Rizika a přínosy nesteroidních protizánětlivých léčiv u dětí: srovnání s paracetamolem

Nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAID) mají antipyretické, analgetické a protizánětlivé účinky. U dětí se často používají a mají řadu terapeutických indikací, z nichž nejčastější jsou horečka, pooperační bolest a zánětlivá onemocnění, jako je juvenilní idiopatická artritida (JIA) a Kawasakiho choroba. Jejich hlavní mechanismus účinku spočívá v inhibici biosyntézy prostaglandinů blokádou cyklooxygenázy (COX). Dispozice většiny NSAID byla studována především u dětí ve věku > nebo = 2 roky. Ve srovnání s dospělými byl u dětí zvýšen distribuční objem a clearance NSAID, jako je diklofenak, ibuprofen (kojenci ve věku od 3 měsíců do 2,5 let), ketorolak a nimesulid. Eliminační poločas byl u dětí podobný jako u dospělých. Tyto farmakokinetické rozdíly mohou být klinicky významné s potřebou vyšších nasycovacích a/nebo udržovacích dávek u dětí. Ibuprofen, kyselina acetylsalicylová (ASA) a paracetamol jsou nejčastěji používanými přípravky pro snížení horečky u dětí. V posledních 20 letech se kvůli souvislosti mezi užíváním ASA a Reyovým syndromem většina zájmu zaměřila na ibuprofen a paracetamol. Vzhledem ke srovnatelné antipyretické účinnosti, ale lepšímu profilu snášenlivosti by měl paracetamol při vhodném použití přípravků přizpůsobených věku zůstat léčbou první volby v léčbě horečky u dětí. V současné době neexistují vědecké důkazy, které by doporučovaly současné užívání těchto dvou antipyretik. Většina NSAID poskytuje mírnou až střední analgezii, s výjimkou ketorolaku, který má silnou analgetickou aktivitu. Analgetická účinnost ketorolaku, ketoprofenu, diklofenaku a ibuprofenu v léčbě pooperační bolesti byla studována především po podání jedné dávky, a to u dětí ve věku > nebo = 1 rok podstupujících menší operační výkony. V tomto prostředí byly při použití buď samostatně, nebo jako doplněk ke kaudální nebo epidurální anestezii spojeny s účinkem šetřícím opioidy a byly dobře snášeny. S výjimkou použití ketorolaku u dětí podstupujících tonzilektomii, kde existují kontroverze ohledně rizika pooperačního krvácení, nebyla NSAID spojena se zvýšeným rizikem perioperačního krvácení. NSAID jsou u JIA lékem první volby. Zdá se, že jsou stejně účinná a tolerovaná, s výjimkou ASA, která je spojena s větším počtem nežádoucích účinků. ASA se v léčbě Kawasakiho choroby používá již mnoho let a je součástí standardní léčebné modality v kombinaci s intravenózními gamaglobuliny. V poslední době se novým cílem pro NSAID stal zánět plic spojený s cystickou fibrózou (CF). Navzdory slibným předběžným výsledkům s ibuprofenem je třeba zodpovědět řadu otázek, než se tato nová strategie stane součástí běžné léčby pacientů s CF. Souhrnně lze říci, že NSAID jsou účinná při snižování horečky, zmírňování bolesti a tlumení zánětu u dětí s dobrým profilem snášenlivosti. K charakterizaci dispozice NSAID u velmi malých dětí je třeba provést farmakokinetické studie, aby bylo možné je racionálně používat. Dosud nebyly publikovány žádné studie týkající se dispozice, snášenlivosti a účinnosti specifických inhibitorů COX-2 u dětí. Před zahájením studií se specifickými inhibitory COX-2 u dětí je třeba získat další klinické zkušenosti s těmito přípravky u dospělých.