frajer, opravdu skvělý člověk. Jakmile jste jednou v Billově blízkosti, tak si ho tak nějak zamilujete, protože on je Bill.“

V sérii Space si oba předzpívali v Harrah’s show vyzdvihované skladby jako: „You’ve Lost That Lovin‘ Feeling“, „Soul and Inspiration“, „Rock and Roll Heaven“ a „Unchained Melody“. Medley si také zazpíval duet se svou dcerou McKennou v „(I’ve Had“ The Time of My Life“), monstrózním hitu a oscarové písni z filmu „Hříšný tanec“.

Medley má samozřejmě příběhů na celé dny. Spolu s Hatfieldem předskakovali Beatles na jejich prvním americkém turné v roce 1964. Medley, který má spolehlivě břitký smysl pro humor, často říká: „Bylo úžasné vyjít na pódium a 15 000 lidí na vás křičelo: ‚Chceme Beatles! “

Vzpomíná také: „Později jsme zjistili, že spoustu našich alb hrály všechny ty skupiny jako Rolling Stones a Beatles, které poslouchaly naše alba, byly to takové garážové kapely. Myslím, že jsme dostávali 750 dolarů týdně, o které jsme se dělili.“

Medley se s Elvisem spřátelil v době, kdy působil v hotelu International a Las Vegas Hilton. Oba sdíleli lásku k motocyklům, na kterých Medley jako dítě závodil v Orange County. Presley v dobách svého působení ve Vegas také nazpíval písně „You’ve Lost That Lovin‘ Feeling“ a „Unchained Melody“.

„Elvis byl skvělý, jakmile jste se k němu dostali,“ říká Medley. „Je to jako s mnoha z nás v zábavním průmyslu, jsme dobří lidé, jakmile jste jeden na jednoho. Elvis byl takový.“

The Righteous Brothers byli první rock’n’rollovou kapelou, která v roce 1965 vystoupila v Sands. Duo mělo rezidenci v salónku.

„Musel nás schválit Frank Sinatra, protože musel hostit lidi v hotelu,“ říká Medley. „Měl rád Righteous Brothers, takže jsme se tenkrát seznámili se všemi kluky z Rat Packu.“

Medley přišel o Hatfielda v roce 2003 během prvního večera turné v Kalamazoo ve státě Mich. Jeho odchod byl klidný, i když náhodný.

„Přišli dovnitř a našli Bobbyho na posteli, očividně neprožíval žádné bolesti, ležel tam s klikrem stále v ruce a televize byla zapnutá,“ říká Medley. „Koncert jsme samozřejmě museli zrušit a já jsem kapelu odvezl zpátky do hotelu.“

Tam Medley uspořádal soud v banketní místnosti. „Koupil jsem všem večeři a prostě jsme tam seděli a vyprávěli si válečné historky o Bobbym, a bylo to moc fajn, protože jsme se u toho hodně nasmáli. Bobby byl neuvěřitelně zábavný člověk a měl neuvěřitelný smysl pro humor.“

Medley se při vyprávění usmívá. Nabízí samotné začátky Righteous Brothers nedaleko rodného města dua, kalifornské Santa Any.

„Bobby a já jsme znali spoustu mariňáků z námořní základny El Toro, spousta černých mariňáků slyšela, že dole v nočním klubu jsou ti dva běloši, kteří podepisují rhythm and blues, a tak tam začali chodit a moc se jim to líbilo,“ říká. „Nemohli uvěřit, že jsme běloši. Ale když jste měli opravdu pěkné auto, mohli prostě říct: ‚Páni, to je spravedlivě vypadající auto. Pokud tě měli rádi jako kamaráda, bylo to ‚brácha‘.“

„Nějak se to ujalo a Bobby řekl: ‚Pojďme si říkat tak, jak nám říkali mariňáci. “

A ve svých osmdesáti letech, připraven znovu zpívat, je zakládající člen navždy spravedlivý.

Sloupek Johna Katsilometese vychází denně v rubrice A. Jeho podcast „PodKats!“ najdete na adrese reviewjournal.com/podcasts. Kontaktovat ho můžete na adrese [email protected]. Na Twitteru sledujte @johnnykats, na Instagramu @JohnnyKats1.

.